Podpoře inovací v Česku chybí výraznější zapojení soukromého rizikového kapitálu. Právě jeho využití ve spolupráci se státní podporou přitom uplatňují evropské země, jako je Dánsko, Finsko či Švédsko, které patří ve využití inovací ke světové špičce. Jaký systém podpory v těchto zemích funguje?
Foto: Jan Třeštík
Inovace produktů a služeb jsou předpokladem pro posílení konkurenceschopnosti českých podniků. Pokud chtějí expandovat se svými produkty i za hranice České republiky, rozvoj inovačních nápadů je nutností.
Pro uskutečnění inovačních projektů je však potřeba získat dostatečné prostředky, což je vzhledem k jejich rizikovosti obtížné, obzvlášť pro malé a střední podniky. Systém veřejného financování inovací v Česku je špatně nastavený, chybí zde zhodnocení návratnosti a smysluplnosti takovýchto investic. Veřejné granty jsou přidělovány takovým způsobem, že na převratné nápady nezbývají peníze (viz třeba medializovaný příklad revolučního zubního gelu, který v podmínkách státní podpory inovací propadl, a jen díky spojením se zahraničním soukromým kapitálem se tato inovace komerčně rozvíjí).
Příklady ze zemí, které mají v oblasti inovací nejlepší výsledky, ukazují, jak je nutné do systému podpory inovací zapojit soukromý kapitál. Důvod pro tuto spolupráci není jen fiskální. Zapojením soukromého kapitálu se systém stává transparentním a komerčně orientovaným a o to v případě podpory inovací musí jít především.
O to více mrzí, že investice soukromého rizikového kapitálu v rozvojové fázi podniku jsou v Česku dosud zanedbatelné. Česká republika by se měla inspirovat u některých evropských států, které mají s takzvaným seed funding, tedy financováním mladých inovačních projektů, dlouhodobé zkušenosti. Měla by vytvořit dostatečně zajímavé podmínky pro soukromé investory rizikového kapitálu.
K podpoře investic rizikového kapitálu (venture capital) jsou v zahraničí využívány jak nepřímé nástroje podpory (především daňové stimuly jako je britský model Enterprise Investment Scheme), tak i nástroje přímé podpory investic rizikového kapitálu do inovačních podniků v počátečních fázích rozvoje. Jako příklad zde uvádíme situaci ve Švédsku, Dánsku a Finsku, které patří mezi přední evropské inovátory.
Švédská Instituce Innovationsbron sází na inkubátory
Zářným příkladem je švédská Instituce Innovationsbron, která nabízí kapitál a expertní pomoc k realizaci těch nápadů v oblasti inovací, které by měly mít tržní a růstový potenciál a především ekonomickou návratnost. Innovationsbron podporuje vývoj inovací poskytováním prostředků do inovačních podniků a projektů, podílí se také na rozvoji takzvaných inkubátorů, což je prostředí, kde začínající podniky a inovační projekty mohou získat profesionální podporu (finanční pomoc, operační zkušenosti, business coaching, konzultace, kontakty na zákazníky). Zaměřuje se na podporu projektů a firem v raných fázích vývoje, aby tyto podniky dosáhly takové úrovně, kdy již samy přilákají soukromé investory, komerční partnery a zákazníky.
Cíli této instituce jsou komercializace inovačních nápadů podniků a pomoc při překonání počátečního rizika. Innovationsbron také hraje aktivní roli ve vyhledávání následných investorů, což umožňuje firmám soustředit se na samotný operační vývoj. Důležitá je především přítomnost této instituce v jednotlivých regionech Švédska, která umožňuje propojení mezi lokálními hráči a navazování efektivní spolupráce.
Dánsko chce za pomoci Vaekstfonden mezi pět nejlepších
Dánská společnost Vaekstfonden je veřejnou investiční společností rizikového kapitálu. Vaekstfonden od roku 1992 investuje do malých a středních podniků prostřednictvím přímých kapitálových vstupů, prostřednictvím fondů rizikového kapitálu nebo poskytováním půjček a záruk za komerční investice. Cílem této společnosti je, aby se Dánsko stalo již v tomto roce nejlépe fungujícím evropským trhem pro financování inovací a aby se do roku 2015 zařadilo celosvětově mezi top pět zemí.
