Jak s odkazem na renomovaný americký portál The Hill uvádí agentura Reuters, vzhledem k aktuálnímu postoji Severokorejců, kteří „se pro tuto chvíli rozhodli do procesu hledání potenciálního řešení nijak nezasahovat“, je jakákoliv schůzka na té nejvyšší státní úrovni vysoce nepravděpodobná.
To ostatně začátkem července nepřímo potvrdila rovněž
vůdcova mladší sestra Kim Jo-čong, i když vzápětí dodala, že v tomto
ohledu „stále ještě může dojít na nějaké překvapení“.
Jak americký ministr zahraničí v rozhovoru pro neziskovou organizaci Economic Club of New York dále prohlásil, diskuze mezi Washingtonem a Pchjongjangem ohledně aktuální patové situace na korejském poloostrově probíhají neustále, byť samozřejmě ne zcela na té nejvyšší úrovni, a tudíž i lehce stranou zájmu předních světových médií.
Trumpa tlačí čas
Pokud by se na jejich základě skutečně podařilo další, v pořadí již třetí summit mezi USA a KLDR naplánovat, konal by se v rozmezí nadcházejících tří a půl měsíců, tedy ještě před listopadovými prezidentskými volbami do Bílého domu.
„Teď je červenec. Myslím si, že je to nepravděpodobné, ale
v případě, že by nastaly vhodné okolnosti a my bychom si mysleli, že
můžeme dosáhnout pokroku, pak nejlepší možností, jak toho dosáhnout, by bylo,
kdyby se prezident Trump sešel s předsedou Kimem. Jsem přesvědčen, že jak
Severokorejci, tak prezident Trump vědí, že je to v nejlepším zájmu nás
všech,“ dodal Pompeo.
Přetrvávající patová situace
Jenže právě blížící se americké volby představují podle všeho pro funkcionáře komunistické země pověstný trn v oku. Jsou totiž přesvědčeni, že současný šéf Bílého domu by chtěl třetí summit s vůdcem KLDR uspořádat nikoliv kvůli obavám o další vývoj na korejském poloostrově, nýbrž proto, aby si na domácí politické scéně vylepšil vlastní image a zvýšil tak naděje na své znovuzvolení. Kimovu neochotu účastnit se společného setkání pak dle expertů z organizace 38 North zvyšuje rovněž fakt, že Američané nehodlají rozvolnit přísné hospodářské sankce, které drtí severokorejskou ekonomiku již mnoho let.
Právě zbídačené hospodářství a zmíněná patová situace jsou podle mnohých analytiků tím hlavním důvodem, proč Severní Korea v poslední době vyostřila svoji rétoriku jak vůči Spojeným státům, tak i proti svému jižnímu sousedovi. Zatímco dříve dávala vlastní frustraci najevo nanejvýš uskutečněním další série testů svých raket krátkého doletu, během června se nebála vyhodit do vzduchu styčný úřad obou Korejí v pohraničním Kesongu a pohrozila návratem vojska do demilitarizované zóny.
