Odien odchází ze Škody a Hutních montáží
Nové vedení Konsolidační banky (KoB) se ve zlém rozchází s konsorciem investičních bank Latona Lazard. Generální ředitel KoB Pavel Řežábek vypověděl firmě Odien smlouvy o restrukturalizaci Hutních montáží Ostrava a Škody Plzeň, přestože jí s největší pravděpodobností bude muset tak jako tak uhradit honorář ve výši až desítek milionů korun.
Odien vznikl po likvidaci Revitalizační agentury (RA) právě ze zmíněného konsorcia, které ji předtím spravovalo. Podle smluv měl revitalizovat a prodat kromě Hutních montáží a Škody ještě Zetor a Tatru. Příslušné smlouvy uzavřel ještě předminulý šéf KoB Kamil Ziegler. Ke změně v revitalizaci došlo zejména proto, že vláda odmítla převést na Revitalizační agenturu majetkové podíly v revitalizovaných firmách a RA pak fungovala pouze jako poradce. Tato úloha však neodpovídala stanoveným odměnám, a tak došlo ke změně smluv.
Platit se musí.
Odměny jsou poměrně vysoké. Například za mimosoudní vyrovnání společnosti Vítkovice mělo konsorcium obdržet kromě pravidelných měsíčních plateb succes fee ve výši devíti set tisíc dolarů. Z dostupných informací vyplývá, že nové smlouvy snížily odměny zhruba o třicet procent. I tak by ozdravení Škody a Hutních montáží vyneslo mnohamilionové částky. Jak uvedl dobře informovaný zdroj týdeníku EURO, však nejde o nic neobvyklého a sazby Odienu jsou spíše nižší, než odpovídá mezinárodní úrovni. Odměny za restrukturalizace se počítají podle takzvaných Lehmanových tabulek a podle nich Odien poskytuje dokonce slevu.
Smlouvy jsou koncipovány standardním způsobem, takže obsahují zajištění poradce proti vypovězení z politických důvodů či přerušení spolupráce těsně před prodejem restrukturalizované firmy. Bez sankce je možné smlouvu vypovědět pouze v případě, kdyby Konsolidační banka doložila hrubé porušení povinností poradce.
Neradíme poradcům.
K tomu ale patrně nedošlo a výpověď je bez uvedení důvodů. Pavel Řežábek tvrdí, že k výpovědi měli dost důvodů. Kromě jiného říká: „Vedli jsme mnoho jednání. Někdo se to snaží interpretovat jako střet koncepcí a názorů. Já bych to viděl prozaicky. Potřebujeme poradce, který nám bude radit a kterého nebudeme muset upozorňovat, že dělá chyby. Dospěli jsme k závěru, že další spolupráce pro nás není efektivní a dali jsme výpověď u dvou smluv.
Michael Saran, šéf Odienu, naopak dokládá pozitivní výsledky práce jeho firmy a považuje postoj KoB za účelové plnění politického zadání. To se podle něj projevuje i v každodenní práci, kdy střední management KoB odvádí v jednotlivých firmách dobrou práci a spolupráce s ním byla vždy dobrá. Nyní ale neví, nakolik mohou nadále spolupracovat.
Na to Řežábek kontruje: „My s jejich výsledky máme mnoho práce. Požádali jsme Odien o možnost zveřejnit smlouvy, které s nimi máme. Očekáváme odpověď a poté budeme moci být konkrétní. Posledním případem je Tatra. I my ji chceme prodat co nejrychleji. Nelze to ale dělat tak, že poradce s námi během výběrového řízení odmítne o čemkoli diskutovat a dá nám konečný návrh, který je značně nedopracovaný, má značná rizika pro tento stát, vůbec je neošetřuje a přistupuje se v něm na podmínky, které s námi nebyly vůbec projednány.
Hádka v Tatře.
Jde o to, že Odien vyhodnotil soutěž a jako vítěze vybral americkou firmu SDC, jak říká zdroj týdeníku EURO. V tisku se v této souvislosti objevily informace, že výnos z prodeje bude zhruba 1,2 miliardy korun. Ve skutečnosti se tato částka skládá z platby 420 milionů za akcie, z převzetí dluhu ve výši přibližně čtyř set milionů a ze závazku zbývající prostředky investovat do modernizace automobilky. Proti tomu však má stát státní záruka ve výši více než třiceti milionů dolarů.
Státní záruka je nyní problém, protože podle rozpočtových pravidel ji musí schvalovat Poslanecká sněmovna. Požadavek se však jeví jako poměrně legitimní, protože kupec získává akcie, a tedy všechny, i neevidované závazky Tatry. Problémy mohou například vzniknout kolem smlouvy o prodeji některých práv k duševnímu vlastnictví Tatry. V době, kdy automobilku kontrolovala plzeňská Škoda, uzavřel její šéf Lubomír Soudek smlouvy o prodeji značky i patentů souvisejících s podvozkem slovenskému podnikateli Majskému. Tyto smlouvy nebyly naplněny a existuje posudek právní firmy White & Case o tom, že jsou neplatné. Nicméně pro případ soudního sporu se investor chce logicky zajistit.
Odien se proti těmto připomínkám ohradil. Podle Sarana Pavel Řežábek odmítl pozvání zástupce KoB do společného rozhodovacího a vyjednávacího týmu. „Nelze však pochybovat, že kdybychom byli schopni pracovat ve společném týmu, mohl se prodejní proces velmi zefektivnit, dodal.
Saran zároveň upozornil, že v případě Tatry nejsou kladeny žádné požadavky, které by mohly být považovány za nestan–dardní. „Není možné zaměňovat pojem státní garance s pojmem úhrada potenciálních nákladů, která je požadována investory ve většině transakcí.“