Při výběru podniků vhodných pro investice rizikového kapitálu jsou důležitými kritérii finanční návratnost investice a váhavost trhu investovat. Nastavený mechanismus výběru investičních projektů pro financování z fondu Vaekstfonden zaručuje efektivní využití prostředků pro financování malých a středních podniků a snaží se především ukázat zajímavé investiční příležitosti, které dánský trh nabízí soukromým investorům.
Samozřejmostí musí být také průběžné vyhodnocování úspěšnosti různých projektů. V Dánsku je dopad politiky Vaekstfonden hodnocen ve třech oblastech: nejlépe fungující trh pro financování inovací v Evropě (jak se dánský trh s inovacemi vyvíjí s ohledem na zbytek Evropy a světa), úspěšný růst firem (měření růstu zaměstnanosti a příjmu u firem, kde má Vaeksfonden portfolio) a návratnost investic (výnos z investic je měřítkem úspěchu, neboť základem strategie je investování za tržních podmínek, a tedy pozitivní výstupy z portfolia jsou hlavní podmínkou).
Finská SITRA klade důraz na mezinárodní trh
Inspirací pro Českou republiku může být také finská agentura pro financování technologií a inovací TEKES. Jde o finskou veřejnou expertní organizaci zabývající se kromě jiného poskytováním finanční podpory do výzkumu a inovací. Snahou TEKES je podpořit podnikatele, aby se více zaměřili na inovace, a proto asistuje podnikům při realizaci nových nápadů a iniciativ a při dokončování jejich business plánů. Společně s podnikateli a výzkumníky stanovuje strategicky důležité oblasti výzkumu a vývoje a na základě toho vytváří programy financování pro realizaci projektů. TEKES zároveň monitoruje dopad všech projektů, na kterých se finančně podílí, hodnotí přínosy nejen pro příjemce prostředků, ale také dopad financování na ekonomiku a společnost.
Podobně SITRA je veřejným fondem zaměřeným na podporu rozvoje inovací a podnikání ve Finsku, kdy dozor nad jeho činností vykonává finský parlament. Jednou z aktivit fondu jsou také investice rizikového kapitálu do výzkumu a rozvoje podniků aktivních v prioritních oblastech (především inovace, zdravotnictví a životní prostředí). Podniky v jejich počátečním stádiu jsou podporovány Rozvojovým programem pro podnikové inkubátory Yrke, jehož cílem je navýšit počet inovačních podnikatelských nápadů a zvýšit jejich přitažlivost pro soukromé investory. SITRA se vždy zaměřuje na investice rizikového kapitálu v rámci konkrétních programů a zejména se snaží o internacionalizaci těchto podniků. Důraz je tedy kladen na investice rizikového kapitálu do těch podniků, které mají kapacitu a snahu expandovat na mezinárodní trhy, což je v dnešním globálním světě nutnou podmínkou úspěchu.
I Česko může mít svůj Google
Ze srovnání mezinárodní praxe je zřejmé, že v České republice je potřeba změnit financování programů k rozvoji inovací. Daleko větší důraz je nutné klást na zapojení soukromého kapitálu. Systém by měl usilovat o to, aby byly podporovány konkurenceschopné projekty s ambicí uspět nejenom na českém trhu, ale i v zahraničí. Klíčový podíl při financování těchto projektů by měl pocházet od soukromých investorů skrze fondy rizikového kapitálu. Tím se dosáhne zásadního zprůhlednění a zefektivnění systému, protože soukromý kapitál bude investovat do smysluplných a finančně návratných projektů.
Stát by pak měl prostřednictvím inovační agentury na základě předpovědi globálních vývojových trendů a perspektivních oblastí připravit programy a ty nabídnout fondům rizikového kapitálu ke spolufinancování. Vzhledem k omezené velikosti českého trhu je nutné, aby v sobě rozvojové inovační programy zahrnovaly od samého začátku globální perspektivu. Pomoci inovačním firmám při přípravě a realizaci zahraničních business plánů by mělo být klíčovým posláním agentury CzechTrade. Systém financování by měl být jasný, jednoduchý a transparentní, založený na PPP (Partnerství veřejného a soukromého sektoru) tak, aby byly realizovány projekty v perspektivních oblastech. Vytvoření systému, který bude stát po boku inovačním firmám s globální ambicí, může přispět k tomu, že i Česká republika bude mít v budoucnu své „Google“ společnosti.
Autor, Michal Minerv pracuje jako ředitel odboru vnitřního trhu a služeb EU na ministerstvu průmyslu a obchodu.
