Ministerstvo financí ukončilo konzultaci ohledně výše poplatků, které budou klienti platit důchodovým fondům v dobrovolně povinném druhém pilíři důchodového systému. Do poloviny roku přijde s konečným návrhem poplatků a pravidel pro fungování celého systému.
Foto: Profimedia.cz
Začala hra o to, kolik bude Čechy stát dobrovolně povinné spoření na důchod, s nímž počítá vládní důchodová reforma. Z materiálu, který až do úterý konzultovalo ministerstvo financí s odbornou veřejností, vyplývá, že poplatky, který budou muset klienti platit novým důchodovým fondům, by mohly spolknout za celou dobu spoření až třetinu ze zaplacených příspěvků. „Konečnou podobu druhého pilíře důchodového systému, včetně poplatků, připraví ministerstvo i na základě této konzultace do poloviny letošního roku,“ říká Ondřej Jakob, tiskový mluvčí ministerstva financí.
Vládní důchodová reforma počítá s tím, že Češi do 35 let se budou moci rozhodnout, zda budou posílat tři procenta ze mzdy z důchodového pojištění do soukromých důchodových fondů. K nim budou muset přidat další dvě procenta ze mzdy. Pak v tomto systému musí vydržet až do důchodu. Odměnou by jim měl být o něco vyšší důchod díky vyššímu výnosu z investování svěřených peněz na finančních trzích.
Ministerstvo financí plánuje, že každá důchodová společnost bude nabízet čtyři typy důchodových fondů. Nejkonzervativnější bude fond státních dluhopisů České republiky. Dál bude na výběr z konzervativního fondu, který bude investovat i do dluhopisů zemí EU, z vyváženého fondu, který bude moci držet až 40 procent akcií, a z dynamického fondu, který by mohl mít v portfoliu až 80 procent akcií.
Vzhledem k různé náročnosti správy těchto typů fondů hodlá ministerstvo stanovit pro každý z nich samostatný maximální přípustný poplatek. Nejlevnější bude fond státních dluhopisů, nejdražší naopak dynamický fond.
V prvních pěti letech by poplatky z úspor měly být vyšší o 0,2 procentního bodu, aby se důchodovým společnostem vrátily počáteční náklady na rozjezd fondů. Klienti, kteří do systému vstoupí hned po startu, by na tom tedy byli hůř, než ti, kteří se přidají až po uplynutí pětileté lhůty. Tento princip kritizuje Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců (AFIZ). „Rozdílná výše poplatků v průběhu existence fondů je zcela neopodstatněná. Není navíc jasné, s jakými vstupními náklady ministerstvo počítá,“ říká Marta Gellová, generální sekretářka AFIZ.
Počáteční pětileté období s vyššími poplatky není logické ani proto, že v té době bude ve fondech málo peněz. Poplatky z hodnoty úspor jsou pro fondy atraktivní až v době, kdy je klient těsně před odchodem do důchodu a naspořená částka se pohybuje v řádech stovek tisíc či milionů korun u jednoho klienta.
Ke konzultaci předložilo čtyři varianty poplatků. Fondy by si mohly strhávat každý rok jen určité procento z hodnoty uložených úspor, nebo si vezmou méně z úspor, ale každý měsíc si strhnou i poplatek z pravidelné měsíční úložky. Ve třetí a čtvrté variantě jde o kombinaci poplatku z hodnoty úspor a podílu na výnosu, který klientovi fond vydělá. „Navržená výše poplatků vychází mimo jiné i z odhadovaného výnosu jednotlivých typů fondů ve výši od 4 do 8 procent ročně,“ vysvětluje Jakob.
Pro klienty by byla nejvýhodnější navržená varianta s poplatkem z hodnoty úspor kombinovaná s poplatkem z ukládané částky. V průměru za všechny typy fondů (poplatky od 0,5 do 1,1 %) by klient platil 0,8 procenta z hodnoty úspor (po uplynutí prvních pěti let) a 1 procento z vkladu. Pokud by klient začínal s měsíční úložkou 1150 korun (z hrubé mzdy 23 000 korun) a tato úložka by každý rok rostla o tři procenta a fond by v průměru vynášel 5 procent ročně, zaplatil by na poplatcích za 40 let spoření zhruba 300 tisíc korun. To je necelých 30 procent z vložených peněz.
Kolik zaplatí důchodovým fondům klient s průměrnou mzdou
Klient má mzdu 23 000,-, která každý rok poroste o 3 %. V prvním roce měsíčně ukládá 1150,- Kč. Výnosnost fondu je v průměru 5 % ročně. Klient spoří 40 let.
Poplatková struktura*
Celková suma poplatků
Podíl na vložených penězích
Průměrně 1 % z hodnoty úspor ročně
361 731,60 Kč
34,76 %
Průměrně 0,8 % z hodnoty úspor ročně + 1 % z měsíčního vkladu
299 790,65 Kč
28,81 %
Průměrně 0,7 % z hodnoty úspor ročně + 5 % z výnosu
341 259,23 Kč
32,80 %
Průměrně 0,45 % z hodnoty úspor ročně + 10 % z výnosu
3
38 873,45 Kč
32,57 %
* Poplatek z hodnoty úspor je průměr ze čtyř poplatků navržených pro jednotlivé typy fondů.
Nejnákladnější pro klienta je první varianta, v níž by si fond strhával podle typu od 0,7 do 1,3 procenta z hodnoty úspor. Při průměrném poplatku 1 procento by zmíněný klient zaplatil za 40 let zhruba 360 tisíc korun, což je téměř 35 procent vložených peněz.
Varianty s podílem na výnosu lze propočítat jen obtížně. Nicméně nákladově pro klienta vychází zhruba podobně. Při průměrném výnosu 5 procent ročně by při kombinaci průměrného poplatku 0,7 procenta z úspor a 5 procent z výnosu klient zaplatil zhruba 340 tisíc korun. To je téměř stejná částka jako u kombinace průměrného poplatku 0,45 procenta a 10 procent z výnosu.
Zástupci penzijních fondů a finančních zprostředkovatelů se shodují, že o poplatcích má smysl hovořit v okamžiku, kdy budou známy všechny parametry systému. Tedy i náklady, které budou muset nové fondy hradit. „Zatím seriózní analýzu navrhované poplatkové struktury provést nelze,“ shrnuje Jiří Rusnok, prezident Asociace penzijních fondů.
Fondy by uvítaly spíše druhou navrhovanou variantu, v níž se kombinuje poplatek z úspor s poplatkem z vkladu. Upozorňují, že tyto poplatky nesmí být vysoké, aby byla reforma úspěšná. Totéž říkají i zástupci finančních zprostředkovatelů. Zmiňují přitom na fakt, že navržené poplatky u konzervativních fondů jsou zbytečně vysoké, protože správa takových portfolií není příliš náročná. „U dynamických strategií je možno připustit, s ohledem na potřebnou kvalitu a náročnost správy aktiv, i mírně vyšší poplatek,“ míní Jiří Šindelář, člen představenstva Unie společností finančního zprostředkování a plánování (USF).
Podílové fondy, jejichž model by měly důchodové fondy převzít, si u nejkonzervativnějších fondů strhávají ročně zhruba půl procenta z majetku klienta, u nejrizikovějších, akciových fondů se poplatek za správu pohybuje od jednoho do tří procent. K tomu si ještě účtují poplatek za nákup podílových listů neboli poplatek z vkladu klienta.
