Poslanci se při dnešní ustavující schůzi přeli o to, kolik členů bude mít mandátový a imunitní výbor. Po dvouhodinovém sporu se komora usnesla, že výbor bude mít 19 členů. Zastoupení tak v něm budou mít všechny sněmovní kluby. Situaci se povedlo vyřešit až po přestávce na jednání klubů, po níž sociální demokraté a komunisté své původní návrhy na ustavení výboru bez účasti TOP 09 a STAN stáhly.
ANO bude mít v devatenáctičlenném mandátovém a imunitním výboru osm členů, Piráti a SPD po dvou, KSČM a ČSSD po jednom. Na Demokratický blok, který kvůli výběru sněmovních představitelů a orgánů vytvořily ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN, připadlo pět míst, oznámil předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO).
ČSSD původně požadovala, aby měl výbor 15 členů. Předseda jejích poslanců Jan Chvojka ale po pauze podpořil návrh STAN na 18 členů výboru, díky němuž by v něm byly zastoupeny všechny sněmovní frakce.
KSČM poté ústy předsedy svých poslanců Pavla Kováčika změnila svůj požadavek na 13 členů mandátového a imunitního výboru na 19 členů. Podpořil to i předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek. Předseda poslanců STAN Jan Farský stáhl návrh na 18 členů výboru ve prospěch modifikovaného návrhu KSČM na 19 členů.
Piráti ovšem trvali na 18 členech výboru, neboť podle předsedy jejich poslanců Jakuba Michálka nikdo nevysvětlil, proč by ANO mělo mít ve výboru o jednoho člena navíc. Pirátský návrh na 18 členů výboru ovšem při následném hlasovaní získal podporu jen 56 ze 199 přítomných poslanců. Devatenáctičlenný výbor pak při dalším hlasování nepodpořili jen Piráti.
„Je to první konkrétní indikátor v hlasování na půdě Poslanecké sněmovny o úzké spolupráci mezi ANO, SPD a KSČM. A to je spolupráce, se kterou nechceme mít nic společného,“ vysvětlil postoj své strany Michálek. V devatenáctičlenném výboru budou mít většinu ANO a SPD, při 18 členech by tato hnutí disponovala jen polovinou hlasů ve výboru.
Výbor by mohl mimo jiné rozhodovat o doporučení, zda by měla Sněmovna opětovně vydat předsedu ANO Andreje Babiše a místopředsedu ANO Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo.
Průzkum: S povolebním postupem Babiše a Zemana souhlasí téměř polovina Čechů
Slib složili Pokorná Jermanová, Půta i Hlavatý
Z 200 poslanců se z dnešního jednacího dne omluvil pouze Jiří Dolejš (KSČM), který se účastnil sjezdu brazilské komunistické strany. Vrátit by se měl v noci na úterý, slib bude skládat později.
Ústavou předepsaný poslanecký slib naopak složila bez výhrad středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) i liberecký hejtman Martin Půta (za STAN). Oba se přitom chtějí mandátu vzdát, učinit tak budou moci, až Sněmovna zvolí nové vedení. Milan Pour, který podle výsledků voleb ve sněmovní frakci ANO nahradí Jermanovou, zatím neví, kdy bude slib skládat. „To všechno záleží na termínu, kdy bude zvolen nový předseda Poslanecké sněmovny, následně se zřekne mandátu hejtmanka. Může to být koncem tohoto týdne, může to být i příští týden, zatím to nemám pevně stanoveno,“ řekl Pour.
Plnohodnotným poslancem se stal Martin Kupka, jenž se do Sněmovny dostal na úkor Petra Bendla (oba ODS) až na základě nedělního verdiktu Nejvyššího správního soudu po přepočítání přednostních hlasů. Slib složil také Jiří Hlavatý (ANO), který zvolením do Sněmovny přišel o senátorský mandát. O křeslo v horní komoře se chce opět ucházet v lednových doplňovacích volbách na Trutnovsku, které v podstatě způsobil.
Na ustavující schůzi Sněmovny se přišly podívat desítky středoškoláků. Kvůli značnému počtu nestihli odbavení přes bezpečnostní rám a tím zahájení schůze. Před sídlem Sněmovny stál osamocený demonstrant, který podle nápisu na kartonu pověšeném kolem krku vyzýval poslankyně a poslance, aby zasáhli proti blíže neupřesněné zvůli policie a státních zástupců.
Vše podstatné o povolebním dění čtěte v rubrice Volby 2017
Dále čtěte:
