Ministerstvo financí žádné plošné oddlužení neplánuje
Psárům u Prahy údajně hrozí konkurs. Deníky i televize minulý týden informovaly o tom, že vesnice dluží 130 milionů korun, nemá na splácení a dlužná částka se každý den zvyšuje o 70 000 korun. Obec už nemá žádný majetek, který by mohla prodat, a případná exekuce by mohla obstavit všechny její příjmy. Média připomněla, že obcí s podobnými problémy stále přibývá a že by stát měl najít nějaké řešení. Týdeník EURO zjistil, že žádné plošné oddlužení se však nepřipravuje.
Psáry mají poměrně malou naději. Plán České konsolidační agentury, která je ochotná předluženým obcím částečně pomoci, se jich netýká (viz strana 34), protože dluží Státnímu fondu pro životní prostředí (SFŽP). O dluhu tak musí jednat s finančním úřadem nebo nadřízeným ministerstvem financí.
Sobotkův úřad zatím pomoc odmítá. „Hospodaření obcí je plně v rukou zastupitelstva a stát nenese žádnou zodpovědnost za stav jejich zadlužení,“ říká mluvčí ministerstva financí Jaroslav Dědič. Ministerstvo sice chce prosadit přísnější dohled nad hospodařením obcí, ale o dalších opatřeních neuvažuje. Spoléhá na zákon o obcích, který platí od ledna minulého roku a zastupitelům například zakazuje, aby zastavovali obecní majetek jako záruku za úvěry cizím subjektům.
Ministerstvo bude častěji monitorovat stav zadlužení obcí – místo dřívějších ročních výkazů chce nyní ministr Sobotka údaje každého půl roku. Do zákona o dluhopisech hodlá navíc prosadit klauzuli, na jejímž základě bude vydávání komunálních obligací podléhat souhlasu ministerstva financí.
Už žádné limity.
Šéf odboru územních rozpočtů ministerstva financí Eduard Komárek týdeníku EURO řekl, že se už neuvažuje o zavedení limitu pro zadlužení obcí. V zákoně o obcích platil tento limit od ledna do června minulého roku. Stanovil, že „dluhová služba obce nesmí překročit patnáct procent vlastního rozpočtu z předchozího roku“. Přinesl řadu problémů: některé obce nemohly pokračovat například v bytové výstavbě, ve stavbě domů s pečovatelskou službou nebo v budování kanalizací. „Svaz měst a obcí nás nakonec požádal, abychom mu pomohli tento limit ze zákona odstranit,“ vzpomíná Komárek. Svaz připomíná, že kolem limitu vznikaly jen zmatky. „Nebylo jasné, co je přesně dluhová služba a co vlastní rozpočet,“ říká výkonný místopředseda SMO Jaromír Jech.
Svaz považuje limity za špatné i z jiných důvodů. „Stát by neměl zadlužení regulovat nějakými limity, protože každá obec má jiné příjmy a jiný majetek, s nímž může hospodařit“, vysvětluje Jech. Připomíná však, že právě nedostatečný dohled ze strany státních orgánů způsobil, že se některé obce zadlužily víc, než je únosné. Starosta Psár Jakub Krejčí pro týdeník EURO potvrdil, že jeho obec dostala v roce 1997 od SFŽP další půjčku, přestože v té době nebyla schopná vrátit předchozí dvacetimilionovou dotaci.
Méně než deset.
Komárek se domnívá, že se hrozba prohlubujícího zadlužení obcí zbytečně zveličuje. „Z celkových čísel je jasné, že je to spíše mediální bublina,“ říká. Města a obce sice nyní dohromady vykazují zadlužení ve výši kolem 50 miliard korun, vzhledem k jejich příjmům – vloni to bylo 275 miliard korun – to však není nijak dramatické. „Kéž bychom měli v podobném stavu i další veřejné rozpočty,“ říká.
Starosta Psár, který do úřadu přišel po loňských komunálních volbách, má ovšem jiný názor. „Naše situace je kritická. S ročními příjmy kolem třinácti milionů korun rozhodně nemůžeme splácet dluh, který se již kvůli sankčním úrokům zvýšil o 200 procent. Minulé zastupitelstvo nám nenechalo v podstatě žádný majetek, který bychom ještě mohli prodat.“
Ministerstvo financí se zatím nechce k případu Psáry vyjadřovat. Obec má kromě fondu dluhy i vůči privátním firmám a prošetřuje se možné pochybení dřívějšího starosty, na kterého již bylo podáno trestní oznámení.
Komárek říká, že v podobné situaci jako Psáry je dnes sotva deset obcí. Jech uvádí jiné číslo, hovoří nejvýše o 30 případech. Připouští, že v celkovém počtu 6260 obcí je to jen zlomek. Rozhodnutí o jejich možném oddlužení považuje za záležitost vlády. „Je pravdou, že stát před dvěma lety změnil pravidla pro příjmy obcí. Některé se mohly dostat do finančních problémů, protože při svých dřívějších investicích počítaly s tím, že budou mít na splácení více peněz,“ připomíná. Vládní úředníci naopak připomínají, že by plošný pardon pro dluhy předlužených obcí odporoval principu o rovném postavení. „Jak by k tomu přišly obce, které své dluhy řádně splácejí,“ říká Komárek.
Ošidný průměr.
Ministerstvo financí upozorňuje, že se zadlužování menších obcí v posledních dvou letech téměř zastavilo. Celkové dluhy měst a obcí se sice v roce 2001 ve srovnání s předchozím rokem zvýšily téměř o osmnáct procent, ale o nárůst se postarala jen největší města, tedy Praha, Brno, Plzeň a Ostrava. Tato magistrátní města, která nemají potíže se splácením, se na celkovém „komunálním“ zadlužení podílejí z 50 procent.
Některé starosty, zejména z menších obcí, průměrná čísla neuklidní. Upozorňují, že potřebují opravovat komunikace a peníze chybějí rovněž na budování kanalizací či plynových přípojek. „Po změně rozpočtových pravidel nám zůstává jen 25 procent našich daňových příjmů, zbytek přerozděluje stát. Kdybychom měli větší podíl, nemuseli bychom se rozhodně zadlužovat,“ říká jeden z nich.
