Manažeři by dali přednost koalici ODS - KDU-%CSL - SZ
Jaké řešení politické situace v Česku po volbách byste preferovali?
- vznik koalice ODS – ČSSD 30,6%
- vznik koalice ODS – KDU-ČSL – Strana zelených 40,6%
- vznik jiné koalice 4,5%
- předčasné volby 24,3%
Vítězem voleb se stala ODS, a tak sestavuje koalici s lidovci a se zelenými. Tento svazek tří politických stran však nemá ve sněmovně většinu. Šéf občanských demokratů Mirek Topolánek se proto snaží dohodnout o podpoře se sociální demokracií. Topolánek však sám nevěří tomu, že jím navrhovaná vláda v parlamentu projde. Zeptali jsme se proto respondentů pravidelné ankety, k jakému řešení vnitropolitické situace se přiklánějí. Více než 40 procent účastníků Manažerského barometru dává přednost koalici ODS - KDU-ČSL - Strana zelených (SZ) a poměrně vysoké procento tázaných (24,3 procenta) se přiklání k předčasným volbám (více strana 28).
Předčasné volby nemají za současné situace podle názoru autora této odpovědi žádný praktický význam: „Jakákoliv z možných koalic nebude mít jednoznačný mandát, takže nedokáže realizovat smysluplný program. Předčasné volby bez změny volebního systému přinesou zase jen další obskurní model vládnutí, jakých jsme již zažili několik. Proto vidím jen dvě možnosti, jak z té dlouhodobé situace vládnutí/nevládnutí vybřednout: a) změnu volebního systému a teprve po ní předčasné volby, b) zavedení osvícené diktatury singapurského typu. Kdyby despotický diktátor z hlediska čistoty prostředí, míry kriminality, fungování justice, rozkvětu ekonomiky, nedostupnosti drog, čistoty taxíků a výše jízdného a frekvence ohňostrojů zajistil stejné výsledky jako v Singapuru, vzdal bych se ochotně některých svých občanských svobod a práv … například volebního práva, které je mi při současném volebním systému stejně k ničemu, či práva koupit si žvýkačku a posléze jí vyplivnout na chodník.“
Žádná z navrhovaných možností složitou povolební situaci neřeší: „Vzhledem k tomu, že Marťani zřejmě odmítli vstoupit do české politiky a ČSSD si na poslední chvíli přece jen uvědomila, že komunisti jsou veskrze demokratická strana, očekával jsem, že toto usnadní rozhodování řadě voličů. Bohužel se tak nestalo, a proto můžeme vybírat pouze jednu ze špatných možností. Přestože ani jedna z možných variant není dobrá, kloním se ke stranám, které se (alespoň některé z nich) na první pohled jeví poměrně pravicově. Preferoval bych koalici ODS - KDU-ČSL - Strana zelených. Prosazení potřebných reforem se však od této koalice asi taky nedočkáme.“
Další manažer má největší obavy z nepřipravenosti zástupců Strany zelených: „Program Strany zelených je sympatický. Obava jde z některých jejích prohlášení, ze kterých lze cítit neznalost řady témat. Strhujícím nadšením se znalosti nedají dohnat. Prosazování lidí bez jakýchkoli zkušeností s řízením do vedoucích funkcí může být jen brzdou úspěšného vývoje. Straně by prospělo vykrystalizování jejich postojů v opozici.“
Základ všech potřebných změn je třeba hledat ve změně Ústavy, domnívá se tento odpovídající: „Preferuji koalici ODS, KDU a SZ, která by byla tolerována ČSSD až do nových voleb, konaných podle změněného volebního systému. K novému systému bychom mohli dospět do dvou let. Tento scénář reflektuje skutečný výsledek voleb, které vyhrál Topolánek a dává mu možnost vyzkoušet si premiérské křeslo i tíhu vládnutí. Politiků, kteří takovou roli zvládnou, není mnoho a je třeba záměrně je vytvářet. Tento přístup časem povede ke kultivaci politiky, což je nepochybně i v zájmu demokratické opozice. Získaný čas by umožnil vážná jednání o změně volebního systému, o změně způsobu volby prezidenta a o změně vztahu mezi horní a dolní sněmovnou. Jde o změnu Ústavy. Nesouhlasím s názorem, že Ústava je nedotknutelný a neměnný dokument, a myslím si, že je čas na její korekci. Ústava je základním nástrojem zajišťujícím fungování státu a jako každý nástroj se občas musí přizpůsobit změněné realitě. Pokud jde o volební systém, měl by vítězi voleb zaručit pohodlnou většinu v parlamentu, neměl by však eliminovat malé strany a jejich šanci dostat se do sněmovny.“
Ani v samotné ODS není jednoduchá situace a někteří její zástupci jsou „vyhládlí“ po funkcích: „Z mého pohledu by bylo nejhorší, kdyby ODS brala vládu jenom pro to, že bude u koryta, jenom proto, aby mohla dávat kšefty svým poradcům a spřízněným lobbistům. To dosud dělala sociální demokracie a vymstilo se jí to. Nyní nad tím bude, z vlastní viny, přemýšlet v opozici. Jestliže se ODS sníží na hranici kšeftaření, veřejných zakázek, úplatků a podobně, bude to další rána pro pravicového voliče. Otázkou je, do jaké míry je schopen Mirek Topolánek vyhládlým lobbistům čelit. Zde se může ukázat, zda je, nebo není vhodný na své místo. Pokud zde ODS selže, může se jí to krutě vymstít. Nezapomínejme ani na to, že bylo mnoho lidí v ODS, kteří Topolánkovi nepřáli vítězství a kteří byli šokováni volebním výsledkem. Už se těšili na to, jak převezmou otěže. Bohužel, bohudík (záleží na úhlu pohledu) se tak nestalo.“
Jak to vlastně vypadá s názorem na to, jak jsme v minulosti hlasovali: „Když se podíváme na všechny porevoluční výsledky voleb (nejen ty letošní) a jejich řešení, tak se mi zdá evidentní, že by mělo dojít k tomu, že: ČSSD umožní ODS sestavit vládu a (například neúčastí na hlasování) jí umožní získat důvěru. Nemusí pro ní přímo zvednout ruku. Důvody: parlamentní situace je dlouhodobě ztížena přítomností KSČ, se kterou nikdo vládnout nechce = chybí tyto hlasy. V minulosti již podobný krok udělala ČSSD i ODS. Obě strany umožnily té druhé, aby vládla, přestože samostatně toho nebyla schopna. Zdá se mi, že by se tu mohla narodit politická kultura, která by vedla k tomu, že strana která volby prohrála a nemá sama šanci na složení vlády, umožní vítězné straně vládu sestavit, i když této vítězné straně chybí jeden nebo několik hlasů k získání nadpoloviční většiny v parlamentu.“
Autor poslední reakce by se přiklonil k propojení dvou velkých stran: „Přikláním se k variantě ODS a ČSSD. Jsem toho názoru, že výsledek voleb nelze komentovat pouze 100:100, ale tak, že voliči se poprvé většinově rozhodovali. Umím si tedy představit menšinovou vládu ODS s podporou ČSSD s cílem úpravy volebního systému na většinový. Pro obě strany by to mělo přinést jenom výhody - ODS nebude závislá na 'malých' stranách, podaří se 'vymístit' komunisty z Poslanecké sněmovny, ČSSD si zachová potenciál pro další volby a navíc obě strany budou mít největší šance v následujících volbách. Sekundárně ODS sníží riziko, že při 'ovládnutí' Hradu, Senátu, Poslanecké sněmovny, vlády a krajů se nezprofanuje. Jinak dopadneme tak, že ve sněmovně bude ne pět politických stran, ale potenciálně dvacet stran.“
Odpovídalo 111 manažerů
