Evropská komise přijala mimořádná pravidla pro poskytování veřejných podpor
Evropská komise (EK) působí jako strážce v oblasti dodržování pravidel pro poskytování veřejné podpory v Evropské unii. Obecně platí, že kromě přesně specifikovaných výjimek je členským státům EU zakázáno na svém území poskytovat soukromým podnikům veřejnou podporu. S ohledem na negativní vlivy finanční krize a s tím spojený tlak členských států se však EK rozhodla přijmout mimořádná pravidla. Ta členským státům EU přinášejí mnoho zajímavých výjimek z tohoto zákazu.
Střední cesta
Aby EK předešla nekoordinovanému obcházení či porušování pravidel pro veřejnou podporu členskými státy EU bojujícími s finanční krizí, rozhodla se aktivně čelit jejím negativním vlivům a pokusit se zmírnit dopady na trh. Za tímto účelem přijala 17. prosince 2008 dokument Dočasný rámec společenství pro opatření státní podpory zlepšující přístup k financování za současné finanční a hospodářské krize. Následně byl tento dokument doplněn a zpřesněn sdělením EK z 25. února 2009.
Řešení, které EK považuje za východisko z krize, je jakousi „zlatou střední cestou“ mezi dosavadním zákazem a úplným uvolněním veřejné podpory. Tímto řešením je stanovení jasných a objektivních pravidel umožňujících poskytování veřejných podpor zaměřených na určené cíle. Mezi ně patří zejména za prvé zajištění dostupnosti úvěrů a půjček pro podnikatele. Za druhé dočasná pomoc formou limitovaných veřejných podpor společnostem, které se dostaly do finančních problémů. A za třetí podpora podniků při investování do vlastní budoucnosti, zejména do vývoje ekologicky šetrných produktů. Nová pravidla mají pomoci zejména malým a středním podnikům.
Předpokladem pro přijetí rámce je článek 87 odstavec 2 písmeno b) Smlouvy Evropského společenství. Ten představuje jednu z výjimek z obecného zákazu poskytování veřejné podpory. Toto ustanovení EK mimo jiné umožňuje schvalovat veřejné podpory za účelem napravení vážné poruchy v hospodářství některého členského státu EU. Podmínkou však je ohlášení a následné schválení plánované podpory EK. Rámec je omezen na dobu do 31. prosince 2010. Pokud budou finanční potíže v členských státech EU trvat i po tomto datu, EK rozhodne, zda jeho účinnost prodlouží, či sáhne po jiném prostředku.
Čtyři výjimky
Rámec umožňuje členským státům EU poskytovat následující veřejné podpory: přímé subvence, záruky za úvěry a půjčky, subvencované půjčky a speciálně zaměřené veřejné podpory.
Zřejmě nejširší uplatnění má opatření umožňující poskytovat přímé subvence, které v období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2010 nepřesáhnou pět set tisíc eur pro jeden podnik. Toto pravidlo se neuplatní na jednorázové veřejné podpory, nýbrž pouze na režimy. Důvodem je zřejmě snaha předejít tomu, aby členské státy zahlcovaly EK oznámeními malých podpor, o nichž by musela rozhodovat jednotlivě.
Možnost poskytovat veřejné podpory ve formě záruk za úvěry a půjčky patří ke dvěma hlavním opatřením, jež mají oživit trh poskytování úvěrů a půjček podnikatelům. Dle tohoto opatření mohou členské státy EU ručit za úvěry či půjčky malých a středních podniků za odměnu o 25 a u ostatních o patnáct procent nižší, než bylo dosud přípustné. Podmínkou je, že záruka bude poskytnuta za půjčku nebo úvěr, jejichž výše nepřesáhne celkové výdaje podniku na mzdy zaměstnanců v roce 2008. Záruka může být za zvýhodněných podmínek poskytnuta nejdéle na dva roky. Její výše nesmí přesáhnout 90 procent půjčky či úvěru, k nimž se vztahuje.
Druhým prostředkem na podporu trhu půjček a úvěrů je jejich poskytování z veřejných prostředků za zvýhodněnou úrokovou sazbu. Tato sazba se však musí přinejmenším rovnat té, jež je vypočítaná dle vzorce stanoveného rámcem. Jde o proměnlivou sazbu. Její výše závisí na mezibankovních sazbách.
Dva speciální instrumenty
Vedle popsaných, univerzálně využitelných možností přináší rámec i dva speciální instrumenty – podporu ekologicky šetrných produktů a rizikového kapitálu. Rámec proto obsahuje zvláštní ustanovení umožňující veřejnou podporu formou subvencování úrokových sazeb investičních půjček na financování výroby nových produktů, které výrazně zlepší ochranu životního prostředí. Podmínkou je, že poskytnutí veřejné podpory je nezbytné pro začátek nového projektu či pro pokračování projektu již zahájeného a směřuje k výrobě produktu splňujícího evropské normy platné až v budoucnosti. Podpora spočívá ve snížení úrokové sazby určené rámcem pro subvencované půjčky o dalších 25, respektive 50 procent v případě malých a středních podniků. Uplatní se na půjčky a úvěry jak z veřejných, tak soukromých prostředků.
Druhým speciálním opatřením dle rámce je podpora rizikového kapitálu malých a středních podniků – zejména formou záruk či ustavení investičních fondů a podobně. Podmínkou je, že jde o finanční tranše nepřesahující 2,5 milionu eur na podnik a rok a financování investice je zajištěné nejméně z 30 procent ze soukromých zdrojů.
Opožděná česká reakce
Cílem rámce je odstranit problémy v důsledku krize. Proto pro všechny jím upravované výjimky platí, že se nevztahují na společnosti, které se dostaly do finančních potíží před 1. červencem 2008.
Je třeba také připomenout, že rámec pro členské státy EU představuje pouze možnost, a nikoli povinnost, jak řešit finanční a hospodářkou krizi. Rozhodnutí o udělení konkrétní veřejné podpory je totiž výlučně v kompetenci členských států EU. Ve srovnání s některými dalšími členskými státy se Česká republika rozhodla využít tuto možnost relativně pozdě. Ve dnech 6. a 7. května 2009 jí byla schválena dvě opatření, jež patří do širšího balíčku Český přechodný rámec. Po jejich uvedení do praxe bude mít ČR možnost udělovat přímé subvence do výše pěti set tisíc eur a poskytovat půjčky a úvěry z veřejných prostředků za zvýhodněnou úrokovou sazbu. V blízké budoucnosti by měla být přijata i další opatření z Českého přechodného rámce.
