Průmyslová odvětví s vysokou energetickou náročností investují v řadě zemí EU stále zdrženlivěji. Příkladem mohou být Finsko, Velká Británie, Německo, ale i Česko. Důvodem je především politická atmosféra ovlivněná tématem klimatických změn.
Evropské firmy působící v těžkém průmyslu, jako jsou například ocelárny nebo papírny, setrvale omezují investice a tvorbu hrubého fixního kapitálu. Uvádí to web Handelsblatt s odvoláním na studii Institutu německého hospodářství (IW).
„V energeticky náročném průmyslu v EU pozorujeme setrvalou tendenci podprůměrných investic. Příčiny lze hledat v obecném nastavení energetické a klimatické politiky,“ uvedl autor studie Hubertus Bardt.
Nadprůměrný pokles vykázaly německé podniky. Investice do fixního kapitálu v letech 2010-2015 klesly o sedm procent, uvádí studie, která vychází z čísel OECD. Srovnatelný pokles (-6 procent) studie eviduje pro Česko.
Ještě větší zdrženlivost vykázaly finské podniky. Tam je výsledek poznamenán především omezením investic v papírenství, které dosáhlo 19 procent. Papírenství má v severské zemi největší podíl na energeticky náročném průmyslu.
| Kapitálové investice energeticky náročného průmyslu (2010-2015, změna v %) | |
|---|---|
| Slovensko | 11 |
| Rakousko | 5 |
| Dánsko | -3 |
| Velká Británie | -4 |
| Česko | -6 |
| Německo | -7 |
| Finsko | -12 |
Také v Německu ubylo investiční aktivity nejvíce právě v papírenství, dvouciferného procentního poklesu dosáhl rovněž obor stavebnin. „Ve všech sledovaných zemích pozorujeme pomalejší rozvoj energeticky náročného průmyslu ve srovnání s celým průmyslem,“ tvrdí studie IW.
Branže energeticky náročného průmyslu zahrnuje stavebniny, chemický průmysl, sklářství, metalurgii, papírenství a ocelářství. V Německu dosahují roční náklady tohoto odvětví za energii více než 17 miliard eur (440 miliard korun).
V tuzemsku chce energeticky náročnému průmyslu pomoci vláda. Ministerstvo životního prostředí připravilo návrh, který má branži ulevit od plateb za emise oxidu uhličitého. Česko by tak využilo možnosti vracet až 25 procent výnosu z prodeje emisních povolenek zpět plátcům. Cena povolenek v posledních třech letech vzrostla o 400 procent na 28,7 eura za tunu CO2.
V okolních zemích již podobné úlevy energeticky náročný průmysl čerpá. Část peněz za emisní povolenky již více než pět let vracejí průmyslníkům v Německu, Francii či na Slovensku, stejné opatření plánují zavést také Poláci.
Přečtěte si rozhovor:
Budoucnost oceli vidíme v recyklaci, říká nový majitel ArcelorMittalu
Dále čtěte:
