Světový energetický sektor se výrazně mění, ale ani to nestačí. I tak by se dalo shrnout nejnovější vyjádření výkonného ředitele Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola. Podle predikcí IEA dosáhne poptávka po ropě, plynu a uhlí do roku 2030 historického maxima. Poté už by měla spotřeba fosilních paliv postupně klesat.
„Navzdory opakujícím se řečem o ropném a uhelném zlomu zatím obě paliva dosahují historických maxim. Podle nových projekcí IEA má ale tento zdánlivě neutuchající růst skončit už v aktuálním desetiletí, což s sebou přinese významné důsledky pro globální energetický sektor a boj proti klimatickým změnám,“ napsal Birol ve svém komentáři zveřejněném na webu Financial Times.
Analytici zmíněné agentury se postupnému celosvětovému přechodu na čisté energie věnují dlouhodobě. Birolovo aktuální hodnocení je založeno na připravované zprávě s názvem World Energy Outlook, která má být vydána letos v říjnu. Jejím nejzásadnějším závěrem je podle šéfa IEA skutečnost, že „svět je na prahu historického zlomu“.
Než k tomu ale dojde, nárůst poptávky po fosilních palivech pravděpodobně povede k dalšímu zvýšení jejich ceny. Aktuálně se třeba severomořská ropa Brent prodává nejdráže od loňského listopadu – v době psaní tohoto článku byl jeden její barel k dostání za 92,3 dolaru (2104 korun).
Podle zpravodajské agentury Reuters za to může hlavně dohoda mezi Saúdskou Arábií a Ruskem, které minulý týden prodloužily dobrovolné snížení dodávek o 1,3 milionu barelů denně až do konce letošního roku. Vysoké ceny ovšem ovlivňuje i údržba ropných polí v Kazachstánu nebo ničivé záplavy v Libyi, jež omezily tamní export.
Podíl obnovitelných zdrojů roste také v Číně
Výrazná změna v poptávce po energiích má být způsobena především rychlým rozvojem ekologických technologií, jako jsou solární panely nebo elektrická vozidla. Dalším výrazným faktorem je pak současná politika jednotlivých států, které se snaží přechod na čisté zdroje energie co nejvíce urychlit.
„Poptávka po každém ze tří fosilních paliv dosáhne v nadcházejících letech vrcholu. Dojde k tomu přitom pouze na základě dnešního nastavení politik vlád po celém světě, tedy i bez jakýchkoli dalších klimatických opatření, která se v budoucnu přijmou. Je to poprvé, kdy očekáváme vrchol poptávky po každém z těchto paliv už v aktuálním desetiletí. Dojde k tomu tedy mnohem dříve, než velká část lidí očekávala,“ doplnil Birol.
Největší množství uhlí aktuálně spotřebovává Čína, i tam ale poslední dobou výrazně narůstá podíl obnovitelné a jaderné energie. Čínská ekonomika se navíc v tuto chvíli výrazně zpomaluje, což vede k dalšímu snížení tamní spotřeby inkriminovaného paliva. Omezení poptávky po ropě pak ovlivňuje především prudký nárůst adopce elektrických vozidel, a to jak automobilů, tak i autobusů či skútrů.
Kvůli narůstajícímu podílu obnovitelných zdrojů má skončit rovněž „zlatý věk plynu“, o němž IEA poprvé mluvila v roce 2011. „Snížení spotřeby plynu ovlivňuje nárůst používání tepelných čerpadel a také aktuální politika Evropské unie, která se kvůli válce na Ukrajině snaží zbavit závislosti na ruských plynovodech,“ vysvětlil Birol.
Situaci ovlivní i počasí
Největší pokles spotřeby fosilních paliv mají zaznamenat vyspělé země, v případě rozvíjejících se a rozvojových ekonomik bude poptávka naopak stoupat, a to hlavně po plynu. Úspěch globálního přechodu na ekologické zdroje energie bude ale ovlivňovat také počasí. Vlny veder totiž zvyšují poptávku po elektřině a sucha zase snižují schopnost výroby vodní energie.
Jinými slovy, je pravděpodobné, že ani očekávaný pokles zájmu o fosilní paliva nebude dost rychlý na to, aby vedl k požadovanému zpomalení globálního oteplování. Světoví lídři se přitom snaží dosáhnout toho, aby se naše planeta neoteplila o více než půldruhého stupně Celsia oproti předindustriální úrovni.
„Předpokládaný pokles poptávky není ani zdaleka tak strmý, aby přivedl svět na cestu k omezení globálního oteplování na 1,5 stupně Celsia, což stanovila Pařížská dohoda. Tento cíl bude vyžadovat výrazně silnější a rychlejší politické kroky vlád,“ uzavřel Birol.
