Město Jemnice na Třebíčsku nabízí k prodeji unikátní stavbu – zámek postavený v neobvyklém slohu pozdního rokoka.
Vznikl z původního hradu, za socialismu ale sloužil jako ubytovna vojska a značně zpustl.
Zámek Jemnice leží na jihovýchodním okraji stejnojmenného města. Vznikl z původního hradu, který byl součástí městského opevnění. Jednalo se o velmi vzácný francouzský kastel, tedy hrad pravidelného půdorysu s větším počtem věží po obvodu.
Kvůli pozdějším přestavbám ale dnes již z původní dispozice nezbylo téměř nic. Zámek je čtyřkřídlá dvoupatrová budova, jejíž východní průčelí zdobí střední rizalit (vystupující blok) s trojúhelníkovým štítem a balkonovým předsálím. Fasády jsou v přízemí členěny bosáží (střídáním kvádrů), v patrech pak sloupky, římsami a okenními ostěními.
Zámecká budova nevypadá zvenku nijak zle. Po vstupu do interiérů se ale návštěvníkovi naskytne zcela jiný pohled. Většina místností je silně zdevastovaných a z původní výzdoby se dochovaly jen zbytky. Až do roku 1992 využívala budovu armáda, která si s údržbou příliš hlavu nedělala. Od roku 1994 patří objekt městu, které chtělo zámek původně opravit a využívat ke kulturním a společenským účelům. Později ale od tohoto plánu upustilo a již několik let nabízí nemovitost k prodeji. Současná cena je 7,35 milionu korun.
Vídeň u Třebíče
POPIS OBJEKTU
- *název - zámek Jemnice kraj - Vysočina adresa - č. p. 1 kult. památka - ano vlastník město - Jemnice cena - 7,35 milionu Kč klady - cenná stavba, velký park, opravená střecha zápory - rozlehlost, zdevastované interiéry, doprava Jemnický hrad vznikl pravděpodobně již ve 13. století. V 16. století byl přestavěn na čtyřkřídlý renesanční zámek a roku 1734 dostal podle projektu Antona Evrharta Martinelliho barokní podobu. Interiéry byly upraveny v empírovém duchu po roce 1818. Konečné změny ale provedli teprve poslední majitelé Jemnice. Roku 1842 koupil panství markrabě Alfons Pallavicini a na popud jeho manželky Gabriely, rozené Fürstenbergové, došlo k velkolepé přestavbě celého zámeckého areálu. Gabriela vyrostla ve vídeňském Hofburgu a byla zvyklá na dvorské prostředí. Její manžel nechal proto zámek přestavět podle plánů vídeňských architektů ve stylu pozdního rokoka. Stavba probíhala po celou druhou polovinu 19. století a došlo při ní k zásadním úpravám. Dostavěny byly konírny, pivovar, správní budovy a před hlavním vchodem vzniklo také již zmíněné předsálí, takzvaný portikus. Armádní noclehárna**
Za druhé světové války ukrýval zámek vídeňské umělecké sbírky a sloužil také jako ubytovna studentů vídeňské konzervatoře. Roku 1945 byl zkonfiskován a budovu začala využívat Československá armáda k ubytování mužstva.
Zámecký inventář byl převeden do expozic zámků v Jaroměřicích, Náměšti nad Oslavou, Milovicích, Dačicích a Boskovicích. Rozsáhlou knihovnu převzala univerzitní knihovna v Olomouci.
Teprve roku 1992, kdy jemnický vojenský útvar zanikl, se zámek opět uvolnil a za další dva roky ho získalo město. Původní rozhodnutí rehabilitovat celý areál a po opravách ho dále využívat bylo však po roce 1998 změněno. Zastupitelstvo nově rozhodlo zámek prodat, vhodný zájemce se ale dosud nenašel ani přes několikeré snížení ceny.
