Pomoc, nebo facka vinařům?

PLÁNY EVROPSKÉ KOMISE Evropská komise přišla s nápadem, jak posílit konkurenceschopnost unijních vinařů na světovém trhu. Jenže změny by prospěly jen některým členským státům. Jiné země včetně Česka návrhy zásadně odmítají. Například chystaný zákaz doslazování by vinaře ze střední Evropy výrazně poškodil.

PLÁNY EVROPSKÉ KOMISE Evropská komise přišla s nápadem, jak posílit konkurenceschopnost unijních vinařů na světovém trhu. Jenže změny by prospěly jen některým členským státům. Jiné země včetně Česka návrhy zásadně odmítají. Například chystaný zákaz doslazování by vinaře ze střední Evropy výrazně poškodil.

Podíl evropských zemí na světovém obchodu s vínem klesá. Evropská komise proto vyrukovala s návrhem, který by měl konkurenceschopnost unijních vinařů posílit. Například na velmi perspektivním indickém a čínském trhu. Počítá se s podporou propagace vín, vytvořením rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou a zjednodušením pravidel pro označování vín.

Podle vedoucí zastoupení Evropské komise v České republice Ireny Moozové by reforma měla také zefektivnit podporu trhu s vínem, která ročně činí 1,3 miliardy eur. Objem peněz se sice nezmění, ale měly by se zrušit veškeré podpory na destilaci přebytečného a méně kvalitního vína. Pro tuzemské vinaře má pak zásadní význam zákaz doslazování vín.

Návrh reformy je nicméně předmětem kritiky řady zemí, takže zatím představený materiál je nutno brát s rezervou, vlastně jako jakýsi test terénu ze strany Evropské unie. Nyní bude následovat plejáda jednání a patrně v průběhu příštího roku by Unie měla na základě výsledků těchto diskuzí představit další návrh. Ten by měl alespoň částečně respektovat připomínky členských zemí.

KVALITNÍ VÍNO V OBCHODĚ NEPOZNÁTE

Podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče je stávající návrh Evropské komise pro Českou republiku nepřijatelný. Dokument podle něj například nebere v potaz připomínky řady členských států a nebyly do něj zahrnuty ani připomínky Evropského parlamentu a Sdružení evropských vinařských regionů.

„Množství bodů v projednávaném návrhu by poškodilo české vinařství a ohrozilo by tradiční výrobní postupy. Vedlo by to nakonec i ke zdražení tuzemského vína. Jedná se zejména o doslazování vína cukrem, což je postup obvyklý zejména u slabších ročníků,“ tvrdí Gandalovič.

Navíc není podle jeho slov možné některým zemím na jedné straně povolit přikyselování vína a na druhé jiným zakázat jeho přislazování. Ministr je i proti zamýšleným změnám v označování vín, které by podle něj vedly „k matení zákazníka a k setření rozdílu mezi vínem přívlastkovým a stolním“. Hodně vín by pak ztratilo svoji identitu. Produktem vinařů by se tak v mnoha případech stalo obecně označené a obecně chutnající eurovíno. Produkovat kvalitní výrobky by se totiž nevyplatilo, spotřebitel by je totiž v obchodě stejně nepoznal.

Prakticky stejný názor jako ministr má i Svaz vinařů ČR. Právě s vinaři Gandalovič oficiální pozici Česka k reformě „intenzivně konzultoval“ a společně také došli k závěru, že by reforma ohrozila tradiční výrobu v Čechách a na Moravě.

Reformu přitom neodmítá jen Česká republika. „Jasně říkáme, že tuto podobu návrhu nepodpoříme. V tom jsme jednotni s dalšími zeměmi, například s Německem nebo Rakouskem, s nimiž koordinujeme postup,“ říká ministr. Česko se tak podle něj připojilo k návrhu německého ministerstva zemědělství o otevření debaty a dalších jednání, aby se reforma stala přijatelnou i pro středoevropské státy.

TRADIČNĚ NA TO DOJEDOU NOVÁČCI

Spolu s ministerstvem a vinaři odmítá reformu také Agrární komora ČR. Podle Jiřího Felčárka z komunikačního odboru komory je sice reforma trhu s vínem z mnoha důvodů potřebná, ale ne v navržené podobě.

„Stávající návrh Evropské komise vůbec nerespektuje zájmy a priority jednotlivých států, Českou republiku nevyjímaje. Proto budeme apelovat jak na ministerstvo zemědělství, tak na orgány v Bruselu, aby byla zachována naše národní specifika. Jsme například proti zákazu doslazování a chceme také udržet stávající rozměr českého vinohradnictví a vinařství,“ říká Felčárek.

Mementem je podle něj evropská reforma trhu s cukrem, která Českou republiku staví i přes tradici, pěstitelské a výrobní možnosti zcela nově a nepochopitelně do role dovozce. Současné snahy o omezení produkce některých zemědělských komodit tak podle Agrární komory dopadají na nové členy mnohem důrazněji než na původní patnáctku. „Nechceme se v žádné komoditě, kterou dokážeme kvalitně vyrobit, stát pouhým odbytištěm cizích výrobků,“ zdůrazňuje Felčárek.

PENÍZE VYHOZENÉ Z OKNA?

Samotné vinařství je obor zcela specifický, úzce provázaný s krajinou, člověkem a jeho prací. Podle zemědělců se na něj ani nehledí jako na klasickou zemědělskou výrobu. „Navíc co oblast a ročník, to unikátní výrobek opírající se o mnohdy staleté rodové tradice, s vysokým podílem lidské práce a umu. Vezmeme-li k tomu zvyšující se kvalitu našich vín, produkci ledových, slámových a jiných specialit, provázanost na tradiční lidové slavnosti či nové oblasti podnikání, jako je vinařská agroturistika, přišli bychom o mnohem více než jen o plochy a výrobu. Ztratili bychom kus historie a národní identity,“ říká Felčárek.

Opomíjet podle něj ani nelze skutečnost, že před vstupem do Unie stát vinařství značně podporoval a díky tomu se je podařilo výrazně oživit. Podporu přitom inicioval a prosadil tehdejší ministr zemědělství Jan Fencl. Tuzemští vinaři čerpali během pěti let před vstupem Česka do Unie na podporách více než miliardu korun. Tyto penízy byly využity především na výsadbu a obnovu vinic.

Podle statistik ministerstva zemědělství dosáhla jen v letech 2003 a 2004 podpora vinařství prostřednictvím dotací a prostředků z Vinařského fondu téměř 550 milionů korun. Také proto se podařilo za dva roky vysadit a obnovit 3155 hektarů vinic. Po vstupu do Evropské unie již ale není možné výměru vinic rozšiřovat a podpora se tedy přesunula na jiné účely, například na takzvanou integrovanou produkci. Letos se podpora na tento účel zvýšila z loňských 11 642 korun na hektar na 13 920 koruny. V roce 2005 to přitom bylo jen 4655 koruny na hektar.

Platby na integrovanou produkci jdou z Programu rozvoje venkova pro období 2007-2013, kromě toho mohou vinaři čerpat peníze i na investiční podporu na výstavbu a rekonstrukci hlavních závlahových zařízení či nosných konstrukcí nebo na zpracování vinných hroznů. Vinaři mají k dispozici také dotované poradenské služby a mohou získat podporu na budování a značení vinařských stezek. Alespoň část vynakládaných peněz by přitom evropská reforma trhu s vínem znehodnotila.

EVROPA ZTRÁCÍ POZICI

Na druhou stranu je zřejmé, že Evropa, stejně jako v jiných komoditách, začíná v oblasti produkce vína v celosvětovém měřítku tahat stále více za kratší konec pily. Zvýšení konkurenceschopnosti evropské produkce je tedy velmi žádoucí. Podle statistik Mezinárodního úřadu pro révu a víno (OIV) se v loňském roce celosvětově zvýšila výroba vína o 1,8 procenta, spotřeba stoupla o 1,4 procenta. Ovšem podíl evropských zemí na světovém obchodu klesá. Na druhou stranu prognózy pro letošní rok hovoří o částečném nárůstu evropské produkce. Otázkou ale je, jak ji prodat. Světový obchod s vínem sice loni stoupl o 5,3 procenta (vyvezlo se 83,1 milionu hektolitrů vína), ovšem podíl pěti hlavních evropských exportérů - Itálie, Francie, Španělska, Německa a Portugalska - na světovém obchodu vínem klesl, a to na 62,2 procenta proti předloňským 64,5 procenta. Naopak vinaři z USA a jižní polokoule, jako je Argentina, Chile, JAR, Austrálie, Nový Zéland, svůj podíl zvýšili na 27,4 z 23,8 procenta.