Energetický regulační úřad oznámil pro letošek zdražení elektrické energie v průměru o 3,4 % pro domácnosti, o 4,3 % pro maloodběratele a o 6 až 6,6 % pro velkoodběratele. Cena elektřiny neustále stoupá i přestože je výroba elektřiny u nás výrazně přebytková.
Foto: Profimedia.cz
Česká republika je jedním z největších evropských exportérů, Podle informací společnosti ČEPS překonal v roce 2011 export české elektřiny do zahraničí všechny předchozí rekordy – přes hranice přeteklo 17,4 terawatthodin elektrické energie, téměř pětina vyrobené produkce. Analýza jednotlivých složek ceny elektřiny ukazuje, že se na růstu ceny za elektřinu kromě vysoké ceny silové elektřiny podílí i ničím nezdůvodnitelný trvalý nárůst ceny za její distribuci.
Nejdříve je potřeba se podívat, jakým způsobem je vůbec tvořena cena elektrické energie. Největší část její ceny tvoří cena za silovou elektřinu (ta je neregulovaná a tvoří 45,4 %) a poplatek za distribuci (regulovaný, 35,6 %). Celková struktura ceny pak vypadá takto:
Co je tedy příčinou toho, že cena elektřiny roste, přestože jí má Česká republika přebytek?
1. Češi platí německé ceny
V České republice se cena elektrické energie odvíjí od ceny německé, přesněji ceny na německé energetické burze. To je pro ČEZ velmi výhodné – v Německu cenu ženou vzhůru paroplynové elektrárny, které vyrábějí velmi draze. ČEZ pak může prodávat za stejné ceny, přestože vyrábí energii levněji především ve vodních, uhelných a jaderných elektrárnách.
Z tohoto důvodu je rovněž iluzorní představovat si, že pro občany České republiky by bylo jakkoli výhodné, kdyby snaha německé vlády uzavřít do roku 2022 své jaderné elektrárny rapidně zvýšila cenu elektrické energie v Německu. Ceny by stejným způsobem vzrostly i u nás.
2. Monopol ČEZu umožňuje udržovat přemrštěnou marži
ČEZ velmi často poukazuje na to, že svou cenu silové elektřiny nijak neovlivňuje, protože je tvořena na (německé) burze. Vždy však opomene dodat, že jeho monopolní postavení mu tak umožňuje dosahovat mnohem vyšší marže, nežli mají němečtí výrobci. Zatímco průměrná marže nad mezní náklady ČEZu je přibližně 50%, jeho německá konkurence má marži 32%. Pokud by ČEZ prodával se stejnou marží, jako německé firmy, vypadala by cena elektrické energie takto:
3. Výše distribučních poplatků je neodůvodněně vysoká a stále roste
Podobně, jako u silové energie, rostou neustále i distribuční poplatky. Ty v současné chvíli tvoří 36 % ceny elektrické energie (v typické domácnosti). Pro srovnání - v Německu tvoří nejnižší podíl platby za distribuci pouhých 18 % (RWE), nejvyšší podíl platby za distribuci najdeme v sousedních zemích na Slovensku, kde tvoří rovněž 36 % (SSE). Ceny distribuce v České republice nejen, že jsou nejvyšší, ale pouze v Česku vykazují stoupající tendenci.
Distribuci v České republice zajišťují formálně a účetně oddělené firmy v rámci skupin velkých energetických společností. Současná legislativa distribučním společnostem umožňuje, aby zadávaly zakázky bez výběrového řízení podle zákona o veřejných zakázkách a to dokonce i sesterským či dceřiným společnostem v rámci skupiny. To umožňuje uplatňovat neadekvátní výše externě zadávaných zakázek v rámci oprávněných nákladů, které jsou vstupem do regulačního vzorce a praktické vyvedení zisků mimo regulovanou distribuční společnost. Závažnost této situace potvrzují i aktivity Energetického regulačního úřadu, který se koncem roku 2011 obrátil na Poslaneckou sněmovnu s žádostí, aby v rámci novelizace Zákona o veřejných zakázkách byla uložena distribučním společnostem povinnost zadávat externí služby v rámci veřejných zakázek.
