Euro Mgr.
Čína dala minulý týden najevo, že prohloubí svoje finanční angažmá v Evropě. Viceguvernér čínské centrální banky I Kang v Londýně prohlásil, že Peking je připraven podílet se na přijatých stabilizačních opatřeních na podporu eura. Potvrdil také, že Čína má zájem investovat do krizového fondu eurozóny.
„Čína je na evropských finančních trzích stabilním a dlouhodobým investorem. Jsem si jist, že pokud bude zapotřebí evropský záchranný fond či stabilizační mechanismus posílit, rádi bychom se takových opatření aktivně účastnili. Samozřejmě s vaším svolením,“ řekl viceguvernér, který byl členem delegace vedené místopředsedou vlády Li Kche-čchiangem. Evropskou měnu označil za klíčový pilíř globálního finančního systému.
V reakci na řeckou krizi založily členské země eurozóny Evropský finanční stabilizační fond (EFSF) v celkovém objemu 440 miliard eur. Fond je součástí širší záchranné sítě v celkovém objemu 750 miliard eur, na níž se podílí i Evropská komise a Mezinárodní měnový fond. EFSF však má fungovat pouze do června roku 2013, poté jej nahradí stálý záchranný fond nazvaný Evropský stabilizační mechanismus (ESM).
Nabídka Pekingu pomoci oslabenému euru přichází ze dvou důvodů. První z nich je, že Čína by ráda diverzifikovala své měnové rezervy, které nastřádala díky úspěchům ekonomické reformy. Momentálně jejich výše dosahuje 2,85 bilionu dolarů, z toho 25 procent drží Čína v euru. Vzhledem k dlouhodobému oslabování dolaru by Peking tento poměr rád změnil ve prospěch evropské měny.
Druhým důvodem je snaha o zvýšení vlastního politického a ekonomického vlivu v Evropě. Krize eura se k tomuto účelu nabízí jako na stříbrném táce. Peking hraje partii opatrně, krouží především kolem nejslabších států eurozóny. K dispozici má však zásoby peněz, které starému kontinentu chybí. I Kang odmítl specifikovat, kolik Peking „investoval“ do španělského dluhu. „Čína již nakoupila španělské cenné papíry a bude v tom pokračovat,“ uvedl pouze. Čína odkoupila také část dluhu Portugalska.
