Dostudovat „vejšku“ v řádném termínu je v dnešní době spíše vzácnost. Řada vysokoškoláků si své studium zpestřuje pobyty v zahraničí, dlouhodobou brigádou a jinými aktivitami, v důsledku nichž se ke státnicím dostanou později, než jak škola původně zamýšlela. Pokud to stihnou včas, nic platit nemusí, pakliže jim ale ani rok navíc nestačí, může se studium pěkně prodražit.
Aniž by kvůli tomu musel sahat do kapsy, má ze zákona každý vysokoškolák nárok prodloužit si své studium nanejvýš o rok. To přitom platí shodně jak pro bakalářské, tak magisterské programy. Pokud tedy na bakaláři strávíte namísto standardních tří čtyři roky a na magistrovi tři místo dvou, s žádnými poplatky si hlavu lámat nemusíte.
Také když se rozhodnete začít studovat druhou „vejšku“, můžete být v klidu. Naprostá většina univerzit totiž souběh dvou studií najednou, případně další vysoké školy (například když jste získali bakalářský titul z ekonomie a rozhodli jste si udělat ještě pedagogické minimum) toleruje a poplatek nevyžaduje. A pokud snad ano, jedná se o částky v řádu nanejvýš několika málo tisíc korun.
Co však již z pohledu peněz jistý problém být může, je prodloužení studia nad rámec onoho jednoho extra roku navíc. Pokud totiž nestihnete univerzitu absolvovat včas - tedy bakalářský program v řádu čtyř let, respektive magisterský během tří – poplatkům za delší studium se pravděpodobně již nevyhnete. I když pořád platí, že záleží na okolnostech. Následující výjimky se totiž do takzvaného delšího studia nazapočítávají:
- doba, po kterou měl student přerušeno studium,
- doba, po kterou bylo studentovi uznáno rodičovství,
- doba, po kterou se student neúspěšně věnoval předchozímu studiu, ale které posléze řádně ukončil v rámci programu stejného typu.
Pokud ovšem předchozí neúspěšně ukončená studia žádným způsobem nekorespondují s těmi, kterým se dotyčný věnuje nyní, má student jednoduše smůlu.
Poplatky na univerzitách vycházejí ze společného základu, který byl pro akademický rok započatý letos stanoven na hranici 4 090 Kč. Jejich konečná výše se ale liší případ od případu, neboť každá vysoká škole si je stanovuje sama za sebe. A jak je na tom vaše alma mater?
Univerzita Karlova
V rámci Karlovy univerzity je situace s poplatky za prodloužení studia poněkud komplikovanější. Přihlíží se totiž k takzvanému koeficientu ekonomické zdatnosti, jehož smyslem je vyjádřit ekonomickou náročnost daného studia. Ten se přitom pohybuje od 1,0 do 3,5. Poplatky se vybírají za každých šest započatých měsíců studia nad rámec. Obory, jakými jsou například andragogika a personální řízení, dějiny umění či německá a středoevropská studia, byly označeny koeficientem 1,0 a vyčísleny částkou 18 500 Kč. U všeobecného lékařství je to 40 500 korun (koeficient 2,8), což je stejně jako v případě chemie. Nejvíce si za prodloužení studia ovšem připlatí zubní lékaři, kteří musejí počítat se sumou ještě o deset tisíc vyšší.
České vysoké učení technické v Praze (ČVUT)
Podobná praktika byla před časem zavedena rovněž na ČVUT. Také zde je potřeba počítat s poplatkem za každých započatých šest měsíců studia navíc, přičemž základní částka byla stanovena na hranici 18 800 korun (koeficient 1,0), což odpovídá 4,6násobku společného základu zaokrouhleného na celé stovky dolů. Nejvyšší možná suma pak činí v rámci magisterských programů 66 tisíc Kč (koeficient 3,5), u doktorských dokonce 69 tisíc.
Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE)
V případě VŠE je problematika poplatků za prodloužení studia o poznání přehlednější. Překročí-li student nad rámec jednoho roku své studium o dalších šest měsíců, bude platit 21 tisíc korun. Stejnou sumu si musí připravit, bude-li potřebovat druhých šest měsíců. Pokud mu však ani tato doba k úspěšnému završení studia nestačí, musí počítat s tím, že každých dalších šest započatých měsíců jej bude stát 34 500 Kč.
Česká zemědělská univerzita v Praze
Jednoduchému systému poplatků se pro změnu těší na pražské „zemědělce“. Ty jsou tam pro všechny stejné a dosahují výše 15 000 korun za každých šest započatých měsíců studia nad rámec jednoho extra roku.
