Pravda, ceny se zvedly, takže za korunu dvacet pivo nekoupíte. Ještě víc se však zvedla průměrná mzda a v posledních pěti letech se královsky zvýšila hlavně manuálním profesím v průmyslu a službách. Zatímco letos v polovině roku dosahovala podle dat českých statistiků průměrná mzda částky 34 105 korun, v roce 1989 to bylo 3170 korun. A zatímco tedy na průměrný nákup v roce 1989 padlo zhruba sedm procent průměrné mzdy, letos stejné věci pořídíte za pouhá dvě procenta průměrné mzdy.
I vybavení českých domácností prošlo radikální proměnou. V roce 1989 měla třeba automatickou pračku či barevný televizor jen polovina Čechů. Dnes je má téměř každý, stejně jako počítač.
Na osobní automobily existovaly pořadníky. Na škodovku přitom průměrný Čech před 30 lety vydělával přes dva roky, dnes necelý rok. A to platí pro většinu zboží jako obuv, oblečení, jídlo či dovolená.
Přečtěte si:
Jak se změnil život od listopadu 1989?
Hlavní město je internacionální nejen v možnostech kulinárních, ale ulice zaplavily západní značky. Kde sídlilo ČKD, dnes najedeme oděvní značku New Yorker. Místo Brežněva ve výloze je ikonický McDonald’s.
Prohlédněte si: Jak se proměnily výlohy pražských obchodů
Jsme zbožím i jídlem doslova zaplaveni. Avšak to je také svoboda, zodpovědnost za to, jestli budeme bezhlavě nakupovat a pak půlku věcí odvážet na skládku, nebo si ho radši nekoupíme.
Zodpovědnost za společný prostor, v němž žijeme bez represe státních orgánů, bez slídění a špiclování, za prostor, ve kterém můžeme od roku 1989 svobodně dýchat.
Čtěte také: Bez svazáků by se revoluce nepovedla, tvrdí studentský vůdce Marcel Hájek
Dále čtěte:
Bez odvahy Čechů by nebylo sjednocení Německa, prohlásil Steinmeier
Komentář: Vzpomínání na Zeď
Německo je Čechům vděčné za jejich roli při pádu zdi, řekl bývalý kancléř Schröder
