Měnový výbor centrální banky USA (Fed) podle očekávání snížil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 2,00 až 2,25 procenta. Je to první snížení úroků od prosince 2008, kdy světová ekonomika čelila nejhorší krizi od 30. let minulého století. Banka uvedla, že k rozhodnutí ji přiměly obavy o vývoj globální ekonomiky a mírná inflace v USA. Naznačila rovněž, že je připravena náklady na úvěry dále snížit, pokud to bude nutné, napsala agentura Reuters.
Šéf Fedu Jerome Powell prohlásil, že snížení je pouze úpravou měnové politiky v polovině cyklu, není tak začátkem cyklu snižování úroků. Uvedl dále, že úroky by mohly ještě klesat, avšak centrální banka neplánuje spustit dlouhodobý cyklus snižování úrokových sazeb. Zatím však neřekl, kolikrát by Fed mohl náklady na úvěry ještě snížit. Další pokles podle něj bude záviset na statistických údajích a rizicích, které ohrozí výhled Fedu.
Powell poznamenal, že dlouhodobá série snižování úroků by naznačovala oslabení ekonomiky. Současný krok Fedu má pouze udržet ekonomický růst.
Od základní úrokové sazby Fedu se odvíjejí úvěrové náklady podniků i spotřebitelů. To znamená, že s poklesem sazeb vklady v bankách bývají méně úročeny, zatímco dlužníkům se zlevňují půjčky. Základní myšlenka je taková, že když klesnou úroky, podpoří to půjčování a utrácení a povzbudí to ekonomický růst.
Trump tvrdě kritizuje sociální sítě. Podle něj straní radikální levici
Fed uvedl, že bude nadále sledovat, jak příchozí informace ovlivní ekonomiku, a učiní vše pro to, aby udržel rekordně dlouhou expanzi americké ekonomiky. Tuto formulaci finanční trhy interpretují jako signál možného dalšího snižování sazeb. Banka rovněž dodala, že trh práce považuje nadále za silný a výdaje domácností oživily. Výdaje firem jsou však slabé. Starosti dělá Fedu také inflace. Snížení sazeb by mělo pomoci vrátit inflaci zpět k dvouprocentnímu cíli stanovenému bankou jako strop cenové stability.
Analytici snížení úroků o čtvrt procentního bodu všeobecně očekávali. Pouze dva z deseti členů měnového výboru byli proti snížení úroků a chtěli je nechat na současné úrovni. Oba mají pochybnosti, zda je nutné snižovat úroky vzhledem k současné expanzi ekonomiky USA, míře nezaměstnanosti, která je blízko 50letého minima, a masivním výdajům domácností. Naopak prezident Donald Trump požadoval výraznější snížení úroků. Trump již několikrát káral Powella, že toho nedělá dost, aby pomohl jeho vládě s podporou růstu americké ekonomiky.
Fed rovněž oznámil, že zastaví prodej dluhopisů ve svém držení od 1. srpna, tedy o dva měsíce dříve, než původně plánoval. Rozhodnutí podporuje jeho snahu o plošné uvolnění měnové politiky.
Fed v prosinci 2015 po téměř deseti letech obnovil zvyšování úroků. Od té doby sazby stouply devětkrát, z toho jen za loňský rok čtyřikrát. Původně se očekávalo, že zvyšování úroků bude pokračovat, na začátku tohoto roku ale Fed cyklus zvyšování úrokových sazeb zastavil kvůli obavám ze zpomalení hospodářského růstu v USA i v zahraničí.
Čtěte také:
Muellerova zpráva zveřejněna. Trump prý chtěl nad vyšetřováním získat kontrolu
Vyšetřování ruského vměšování: Trump vyhrál bitvu, o osudu války rozhodnou voliči
Sním o zdi. Trump je jako Luther King, tvrdí viceprezident Pence
Majstrštyky a fiaska Donalda Trumpa. Jaké jsou jeho nejlepší a nejhorší nápady?