Masarykova univerzita
Brněnská Masarykova univerzita má výši jednotlivých poplatků odstupňovanou výhradně na základě doby potřebné pro dokončení studia. Stihne-li to dotyčný za méně než šest měsíců nad rámec zákonem stanovené bezplatné lhůty, přijde ho to na 18 tisíc korun. Pokud bude potřebovat více než půl roku, ale zároveň méně než 12 měsíců, zaplatí 24 000 Kč. Jestliže doba prodlužení přesáhne rok, ale bude to méně než 18 měsíců, je nutné k této částce přičíst dalších šest tisíc korun, přičemž za každé prodloužení, která přesahuje celkovou délku bezplatného studia o více než rok a půl, zaplatí hned 36 000 Kč.
Vysoké učení technické v Brně (VUT)
Podobně jako v případě Masarykovy univerzity také na brněnském VUT se inkriminované poplatky odvíjejí pouze podle toho, o kolik celkem daný student prodlužuje. Pokud včetně započteného extra roku navíc překročil tuto dobu o méně než 12 měsíců, zaplatí škole 12 300 korun za každých šest měsíců studia. Částka se zdvojnásobuje, jestliže překračuje o více než jeden, ale méně než dva roky (tzn. že jej to bude stát 24 600 Kč). A pokud je celková délka tohoto překročení více než dva roky, zaplatí za každých šest započtených měsíců studia 49 200 korun.
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TU)
Studenti ostravské VŠB-TU si musejí za každých šest započatých měsíců studia připravit 12 tisíc, jestliže prodlužují maximálně o rok nad rámec zákonem garantované bezplatné doby, respektive 18 000 Kč, pokud setrvají na škole o více než rok, ale méně než tři roky déle. V případě, že si potřebují studium prodloužit o více než 36 měsíců, zaplatí za každých šest započtených měsíců částku 24 tisíc.
Univerzita Palackého v Olomouci
V rámci Palackého univerzity je celá záležitost s poplatky poměrně jednoznačná. Kdo nestihne absolvovat svůj studijní obor ani s extra rokem navíc, zaplatí za každých dalších šest započatých měsíců studia jednotkou částku ve výši 20 tisíc korun.
Západočeská univerzita v Plzni
To samé se nicméně dá říct rovněž o poplatcích za prodloužení studia na Zápodočeské univerzitě v Plzni. Jediný rozdíl je v požadované částce, ta je totiž o 4 540 korun větší, než kolik si musejí připravit studenti v Olomouci.
Univerzita Hradec Králové (UHK)
Studenti Fakulty informatiky a managementu UHK si stejně jako jejich kolegové z Pedagogické, respektive Přírodovědecké fakulty musejí za každých šest započatých měsíců studia nad rámec bezplatné doby připravit částku rovnající se 17 500 korunám. To je o celých tři a půl tisíce víc, než kolik je za stejnou věc požadováno po studentech z fakulty Filozofické.
Univerzita Pardubice
Poměrně jednoznačně to s poplatky za prodloužení studia vyřešili na univerzitě v Pardubicích. Vedení tamní vysoké školy požaduje po studentech, jež nestihli svůj obor absolvovat včas, shodně 15 tisíc korun za každých šest započatých měsíců studia.
Technická univerzita v Liberci (TUL)
Obdobně to mají nastaveno rovněž na severočeské „TULce“. Pouze samotná částka je vyšší, a to sice o tři tisíce korun.
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
V případě jihočeské univerzity se poplatky za prodloužení studia liší v závislosti na tom, kterou fakultu student navštěvuje. Je-li to fakulta Ekonomická, Filozofická, Pedagogická, či Teologická, činí poplatek 14 320 korun za každých šest započtených měsíců. Zdravotníci musejí pro změnu počítat s částkou 17 390 Kč, zatímco vysokoškoláky z Fakulty rybářství a ochrany vod, Přírodovědecké nebo Zemědělské fakulty bude každé takové prodloužení stát 20 450 korun.
Opravdu budete platit?
Na závěr je potřeba zmínit ještě jednu, spíše pozitivní skutečnost. Ačkoliv všechny vysoké školy mají poplatky za prodloužení studia jasně dané, nikde není psáno, že na jejich placení skutečně dojde. Praxe je ve skutečnosti taková, že je univerzity svým studentům z velké části, nebo dokonce i celé prominou. Musí k tomu však mít pádný důvod. Za ten lze považovat ztíženou sociální situaci, vážnou nemoc nebo zranění. Stejně tak ale může z poplatků sejít pro vynikající studijní výsledky či vzornou reprezentaci školy na akcích.
Mějte každopádně na paměti, že aby se tak mohlo stát, je potřeba být ve věci aktivní. Po obdržení rozhodnutí o vyměření poplatků za prodloužení studia proto musíte zavčas podat odvolání, případně žádost o jejich prominutí. Pakliže tak neučiníte, vaší peněžence výrazně přitížíte.
Čtěte také:
Když vás „vejška“ omrzí aneb Jak postupovat při ukončení studia
Zpestřete si „vejšku“ studiem v zahraničí. V rámci programu ERASMUS+ můžete vycestovat až na 1 rok
