Na podporu malého a středního podnikání vynaložil stát loni necelé čtyři miliardy korunVládní politika podpory malého a středního podnikání obsahuje několik programů jak celoplošných, tak regionálně zaměřených. Od začátku příštího roku by navíc měl začít platit nový zákon o podpoře malého a středního podnikání.
Na podporu malého a středního podnikání vynaložil stát loni necelé čtyři miliardy korun
Vládní politika podpory malého a středního podnikání obsahuje několik programů jak celoplošných, tak regionálně zaměřených. Od začátku příštího roku by navíc měl začít platit nový zákon o podpoře malého a středního podnikání.
Malé a střední podnikání patří k základním segmentům každé ekonomiky. Jeho stav však není v celé zemi stejný. Geografická poloha a odlišný historický vývoj vedly k ekonomickým rozdílům v hospodářském rozvoji jednotlivých regionů. Probíhající transformace ekonomiky vzniklé rozdíly ještě prohloubila. Vedle hospodářsky silných oblastí tak máme regiony, které jsou podle určitých parametrů (především regionální míry nezaměstnanosti) ve vládní terminologii nazývány strukturálně postiženými. K nejohroženějším regionům patří z tohoto pohledu téměř celé území Ústeckého a Moravskoslezského kraje. K hospodářsky slabým oblastem se přiřazuje i část jižních Čech a jižní Moravy. Zatímco celostátní průměr nezaměstnanosti je v současné době 8,9 %, na severní Moravě dosahuje lokální nezaměstnanost 15,1 % a na Ústecku dokonce 15,8 procenta. Tradičně nejlépe je na tom z tohoto pohledu Praha se svými 3,4 % nezaměstnaných.
Podpora nesmí narušit konkurenci
Podporu malému a střednímu sektoru upravuje zákon 47/2002, který vstoupí v platnost na Nový rok 2003. Zatím určuje pravidla pro poskytování podpor malému a střednímu podnikání z prostředků státního rozpočtu „na podporu jejich výkonnosti, konkurenceschopnosti a pro zmírnění nevýhod vyplývajících z jejich malé síly“ zákon 299/92. Poskytování pomoci malým a středním podnikům však nesmí odporovat zákonu o veřejné podpoře ani závazkům vyplývajícím z Evropské dohody. K tomu by došlo, pokud by „byla poskytována způsobem narušujícím nebo hrozícím narušením hospodářské soutěže tím, že zvýhodňuje určité podnikání nebo odvětví výroby v míře, jíž může být dotčen obchod mezi EU a ČR“. Zatím platí na podporu malého a středního podnikání výjimka Úřadu na ochranu hospodářské soutěže. Její platnost však skončí po roce 2004.
Pomoc sektoru je různorodá
Podporou malého a středního podnikání se zabývá více institucí. Každá z nich má několik konkrétních programů, které jsou cíleny na určitý druh podpory. Tak pod ministerstvo průmyslu a obchodu spadají plošné programy realizované Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Ministerstvo pro místní rozvoj zase zastřešuje regionální programy podporující malé podnikatele na Ostravsku a v severozápadních Čechách - REGION 2 a REGIOZÁRUKA. V podpůrných programech se angažují Agentura pro rozvoj podnikání, Česká agentura na podporu obchodu CzechTrade, Design centrum ČR, Česká agentura pro zahraniční investice CzechInvest, Česká energetická agentura a Agentura pro rozvoj průmyslu CzechIndustry. Podle typu podpory se liší i finanční nástroje pomáhající malému a střednímu podnikání. Mohou to být záruky za bankovní úvěry a leasing, příspěvky na úhradu úroků z bankovních úvěrů, úvěry se sníženou úrokovou sazbou, návratné finanční výpomoci a příspěvky a dotace.
Většina projektů bývá schválena
Loni dal stát na podporu malých a středních firem 3554 miliony korun (spolu se započtením fondu Phare a s prostředky úvěrové linky Kreditanstalt für Wiederaufbau 3722 miliony). K podpoře malého a středního podnikání lze připočítat i 3068 milionů korun z prostředků ministerstva práce a sociálních věcí na aktivní politiku zaměstnanosti. Zmíněných téměř 3,6 miliardy korun šlo na podporu celkem 7198 podnikatelských subjektů v průmyslu, v obchodě a ve službách. Ze zdrojů programů bylo financováno cca 62 % malých a středních podniků, které zažádaly o podporu a jejichž projekty byly vyhodnoceny. V programech podpory malého a středního podnikání realizovaných Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou bylo podpořeno 1292 projekty. A to formou 344 zvýhodněných úvěrů, 595 záruk, 446 příspěvků na úhradu úroků a 620 dotací. Z hlediska struktury a počtu zaměstnanců získaly malé podniky od deseti do 50 zaměstnanců 41,4 % počtu všech podpor, středním podnikům do 250 zaměstnanců bylo poskytnuto 29,3 % podpor a mikropodnikům do deseti zaměstnanců rovněž 29,3 % podpor. Celkem 340 žádostí o podporu bylo zamítnuto pro nesplnění programových podmínek nebo nevyhovující ekonomiku projektu.
Přínosy finančních podpor
Kromě ekonomických přínosů má být díky podporám vytvořeno 3911 nových pracovních míst, z toho 213 míst pro občany z problémových skupin obyvatelstva. T ato pracovní místa mají být vytvořena do tří let. Podpory poskytnuté Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou zvýhodnily podnikatelům přístup k úvěrům ve výši 8,1 miliardy korun. Z toho připadá 3,9 miliardy na záruky za úvěry, téměř 3,6 miliardy připadá na příspěvky na úhradu úroků a za 0,6 miliardy dostali podnikatelé zvýhodněné půjčky. Z výše uvedeného vyplývá, že určitá část podpory (34 %) má návratnou formu. Jinak řečeno, nejde o přímé dotace, ale o úvěry se zvýhodněnou úrokovou sazbou, a o návratné finanční výpomoci. Vedle již zmíněného pozitivního efektu vytváření pracovních míst mohou podpory zpětně pomoci i státnímu rozpočtu. Lze totiž reálně předpokládat, že se díky pomoci malým a středním firmám zvýší jejich odvod daní do státního rozpočtu. Zároveň by měla stoupnout poptávka po službách. Spolu s tím pak dojde i k rychlejšímu ekonomickému a společenskému rozvoji té které oblasti.
Kolik malých firem v Česku působí?
Z celkového počtu 1862 tisíce podnikatelských subjektů podnikala naprostá většina z nich (1635 tisíc) jako fyzické osoby. Právnických osob je podle Českého statistického úřadu 227 tisíc. Soustavnou činnost provozovalo 40 % podnikatelů. Podle ČSÚ zaměstnávaly malé a střední podniky s počtem méně než 250 zaměstnanců ve všech odvětvích národního hospodářství na konci minulého roku 59,7 % zaměstnanců. Podíl sektoru na celkových výkonech národního hospodářství činil 51,4 % a v účetní přidané hodnotě 51,3 %. Vývoz malých a středních podniků loni dosáhl 35,6 % z celkového objemu, dovoz 47,1 %. Postupně se tak podíl malého a středního sektoru na celkovém počtu podnikatelských subjektů, podíl na zaměstnanosti i na ekonomických výkonech národního hospodářství přiblížil standardu EU. Připraveno podle vládní Zprávy o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře.
