Nejnovější průzkum provedený společností Colliers International zjistil, že pokles práceschopné populace v Evropě bude mít v příštích desetiletích za následek pokles poptávky po kancelářských budovách.
Foto: Profimedia.cz
Závěry této zprávy ukazují, že v Evropě dochází k úbytku počtu pracovních sil. V této souvislosti vzniká scénář, podle kterého během příštích dvaceti let poklesne poptávka po komerčních nemovitostech (administrativních a průmyslových) o 10 % napříč celou Evropou. V následujících 20 letech do roku 2050 se poptávka propadne o dalších 10 %.
Zatímco tyto trendy budou mít dopad na každého v Evropě, v jednotlivých zemích a regionech se mohou změny v oblasti zaměstnanosti a vývoje realitního trhu výrazně lišit. Trend bude patrný ve východní, jižní a západní části Evropy, kde dojde k výraznému poklesu pracovní síly a tím i poptávky po kancelářských prostorech, zatímco severní část Evropy zaznamená nepatrný nárůst.
„Pokračující obliba outsourcování práce a služeb do regionu střední a východní Evropy by kolem roku 2020 v tomto regionu mohla znamenat nárůst pracovní síly o více než půl milionu zaměstnanců. To představuje 5,5 - 6 milionů m2 kancelářské plochy, což odpovídá současné ploše moderních kanceláří ve Varšavě a Praze dohromady,“ řekl Omar Sattar, Managing Director - Colliers International pro Českou republiku. „V České republice budou i nadále pokračovat trendy ze strany zaměstnavatelů v oblastech jako je sestěhování z většího počtu malých místností do kanceláří typu open plan, tedy z uzavřených do flexibilních kanceláří. Prostory budou rovněž navrhovány s ohledem na motivaci zaměstnanců, na nové pracovní metody a způsoby dojíždění do práce, které jsou typické pro generaci Y.“
V současnosti mezi zaměstnanci dominuje poválečná generace z „baby boomu“ (přibližně 45 % pracujících), na jejichž požadavky byl brán zřetel při plánování budov a pracovního prostředí až do dneška. Výsledkem je vysoké zastoupení budov s mnoha menšími kancelářemi, oproti prostorám typu open plan. Do roku 2020 vliv poválečné generace odezní, její zastoupení bude jen poloviční a v roce 2030 již v pracovní síle nebude fakticky zastoupena. Zástupci generace Y a Z tak budou mít při rozhodování o podobě pracoviště dominantní vliv.
Kancelářské budovy mají většinou životnost 30 let a dlouhodobé investice jsou financovány na dobu 20 - 25 let. Pro české banky a investory bude skutečně nezbytné zajistit, aby jejich budovy odpovídaly popsaným požadavkům, jak to jen bude možné. „Developerské společnosti by měly přemýšlet o krok napřed,“ uvedl Omar Sattar. „V opačném případě mohou počítat s větší mírou neobsazenosti budov a rychlejším opotřebením, což má za následek vyšší úroveň kapitálových výdajů pro jejich modernizaci a nižší nájmy, které generují nižší výnosy a návratnost investic.“
