Debata o možném zavedení nové národní měny paralelní k euru v Itálii nabírá na obrátkách. Platidlem by měla vláda splatit dluhy a získat nástroj, který euroskeptickému kabinetu v Římě umožní postupný odchod z jednotné měny. Itálie je druhou nejzadluženější zemí eurozóny, Evropská komise s ní chce kvůli porušování rozpočtových pravidel zahájit disciplinární řízení.
Návrh předložili prominentní členové vládní Ligy místopředsedy vlády Mettea Salivniho a parlament jej minulý týden schválil.
Jak má aranžmá vypadat? Návrh počítá s vytvořením nového typu pokladničních poukázek s nízkou nominální hodnotou (miniBOTs), které vláda bude moci využít ke splacení svých závazků v prodlení vůči obchodním společnostem a občané k placení daní, vysvětlil deníku Financial Times Claudio Borghi, šéf rozpočtového výboru v dolní komoře italského parlamentu.
Měla by Itálie opustit eurozónu?
Takto má vyrůst fakticky paralelní domácí měna, oddělená od oficiální italské měny eura. Ačkoli detaily nejsou známy, Tommaso Monacelli, profesor ekonomie na milánské Bocconiho univerzitě uvedl, že tyto poukázky budou mít nominální hodnotu od 1 do 50 eur, budou bez kupónu i doby splatnosti.
Architekty návrhu jsou prominentní ekonomičtí poradci Ligy, zmíněný Claudio Borghi a Alberto Bagnai, šéf finančního výboru senátu, kteří sice neobsadili ministerské posty, ale jejich postavení v zákonodárném sboru jim propůjčuje dostatečný vliv k prosazovaní takových návrhů.
Vývoj hodnoty italského akciového indexu FTSE MIB:
source: tradingeconomics.com
Salviniho Liga měla zavedení „miniBOTů“ v programu a zmiňuje je i koaliční smlouva mezi Ligou a Hnutím pěti hvězd, připomíná Financial Times. Myšlenka vzbudila zvýšenou pozornost minulý týden, když trhy poděsil italský parlament schválením návrhu, aby vláda tyto poukázky použila ke splacení dluhů svým věřitelům.
„Emise miniBOTů je způsob, jak nechat vzniknout dvojí měnový oběh,“ uvedl Marcello Messori z Luiss University. Taková paralelní měnová struktura bude podrývat italské členství v eurozóně.
Podle Riccarda Puglisiho z univerzity v Pavii je návrh předpolím pro italský odchod z eurozóny, a to způsobem, který není v souladu s evropskými smlouvami.
Ačkoli krok parlamentu vyvolal pozdvižení, nejde o závazný akt. Pokud by to Řím myslel vážně, musela by vláda předložit zákon, jímž by z pokladničních poukázek učinila legitimní a akceptovatelný platební nástroj.
Ministerstvo financí již parlamentní iniciativu odmítlo. „Není potřeba zvažovat takové opatření, určitě ne ve formě státních obligací v nízké denominaci, abychom tak řešili zpoždění v platbách veřejných institucí,“ uvedl úřad.
Itálie je po Řecku nejzadluženější zemí Eurozóny. Veřejný dluh se v loňském roce zvýšil na 132,2 procenta HDP ze 131,4 v roce 2017. Podle rozpočtových pravidel EU by měly členské země udržovat dluh pod 60 procenty HDP. Kvůli dalšímu zadlužování skrze schodkové rozpočty čelí italská vláda ostré kritice Evropské unie.
Vývoj zadlužení Itálie (v % k HDP):
source: tradingeconomics.com
Evropská komise dnes uvedla, že Itálie kvůli svému rostoucímu dluhu porušuje fiskální pravidla Evropské unie. Tato situace je důvodem k zahájení disciplinárního řízení. Pokud členské země EU v příštích dvou týdnech toto rozhodnutí podpoří, může EK následně doporučit zahájení procedury. To by se mohlo stát před zasedáním ministrů financí na začátku července.
Itálie podle EK učinila pouze omezený pokrok při řešení hospodářských doporučení ze strany EU a ustoupila od nutných strukturálních reforem. To může mít negativní dopad na růstový potenciál země.
Disciplinární řízení je složitý právní proces, jehož výsledkem může být pokuta až 0,2 procenta HDP Itálie, což odpovídá částce zhruba 3,5 miliardy eur (90 miliard Kč). Žádná země EU však zatím pokutována nebyla.
Dále čtěte: