Digitalizace českého televizního éteru končí 11. listopadu. Projekt s přibližně pětimiliardovými náklady proběhl překvapivě hladce, čekalo se ale více nových kanálů
Až budou o letošních Vánocích české domácnosti sledovat kultovní pohádku Tři oříšky pro Popelku, bude to poprvé, co televizní signál poputuje do všech přijímačů až na pár výjimek v digitální podobě. Po satelitních platformách a kabelových televizích totiž dojde k dokončení procesu digitalizace vysílání i v pozemní formě šíření TV signálu. Zbývající dva vysílače multiplexů, jak jsou digitální sítě oficiálně nazývány, budou ve Zlíně a Valašských Kloboukách spuštěny 11. listopadu.
Právě magické datum 11. 11. 2011 stát před lety určil jako termín pro dokončení digitalizace tuzemského televizního éteru. Nyní vše nasvědčuje tomu, že poslední krok „zapínání digitálu“ proběhne hladce.
Neznamená to, že ve stejný den přijdou diváci o analogový signál. Zákon televizím dává možnost až půlročního vysílání v obou formách. Takzvaný souběh vysílání se po 11. listopadu bude týkat asi 450 tisíc lidí na východní a severní Moravě. Je ale pravděpodobné, že většina tamních domácností využije Vánoce jako záminku k nákupu nové televize, která má přijímač moderního signálu zabudovaný v sobě, nebo set-top boxu dekódujícího signál pro starší zařízení.
Podle jízdního řádu
Začátky digitálního pozemního vysílání v Česku se datují do roku 2000, kdy České Radiokomunikace (ČRa) v Praze zahájily experimentální vysílání ve formátu DVB-T (Digital Video Broadcasting – Terrestrial). Řádné vysílání začalo o pět let později, v říjnu roku 2005. Samotný proces digitalizace českého éteru byl započat na jaře roku 2008, kdy vláda přijala Technický plán přechodu (TPP), tedy jakýsi jízdní řád zapínání moderních vysílačů a vypínání původních analogových.
Naplnění TPP dlouho blokovaly komerční televize Nova a Prima, které se nechtěly vzdát frekvencí pro analogové vysílání, jež jim slibovala licence až do roku 2017. Nicméně „jejich“ kmitočty byly potřeba pro vytvoření digitálních multiplexů. Nakonec za ně televize získaly takzvané kompenzační licence, na kterých později spustily své další kanály Nova Cinema a Prima Cool.
Situaci ještě stížilo jednání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), která na začátku roku 2006 nejprve přidělila šest licencí pro provozování nových digitálních televizí, poté je odebrala a následně stejným subjektům pod hrozbou arbitráží přidělila kompenzační licence. Tu však využila jen TV Barrandov a zpravodajská Z1, která letos v lednu skončila. Zbývající projekty (Febio, Pohoda a RTA) zůstávají „v šuplíku“ a hudební televize Óčko vysílá prostřednictvím satelitu, v kabelových sítích, přes IPTV, ale v DVB-T zatím ne.
„Na to, jak obrovské komplikace provázely vyjednávání podmínek pro digitalizaci i samotný start, dopadl celý proces velmi dobře,“ hodnotí Zdeněk Duspiva, národní koordinátor digitalizace. Díky jeho práci a sumě asi 180 milionů korun, které do kampaně na vysvětlení digitalizace investoval stát a Česká televize, nedošlo během vypínání analogu k žádným výraznějším excesům. „Žádná jiná akce v posledních letech nezasáhla v této zemi tolik lidí jako digitalizace, zásadní změna to byla i pro samotné televize. Proto je úspěchem, že celou dobu jedeme přesně podle harmonogramu TPP,“ dodává Duspiva. Upozorňuje však také: „Naše práce ale skončí až příští rok v létě, v momentě, kdy se vypne poslední analogový vysílač. Pak budeme moci definitivně bilancovat.“
Nových pět miliard
Zatímco před spuštěním digitalizace se náklady na proces předpokládaly v úrovni přibližně deseti miliard korun, současné odhady jsou výrazně střídmější. Ze zjištění týdeníku Euro vyplývá, že by náklady mohly dosáhnout asi pěti miliard korun. Tato suma zároveň představuje „nové“ peníze v české ekonomice, což je kromě širší nabídky televizních kanálů zřejmě nejdůležitějším efektem digitalizace.
Investice do vybudování moderních DVB-T sítí, tedy pořízení nových vysílačů, technologií a jejich instalace na stožáry, se pohybují kolem miliardy korun. Také televizní stanice musely nakoupit nové vybavení umožňující výrobu pořadů a jejich distribuci v digitální formě. Zmiňovaných přibližně 180 milionů korun investoval do propagační kampaně stát společně s Českou televizí, která kvůli tomu měla možnost prodávat reklamu o několik let déle, než se původně přepokládalo. Zřejmě největší investici musely vynaložit domácnosti, kterých je v Česku téměř čtyři a půl milionu. Ke každému analogovému přijímači si musely pořídit set-top box, přičemž ten nejlevnější lze v současnosti koupit za zhruba pět stovek. Řada domácností však využila této „příležitosti“ a vyměnila svůj analogový televizor za moderní se zabudovaným digitálním přijímačem. Díky tomu těžili z digitalizace i elektroprodejci, kteří v době nastupující finanční krize nepocítili tak výrazný propad příjmů. „A v neposlední řadě lidé investovali do satelitních kompletů, neboť řada z nich nechtěla čekat na zapnutí DVB-T signálu,“ podotýká Jan Potůček, šéfredaktor specializovaného serveru DigiZone.cz.
Ačkoli digitalizace pozemního vysílání akcelerovala zájem českých domácností o jiné vysílací platformy, zejména satelit, DVB-T stále vládne tuzemským televizorům. „Před pár lety mělo pozemní vysílání až osmdesátiprocentní podíl, kabeloví operátoři kolem deseti procent a satelit na tom byl ještě hůř. Současná situace je významně odlišná,“ říká Jan Potůček. DVB-T dnes má podíl 45 až 50 procent, satelit využívá jako primární zdroj televizního signálu asi třetina českých domácností, kabelovky drží přibližně pětinový podíl. „Zbytek připadá na IPTV, tedy televizní signál šířený přes internet,“ dodává Potůček.
Monopol multiplexů
Pavel Dvořák, předseda Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), který zaštiťoval sladění digitálně zapínaných regionů s vypínáním analogového vysílání, přiznává, že čekal větší zájem nových stanic. „Pozitiva jsou na straně diváků, vysílatelů i státu, neboť se nám podařilo zvýšit efektivitu využití kmitočtového spektra. Takže si můžeme dovolit příští rok vypsat výběrové řízení pro využití uvolněných frekvencí v mobilních telekomunikacích,“ sdělil Dvořák týdeníku Euro.
Nedostatky prý měly jen lokální rozměry a podařilo se je rychle vyřešit. „Současné pokrytí je špičkové, v tomto ohledu jsme v rámci Evropy právem považováni za lídra digitalizace,“ soudí. Šéf ČTÚ také poukazuje na nižší energetické nároky digitálních vysílačů oproti analogovým distribučním místům signálu. „Počet hlavních vysílačů se snížil na polovinu, o to klesla i spotřeba energie. V sekundární síti, tedy u takzvaných dokrývačů v hůře přístupných oblastech, je úspora více než dvoutřetinová,“ tvrdí Dvořák a dodává, „Zklamáním pro mne je ale nízký počet nových stanic v DVB-T. Na základě požadavků z televizní sféry jsme stavěli TPP i celý projekt digitalizace tak, aby se do éteru vešlo až dvacet kanálů. Doufám, že po otevření trhu ještě nějaké nové televize vzniknou, abychom kmitočty učené pro DVB-T náležitě využili.“
Širší programovou nabídku a vstup nových televizí očekával i Kamil Levinský, generální ředitel Českých Radiokomunikací, které v současnosti provozují tři ze čtyř digitálních multiplexů. „Očekávání se v tomto ohledu nenaplnila, ale to je naštěstí jediné negativum digitalizace. Důvodem je načasování startu případných nových kanálů do doby finanční krize, což s sebou přineslo téměř třetinový propad čistých reklamních příjmů během dvou let. Svou roli sehrála i legislativa, kdy stát uzavřel trh pouze pro šest projektů a žádný další potenciální investor neměl šanci. Liberalizace trhu, tedy otevření všem zájemcům, měla přijít mnohem dříve než teď na konci digitalizace,“ myslí si Levinský.
Jan Potůček připomíná, že svůj díl na malém počtu nově vzniklých kanálů mají samotné České Radiokomunikace, respektive nulová konkurence na straně provozovatelů digitálních sítí. ČRa pro Českou televizi provozují takzvaný veřejnoprávní multiplex, označovaný jako síť 1, ve druhém multiplexu, komerčním, vysílají dva kanály Novy, dva Primy a TV Barrandov. Od konce loňského roku, kdy Radiokomunikace koupily společnost Czech Digital Group (CDG), společnost navíc ovládla třetí síť. Ta sice aktuálně obsahuje jediný celorepublikový program Prima Love a v Praze šířenou Metropol TV, nicméně její důležitost v budoucnu poroste. Konkurenční Telefónica totiž vůbec nerozvíjí svůj multiplex (síť 4) a ČTÚ jí pravděpodobně příští rok odebere licenci. „Celkem tedy mají Radiokomunikace tři ze čtyř digitálních televizních sítí, přičemž ta čtvrtá de facto ani nezačala pořádně fungovat. Na straně vysílatelů tak namísto k liberalizaci trhu došlo k monopolu, kdy si Radiokomunikace určují ceny samy, než aby o nové kanály s někým soupeřily, a to především cenově,“ tvrdí Potůček.
Zbytečně velké pokrytí
Výše poplatků za vysílání v DVB-T je ostatně důvodem, proč v žádném multiplexu nevysílá hudební televize Óčko. „Před startem digitalizace jsme byli ujišťováni, že cílem celého procesu je dostat více kanálů do pozemního vysílání, tedy aby i menší televize měly šanci projevit své potřeby. Jenže trh se pak pokřivil, a když jsme za provozovateli sítí přišli s požadavkem na vysílání ve vybraných regionech, nikoli celorepublikově, tak jsme narazili,“ říká Jiří Balvín, generální ředitel Óčka. „Všechny multiplexy jsou robustní, s dosahem na více než 90 procent obyvatel. Tak obrovské pokrytí je výhodné pro velké, silné kanály, ale tematická televize, jako jsme my, si nemůže dovolit platit za šíření po celé zemi,“ dodává.
Radiokomunikace v poslední době proto přišly s nabídkou kvalitativně a geograficky škálovatelného šíření signálu, a tedy i ceny za vysílání. A Balvín doufá, že Óčko nakonec v DVB-T vysílat bude. „Máme o to zájem, jednáme. Ale zda, případně kdy se dohodneme, teď není jisté,“ řekl Balvín týdeníku Euro.
Podle Potůčka v současnosti platí televize za šíření signálu v DVB-T zhruba 70 milionů korun ročně, zatímco náklady na obdobnou službu přes satelit dosahují přibližně osmi milionů, a v sítích kabelovek dokonce neplatí nic. „Pro menší kanály nebo regionální televize je daleko efektivnější oslovit své diváky přes satelit, byť parabolu nemá tolik domácností jako set-top box,“ poznamenává šéfredaktor DigiZone.cz.
Liberalizace otevře trh
Nové kanály v multiplexech nakonec přibudou, avšak nikoli plnoformátové typu Novy či Primy, ale tematicky laděné televize zaměřující se na specifickou skupinu diváků. Na tom se odborníci shodují. A klidně to prý mohou být další sesterské stanice dvou komerčních televizí, jako je Prima Cool či Nova Cinema. „Umím si představit i dětský kanál za předpokladu, že ho nespustí veřejnoprávní televize. Trh by dvě podobně laděné stanice zřejmě neuživil,“ míní Kamil Levinský. „Nové kanály určitě přijdou, ale nebudou to žádné projekty na zelené louce. Spíše si myslím, že vznikne nějaký druhý, třetí či čtvrtý kanál k současným ,velkým‘ televizím,“ očekává národní koordinátor digitalizace Zdeněk Duspiva. Po liberalizaci trhu 11. listopadu totiž budou mít možnost vstoupit do éteru všichni zájemci, kteří se domluví s provozovateli multiplexů a oznámí to RRTV. Ta jim vzápětí přidělí licenci pro pozemní vysílání.
Šéf ČRa Levinský připouští, že firma vede jednání s několika subjekty o budoucí spolupráci, konkrétnější však prý být nemůže. „Na Nový rok tu něco určitě přibude, nechme se překvapit. Původně jsme předpokládali, že v prvních třech multiplexech bude vysílat čtrnáct kanálů. Není to otázka několika týdnů, ale časem se tato vize může naplnit,“ prohlašuje. Šéfredaktor DigiZone.cz vidí jako nejreálnější možnost vstupu silné zahraniční televize s lokalizovaným obsahem či případné spuštění regionálních zpravodajských kanálů v jednotlivých krajích. „Dlouhodobý zájem o vysílání v českém DVB-T má například zpravodajská stanice Euronews,“ naznačuje Potůček.
Placená DVB-T televize
Nejpravděpodobnější vývoj v digitálním éteru je však spjat s placeným obsahem, tedy zakódovanými kanály typu HBO. „Výhodou takového řešení je jednoduchost a rychlost zprovoznění prémiových televizí v DVB-T na rozdíl od satelitu a kabelové sítě. Uživatel si v jakémkoli supermarketu či trafice koupí krabici s dekodérem nebo speciální kartu, kterou vloží do televizoru. Součástí bude předplacený kredit, který divákovi umožní sledovat obsah, kvůli němuž by si musel zřizovat parabolu nebo kabelovou přípojku,“ argumentuje Levinský.
Placená DVB-T televize zřejmě vznikne ve zbrusu novém multiplexu, přičemž podle šéfa ČTÚ Pavla Dvořáka je pro něj v českém éteru ještě prostor. „Předpokládám, že to bude dlouhodobější proces. Zatím není na českém trhu v nabídce moc přijímačů, které by to zvládly, ale jsme na to připraveni, kmitočty jsou k dispozici,“ říká Dvořák. Podle Levinského by mohlo v placeném multiplexu díky lepším technologickým podmínkám vysílat až dvanáct kanálů najednou, přičemž jeden z nich by mohl být v HD kvalitě. „Nutným předpokladem pro vznik prémiového multiplexu je vznik agregátora obsahu, tedy subjektu, který bude jakýmsi prostředníkem mezi vysílateli a tematickými televizemi, jež budou chtít vysílat v placené DVB-T,“ je přesvědčen šéf Radiokomunikací.
Podle něj může být takovým agregátorem jak některá ze dvou silných televizí na českém trhu, tak subjekt mimo branži. Týdeník Euro se v této souvislosti pokusil oslovit zástupce Novy i Primy, zda mají ambici stát se v budoucnu podobným agregátorem. Zatímco šéf Primy Marek Singer reagoval, že se jedná o interní informace, které nebude komentovat přes média, TV Nova během čtyř dnů na zaslané dotazy vůbec neodpověděla.
BOX:
Blik a z ČT1 je Nova
Proces vypínání analogového vysílání a zapínání digitálního televizního signálu s sebou občas přináší úsměvné události. Jedna taková nastala na přelomu října a listopadu na severní Moravě, konkrétně v oblasti pokryté vysílačem na Pradědu. Podle harmonogramu přechodu na digitál měla vypnout na konci října své analogové vysílání ČT1 i Nova. Jenže zatímco pro Českou televizi to nebyl problém (veřejnoprávní multiplex na Jesenicku běží již několik měsíců), největší komerční televize by přišla o takzvaný souběh, neboť na jejím dosavadním analogovém kmitočtu se hned po půlnoci na 1. listopadu spouštěl digitální multiplex číslo 2. Kvůli tomu, aby diváci Novy měli dostatek času na přeladění svých zařízení, se televize domluvila s ČRa a ČTÚ na šalamounském řešení. Nova se na několik měsíců, kvůli souběhu, přesune v analogovém éteru na dosavadní pozici ČT1. Diváci na Jesenicku, kteří ještě „chytají“ televizi prostřednictvím analogu, tak 31. října ještě pár vteřin před půlnocí sledovali ČT1, zatímco hned po půlnoci začali na témže kanálu (č. 50) po krátkém „bliknutí“ sledovat vysílání Novy.
