POMSTA LÉKÁRNÍKŮ

Ohrožené lékárny pokutují pojišťovny

Až dosud dodržovali majitelé lékáren gentlemanskou dohodu a nepenalizovali zdravotní pojišťovny za pozdní platby. S touto praxí je ale konec. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), největší dlužník lékáren, totiž spolu s ministerstvem zdravo tnictví prosadila snížení obchodních marží z dosavadních pětatřiceti na třicet dva procent z výrobní ceny léku, a lékárníci se rozhodli pro odvetu. Tvrdí, že jinak je ohrožena existence poloviny lékáren. Bouří se však i VZP. Pokud by lékárny po celý rok vymáhaly pokuty, přišla by pojišťovna letos o stovky milionů korun.

Něco za něco.

Rozpočet VZP je v desetimiliardovém deficitu, hledá se, jak ušetřit. Jednou možností je zpomalit rostoucí náklady na léky, a to snížením obchodních marží. Jen loni spotřebovali občané léky za čtyřiatřicet miliard korun, na recepty jich bylo vydáno za dvacet tři miliard korun. Oproti roku 1991 je to nárůst na 480 procent.

Snížení obchodní přirážky prosadila společnými silami ministerstva zdravotnictví a financí. Rozhodnutí vyvolalo reakci. Někteří lékárníci začali obratem vymáhat penále a další se k tomuto kroku chystají. „Je opravdu světovým unikátem, že dlužník místo toho, aby platil, zadá ministerstvu úkol, aby mu snížil dluhy, konstatoval předseda Grémia majitelů lékáren Dušan Holečko.

Celkem mají lékárníci u pojišťoven pohledávky za 3,3 miliardy korun po lhůtě splatnosti, na VZP přitom padá až osmdesát procent dluhu. Ředitelka pojišťovny Jiřina Musílková ale tvrdí, že tyto údaje jsou přehnané. Poslední čísla podle ní ukazují dl uhy po lhůtě splatnosti ve výši 713 milionů korun. Rozdíl lze snadno vysvětlit.Lékárníci do svých propočtů započítali takzvané zprostředkované dluhy, tedy dlužné částky nemocnic, které neplatí, vzhledem k tomu, že mají u VZP své pohledávky.

Lékárníci si podle pojišťovny stěžují na nesprávném místě. „Navrhovali jsme celý balík opatření, že si vláda vybrala právě toto, je její věc, říká mluvčí VZP Kateřina Zamastilová. Domnívá se, že penalizací se nic nevyřeší. Jen se roztočí kolotoč. Pokut y postihnou VZP natolik, že se zvýší počet jejích plateb po lhůtě splatnosti, tím se zatíží celý systém a lékárníci si nepomohou. Tyto argumenty však lékárníci považují za pouhou obezličku. „Penále musí pojišťovna platit ze svých provozních prostřed ků. Bojí se, že nebude na odměny a nové paláce, tvrdí Dušan Holečko.

Krachy tentokrát (prý) přijdou.

Grémium majitelů lékáren uvádí, že z celkového počtu 1847 lékáren jich je více než polovina v druhotné platební neschopnosti, a tři sta padesát dokonce v prvotní platební neschopnosti. Tříprocentní snížení obchodní přirážky povede k poklesu výnosů lékáren zhruba o deset proce nt, což ohrozí zejména malé lékárny s obratem do jednoho a půl milionu korun.

Ministr zdravotnictví Ivan David ovšem tvrdí, že nižší marže nikoho nezruinuje. Když se v roce 1996 snižovala přirážka z osmatřiceti na pětatřicet procent, křičely lékárny stejně a nakonec se nic hrozného nestalo. S tím ale lékárníci nesouhlasí. Že téměř nikdo nezkrachoval, byla podle nich především zásluha distributorů léčiv. Ti tehdy vzali snížení přirážky na vlastní bedra a prodávali léky za stejných podmínek. „Teď jsou však všichni distributoři ve ztrátě, tíhu nynějšího snížení u ž neponeseme, říká představitel velkodistributorů Jiří Houser.

Zleva stát, zprava trh.

Lékárníkům vadí, že na jedné straně jim stát diktuje ceny, čímž je omezuje v podnikání, na straně druhé je ponechává napospas trhu. „Stát vám může snížit zisky, ale nezaručí, že vedle vás nevyroste nová lékárna, říká Holečko . Majitelé lékáren i distributoři tvrdí, že ministerstvo zdravotnictví, chtělo-li ušetřit na lékové politice, mohlo zvolit efektivnější opatření. Velké úspory by například znamenalo zákonné omezení počtu lékáren - byly by limitovány počtem klientů a vzdáleností mezi sebou.

Prostá kalkulace.

Obchodní přirážka se strhává z výrobní ceny, při dosavadních pětatřiceti procentech se tedy lékárníci a distributoři podělili o téměř pětadvacet procent z ceny pro spotřebitele. Hrubý výnos lékárny z léku za sto korun činil asi 17,80 koruny, distributor si přišel na sedm korun. Vzhledem k tomu, že se distributoři odmítají podílet na snížení přirážky, klesne nyní výnos lékárny na 15,80 korun. Ve srovnání s ostatními obchodními komoditami jde o prů měrnou hodnotu. Lékárníci ale tvrdí, že při vysokých nárocích na vybavení lékárny, je marže podprůměrná. Je fakt, že například v Německu si lékárník při prodeji léku přijde na dvaatřicet procent a v Polsku na čtyřiadvacet procent. Majitelé léká ren i prodejci léčiv konstatují, že snížení přirážky do zdravotnické kasy stejně nic nepřinese. Jediným efektem podle nich bude snížení ceny léku pro zákazníka, nikoliv úhrady ze strany pojišťovny.

Například za paralen se nyní platí asi osm korun padesát haléřů, cena by mohla klesnout zhruba o jeden desetník. Na nejběžnější podpůrný lék na srdeční onemocnění cardilan pacient nyní doplácí čtyřicet tři korun šedesát haléřů. Případný pokles by p ředstavoval zhruba šedesát haléřů.