Zlepšit životní prostředí v jednom z nejznečištěnějších regionů v Česku – Moravskoslezském kraji – půjde jen velmi pomalu. Navíc to bude velmi složitá a drahá záležitost. Shodli se na tom hosté setkání Euro Regional v Ostravě. Setkání s názvem Priority ekonomického a ekologického rozvoje regionu se uskutečnilo v pátek 3. června ve Vítkovickém zámečku.
Tři nejpalčivější
První z řečníků, ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, konstatoval, že když zhruba před pěti měsíci nastoupil do úřadu, přistála mu na stole tři nejožehavější témata: Zelená úsporám, Národní park Šumava a ovzduší v Moravskoslezském kraji. „Tyhle tři problémy vymezily můj akční rádius s občasnou zajížďkou do Bruselu,“ prohlásil ministr. Současně uvedl, že intenzita znečištění ovzduší prachovými částicemi zůstává výsadou Moravskoslezského kraje. Zatímco ve zbytku republiky jsou největšími znečišťovateli doprava spolu s domácnostmi, na severní Moravě je to především průmysl. Chalupa upozornil, že jeho resort se snaží přijmout taková opatření, která pomohou špatnou situaci vyřešit. „Uzavřeli jsme dohodu o koordinaci s moravskoslezským hejtmanstvím, akční plán, kde se snažíme najít řešení pro současnou situaci,“ sdělil Chalupa.
Část škodlivin ale na severní Moravu proudí ze sousedního Polska. Dle ministra se i na vyřešení tohoto problému začíná pracovat. „Současně s tím debatujeme v Bruselu o tom, aby byla možná podpora alternativní dopravy v nejvíce znečištěných oblastech. Jde o to, dostat prostředky skutečně tam, kde jich je zapotřebí, a ne do projektů, které sice vypadají krásně, ale ničemu nepomáhají,“ vysvětlil ministr.
Problém ocelářů
Šéf odboru životního prostředí na ostravském magistrátu Dalibor Madej kromě připomenutí, že pro své otevřené názory není nejoblíbenějším politikem u občanských iniciativ, rovněž konstatoval, že zlepšování životního prostředí v regionu půjde jen velmi pomalu. „Těžký průmysl je na Ostravsku přes 200 let a jizvy, které tu způsobil na životním prostředí, jsou velké. Navíc to bude velmi nákladná záležitost v řádech miliard korun,“ upozornil Madej.
Právě ocelářské firmy patří v Moravskoslezském kraji již tradičně k největším znečišťovatelům. Podniky ale současně poukazují na to, že ekologické normy, které schválil nebo se chystá schválit Brusel, v mnoha případech životní prostředí z globálního hlediska moc nechrání. Jejich jediným efektem je, že nutí oceláře investovat miliardy korun, čímž se snižuje jejich schopnost konkurovat firmám z oblastí, kde ekologické normy nejsou tak přísné.
Generální ředitel Třineckých železáren Jiří Cienciala připomněl, že pokud bude Evropská unie zavádět svá ekologická opatření izolovaně, globální oteplování to nezastaví. „Její průmysl ale utrpí ekonomický a sociální šok,“ tvrdil Cienciala. Jak dále uvedl, ocelářské firmy podporují plány Bruselu na snižování emisí, současně s tím ale žádají vytvoření takových podmínek pro podnikání, které by jim umožnily konkurovat zahraničním firmám. Jen do roku 2020 musí tuzemské ocelářské firmy investovat do ekologie až 35 miliard korun.
Zrušte ministerstvo
Další z řečníků, expremiér Mirek Topolánek (dnes generální ředitel VAE Controls Group), pobavil přítomné prohlášením, že jej uspokojí jen takový ministr životního prostředí, který svůj úřad zruší. V mnoha zemích, kde takový úřad neexistuje, je totiž údajně mnohem čistší životní prostředí. Poté ale zvážněl a dodal, že je nutné bavit se o ekologických otázkách regionu v souvislostech. Zjednodušeně řečeno, existuje několik bariér, které brání rozvoji regionu a zlepšení životního prostředí, především ovzduší. Dodnes má moravskoslezský kraj nejnižší HDP na hlavu v Česku. „Podivným způsobem byly zprivatizovány tři podniky, OKD, Vítkovice Steel a Nová Huť. A všechny tyto firmy vyvedly z regionu v posledních letech padesát až sto miliard korun,“ konstatoval expremiér. Dalším problémem kraje je odchod vzdělaných lidí, což zhoršuje jeho vzdělanostní strukturu. I z těchto důvodů se bude ekologická situace v moravskoslezském regionu zlepšovat jen velmi pomalu.
Patronem akce byla společnost KPMG Česká republika, partnerem pak firma GE Money Bank.
