Polovodičový čip je součástka, která – ač může být stejně velká jako lidský nehet – dokáže způsobit značné ekonomické problémy a ztráty i tak velkým společnostem jako Whirpool, Ford či Apple. To proto, že bez ní zkrátka jejich výrobky nefungují, a tedy ani nemohou být prodávány. Analytik firmy Wedbush Securities Dan Ives řekl serveru BBC, že současná poptávka po čipech „je pravděpodobně o 25 procent vyšší, než by kdokoliv očekával“. Jak je to možné?
Univerzální viník v podobě koronakrize na tom má zásluhu jen částečně. Je sice pravdou, že nebýt pandemie, dost možná by k žádnému nedostatku polovodičů nedošlo, za aktuálně tristní situací ale stojí i několik dalších faktorů. Například neuvěřitelně rychle se zotavující čínský export spotřební elektroniky nebo neustálé politické třenice Washingtonem a Pekingem.
USA ještě za bývalého prezidenta Donalda Trumpa obvinily tamní firmy s přístupem k americkým technologiím z toho, že získané informace sdílejí s čínskou armádou. A tak některé z nich umístily na černou listinu a zakázaly vývoz jejich produktů do Spojených států, čímž zejména domácím výrobcům pěkně zavařily. Situaci zkomplikovalo i počasí – kvůli prudkým únorovým mrazům a sněhovým bouřím v Texasu museli významní výrobci čipů na několik dní omezit nebo dokonce zcela zastavit produkci.
Potřeba vyrábět čipy lokálně roste
Všechny tyto faktory přiměly například společnost Intel značně zainvestovat do vlastního rozvoje a naplánovat výstavbu dvou zbrusu nových továren, jež budou schopny zásobovat domácí podniky tímto aktuálně nedostatkovým zbožím. Oba závody by měly vzniknout ve slunné Arizoně a vedení společnosti počítá s tím, že celkově na svoji domácí expanzi vynaloží 20 miliard dolarů (zhruba 427 miliard korun).
K podobným krokům by se to přitom v brzké budoucnosti mohla odhodlat i řada jiných firem. Ostatně vyzval je k tomu sám současný šéf Bílého domu Joe Biden. Demokratický prezident se během dubnové schůzky se zástupci amerických podnikatelů snažil vyburcovat šéfy jednotlivých společností k tomu, aby ze své země udělali největšího producenta čipů na světě.
Po snížení závislosti na polovodičích dovážených z jiných konců planety volají ale i evropští politici. Ti se podle BBC obávají nepříznivého vývoje vztahů mezi Čínou a Tchaj-wanem, odkud značná část čipů putujících na Starý kontinent pochází. Pokud by totiž mělo dojít k vyhrocení situace a Peking by začal přebírat vládu nad Tchaj-pejí podobně jako nyní v Hongkongu, jejich dodávky by mohly být kvůli současným politickým rozepřím značně omezeny.
Za rok by mohlo být lépe
Jak moc je aktuální situace tristní, detailně popisuje dle webu Finance.yahoo.com zpráva investiční banky Goldman Sachs. Ta uvádí, že globální nedostatek polovodičů se nějakým způsobem dotkl hned 169 různých ekonomických odvětví.
Odhady toho, jak dlouho bude takový stav ještě trvat, se přitom různí. Chuck Robbins, šéf obří technologické společnosti Cisca, je přesvědčen, že to rozhodně není otázka několika příštích týdnů.
„Myslím si, že než se z toho v rámci krátkodobého hlediska dostaneme, potrvá to ještě tak šest měsíců,“ sdělil BBC. Teprve pak si podle něj budou moci výrobci praček, aut i chytrých telefonů konečně oddychnout: „Teď se jedná o velký problém, protože polovodiče se dávají v podstatě do všeho.“
Dobrou zprávou nicméně podle Robbinse je, že producenti těchto malých, leč klíčových součástek si závažnost situace již stihli uvědomit a chystají nápravu. „Dodavatelé budují další kapacity. A tak se to během příštích 12 až 18 měsíců začne zlepšovat,“ dodal optimisticky.
