PONOŘENÍ DO TMY

Vláda zanedbala rozvoj konkurence v energetice

Ulice jsou spoře osvětlené, úřady a obchody upravily pracovní dobu tak, aby se nemuselo tolik svítit a klimatizovat. Pro Brazilce ale asi nejnepříjemnější je, že národní sport – fotbal – se nehraje pod září reflektorů, nýbrž za denního světla. To všechno (a mnohé další) si vynutil palčivý nedostatek elektřiny způsobený katastrofálním suchem. Zásobování největší jihoamerické ekonomiky je totiž z více než devadesáti procent závislé na vodních elektrárnách. A když hladina v nádržích klesne na méně než třicet procent normálního stavu, jak se stalo letos, je to veliký malér. Vláda nařídila, že spotřeba proudu se musí snížit o pětinu. „Držíme v paláci černou hodinku, snaží se ze svého sídla povzbudit Brazilce prezident Fernando Henrique Cardoso. Vinou nynější energetické krize ztrácí politické body. Jeho vláda musela pozastavit privatizaci elektrárenských a distribučních společností, jež je klíčová pro získání nových investic. Hospodářství, které loni zaznamenalo růst o 4,4 procenta, půjde letos asi na tři procenta. Národ šetří za tři. Brazilci, kteří elektřinou nikdy neplýtvali, dělají, co mohou, napsal americký deník The New York Times. Sehnat v obchodě baterku, monočlánky, plynovou lampu či svíčky je skoro nemožné. Zároveň výrazně klesla poptávka po elektrospotřebičích. Žádná domácnost by neměla spotřebovat více než sto kilowatthodin měsíčně, a to bez ohledu na předchozí spotřebu. Už samotný „plošný limit je podle odborníků nesmyslný. Chabou útěchou pro Brazilce může být, že drastická opatření přišla v době, kdy se na jižní polokouli blíží zima, a tak už není třeba tolik pouštět klimatizaci. Přísné odběrové limity vyhlášené v první červnové dekádě se nevztahovaly na severní a jižní státy federace, kde byly vodní nádrže přece jenom plnější. Tento měsíc ale hrozí, že budou platit v celé zemi. Jak se ale ukazuje, firmy si vládní nařízení příliš k srdci neberou, neboť dobře vědí, že kabinet k citelným hmotným postihům sáhnout nemůže. Riskoval by spoustu soudních žalob. „Ze zpráv přicházejících z jednotlivých států brazilské federace vyplývá, že vládní direktiva zůstala během června jenom na papíře, sdělil zdroj z české ambasády v Brazílii. Kritika na hlavu vlády. Prezident Cardoso musí mít podle některých pozorovatelů pocit, jako by mu u nohou vybuchl granát. Během svého prvního funkčního období (1994–1998) se mu podařilo zemi makroekonomicky stabilizovat, hlavně zkrotit inflaci, snížit rozpočtové výdaje a veřejný dluh (pod padesát procent HDP). Brazílie, v roce 1999 otřesená finančně měnovou krizí, tak znovu získala důvěru mezinárodních finančních kruhů. Cardoso věřil, že ve druhém funkčním období se bude moci soustředit na nejpalčivější sociální problémy – chudobou a zločinnost. A také na další elektrizaci země, neboť elektrickou přípojku stále nemá patnáct až dvacet milionů Brazilců. „I kdybychom ztratili jeden procentní bod hospodářského růstu, nebylo by to zase tak dramatické, prohlásil podle agentury Bloomberg nevzrušeně prezident Cardoso. Vzápětí byl obviněn z podceňování závažného problému a ze samolibosti. Energetici ho už dávno varovali, že vodní elektrárny jedou na doraz a že je třeba urychleně stavět nové kapacity, hlavně na plyn, který do země proudí z Bolívie. Prezident musel dokonce vyslechnout, že porušuje ústavu, jež zapovídá jakkoli omezovat svobodu spotřebitelů. Guvernér státu Minas Jerais právě s odkazem na základní dokument odmítl zabývat se jakýmikoli limity na odběr elektřiny. Kde vzít na investice. Peníze na výstavbu dalších elektráren (vodních a na plyn) by měly přinést hlavně soukromé firmy. Úřad Aneel, regulující brazilský trh elektřiny, hlásí, že do tendrů na výstavbu osmi nových vodních elektráren s úhrnným instalovaným výkonem 2300 megawatt se předběžně kvalifikovalo 58 firem. Ze soukromých zdrojů by se do tohoto projektu mělo investovat kolem 3,5 miliardy reálů (asi půldruhé miliardy dolarů). Šéf úřadu José Mário Abdo oznámil, že ve druhém letošním pololetí bude vypsána soutěž na dalších osm elektráren s instalovaným výkonem 5000 megawatt. Tyto kapacity ale začnou dodávat proud do sítě teprve během sedmi let. Krize přiměla vládu, aby začala vážně uvažovat o dostavbě jaderné elektrárny Angra 3 ve státě Rio de Janeiro s instalovaným výkonem 1350 megawatt. Investiční náklady se odhadují na 1,7 miliardy dolarů.

Fakta o brazilské energetice (údaje za rok 1998) Vyrábí 322 miliard kilowatthodin elektřiny, 2,2 procenta světové produkce. Z toho na vodní turbíny připadá 291 miliard kilowatthodin (jedenáct procent produkce všech hydroelektráren světa). Instalovaný výkon vodních elektráren činí 56 000 megawatt (čtvrtý nejvyšší na světě za Čínou, Kanadou a USA). Třetí největší dovozce elektřiny na světě (39 miliard kilowatthodin) za USA a první Itálií. Na obyvatele se spotřebovává 1851 kilowatthodin (latinskoamerický průměr je 1495, český 5604 kilowatthodin). Pramen: International Energy Agency