ČESKÁ JUSTICETřetina všech obchodních sporů leží na českých soudech déle než pět let. Podnikatel, který čeká třeba na vysouzení svých pohledávek, může za takovou dobu zkrachovat. Šnečí tempo české justice by se ale mohlo v dohledné době zrychlit. Recept na to představil stát, soudci i samotní podnikatelé.
ČESKÁ JUSTICE Třetina všech obchodních sporů leží na českých soudech déle než pět let. Podnikatel, který čeká třeba na vysouzení svých pohledávek, může za takovou dobu zkrachovat. Šnečí tempo české justice by se ale mohlo v dohledné době zrychlit. Recept na to představil stát, soudci i samotní podnikatelé.
Podnikatel Jiří Šebesta se domáhal u soudu svých peněz, které mu dlužil bývalý obchodní partner. Po pěti letech nevysoudil nic. Zato musí zaplatit exekuční náklady.
Firma SVUS u soudů uplatňuje navrácení majetku, který kdysi dočasně pronajala jinému podniku. Spor trvá šest let a dosud není uzavřen. Firma odhaduje, že za tu dobu přišla v ušlém pronájmu minimálně o pět milionů korun.
Podobných případů jsou desetitisíce. Na krajských soudech, kde se v první instanci řeší drtivá většina obchodních sporů, leželo loni nevyřízených 67 tisíc případů. A v témže roce přibylo dalších 27 tisíc nových kauz. Na staré zaprášené spisy se tak kupí nové hory papíru. Z uvedeného počtu nevyřízených případů se jich 35 procent vleče déle než pět let. 23 procent je dokonce starší sedmi let.
Mnoho znechucených žalobců se tak chce nyní dovolat spravedlnosti u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. A zahojit se na odškodném, který nezaplatí původně žalovaná strana, ale stát, čili daňoví poplatníci. To se týká i zmíněného podnikatele Šebesty.
VÍME TO VŠICHNI…
České soudy fungují pomalu. To vědí všichni. „Patnáct let po revoluci je u nás zoufalé právní prostředí. Soudy řeší spory také deset a více let, to je neúnosné,“ zlobí se třeba šéf developerské společnosti Passerinvest Group Radim Passer. „Soudy u nás trvají dvakrát či třikrát déle než v Německu,“ podotýká stínový ministr spravedlnosti za ODS Jiří Pospíšil.
„Soudní řízení trvá nezřídka tak dlouho, že na jeho konci není vlastně co vymáhat. Dlužník již nic nemá, veškerý majetek je převeden na tety, milenky a dětičky, takže exekuce je neúčinná,“ dodává Bedřich Danda ze Sdružení podnikatelů a živnostníků.
Kritiku vnímáme, odpovídá za Ministerstvo spravedlnosti mluvčí Petr Dimun. „Novely některých zákonů, třeba o úpadku, a personální posílení soudů by mělo vést k vyšší efektivitě výkonu justice,“ doufá. Podle něj by zlomovým obdobím pro urychlení práce obchodních soudů měly být roky 2007 a 2008.
Proč jsou vlastně tuzemské soudy tak pomalé? Hlavní důvod je zřejmý. Justici prostě v devadesátých letech zavalila vlna případů, které souvisely zejména s ekonomickou transformací. S tím nelze nic dělat, tyto případy musí být dořešeny. Často se ale mluví ještě o dvou dalších problémech, s kterými něco dělat lze: O počtu soudců a obrovském množství zbytečných obchodních sporů.
MÁLO NENÍ SOUDCŮ, ALE ÚŘEDNÍKŮ
V Česku působí asi 2800 soudců. Z toho 319, tedy zhruba desetina, se zabývá obchodními spory. Počátkem devadesátých let se sice objevily návrhy na vytvoření samostatného systému obchodních soudů, nakonec ale zůstalo jen u úvah a obchodní spory se řeší v rámci jednotné soudní soustavy. Je soudců málo? Potřebujeme jich více, ozývalo se z mnoha stran třeba nedávno, když prezident Václav Klaus odmítl jmenovat do funkcí zájemce mladší třiceti let. Většina odborníků ale říká, že v počtu soudců problém není, snad jen v některých severních okresech republiky. Jde o to, že soudci dnes více papírují, než soudí. Volají proto po zvětšení úředního aparátu soudů, který by administrativu převzal.
Ví o tom i ministr spravedlnosti Pavel Němec. „Díky novele zákona o soudech a soudcích bychom mohli dosáhnout zefektivnění a odformalizování justice. Soudci by se měli soustředit na rozhodování, a k dispozici by jim měl být administrativní aparát, který by jim pro tato rozhodnutí připravoval podklady,“ říká. Podle prezidenta Soudcovské unie ČR Jaromíra Jirsy by díky tomu mohl začít počet soudců dokonce klesat.
Nový přístup vítá za byznysmeny například i Weston Stacey, který je výkonným ředitelem Americké obchodní komory v Česku. „Doufejme, že nyní projednávaná reforma vedení obchodního rejstříku, která by měla přesunout čistě administrativní činnosti na vyšší soudní úředníky, zlepší pracovní podmínky soudců,“ říká.
PODNIKATELÉ CHYSTAJÍ VLASTNÍHO ROZHODCE Podle Jaromíra Jirsy řeší soudy obrovské množství obchodních sporů, které k soudu vlastně nepatří a mohly by se řešit jinak. Jsou to buď spory, které jsou velmi malicherné a nebo ty, jež mají za úkol jen zkomplikovat život konkurenci. Soudcovská unie proto prosazuje, aby se takovéto spory řešily ve smírčím řízení. To by bylo levnější a rychlejší. Soudům by se uvolnily ruce pro závažnější případy, podnikatelé by se rychleji domohli práva. Proto i oni tento přístup prosazují. „Ve spojení s renomovanou advokátní kanceláří založíme společnost na řešení sporů na základě zákona o rozhodcích. Na jedné straně chceme ulehčit práci soudům a na druhé zrychlit vyřizování obchodních sporů,“ říká Bedřich Danda ze Sdružení podnikatelů a živnostníků. Jinak řečeno, podnikatelé hodlají své spory řešit vlastními silami. Takový postup není ničím novým. Při Hospodářské komoře už funguje Rozhodčí soud, ten ovšem podle Dandy není „zařízen“ na řešení kauz, jejichž finanční hodnota se pohybuje jen v řádu desítek tisíc korun. „Ten zajímá spíš kauza za dvacet milionů,“ dodává Danda. Zabraňovat zneužívání soudů pro opepření života konkurenčním firmám by měla novela občanského soudního zákoníku. Podle té bude muset při podání návrhu na předběžné opatření platit fyzická osoba kauci 50 tisíc korun a právnická 100 tisíc korun. Jak se toto opatření osvědčí v praxi, je zatím nejisté. Ve světě se ale tyto kauce běžně používají a svou funkci plní. Pro podnikatele Jiřího Šebestu ale tato opatření přicházejí pozdě. Po pěti letech marných soudně-exekučních tahanic mu zbyl pouze pocit hořkosti z nevymahatelnosti práva. A v ruce jen faktura za exekuční výdaje. PLATY SOUDCŮ** (průměr za rok 2004)
Okresní soudy | 57 605 Kč |
Krajské soudy | 72 266 Kč |
Vrchní soudy (Praha a Olomouc) | 82 873 Kč |
Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud | 89 028 Kč |
Nástupní plat u okresního soudu | 37 700 Kč |
Průměr všech soudů | 64 494 Kč |
Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti