Léto se kvapem blíží, lidé spřádají v rámci svých možností plány na dovolenou, dokonce i dopravní letadla se pozvolna vracejí do vzduchu. Všechny tyto skutečnosti vedou k přesvědčení, že i poptávka po ropě by se tedy v horizontu příštích měsíců mohla významně navýšit. A minimálně v Číně, Evropě a ve Spojených státech amerických tomu tak s největší pravděpodobností bude. Jenže to samo o sobě nestačí.
Aby se zájem o černé zlato mohl vrátit na předpandemickou úroveň, je podle Armity Senové z přední poradenské společnosti Energy Aspect nejprve zapotřebí vyřešit tristní situaci v oblasti jihovýchodní Asie. Především pak v Indii, kde pravidelně přibývá hodně přes sto tisíc nových případů denně a kde ještě donedávna kvůli neobvyklému počtu úmrtí nestíhaly ani tamní márnice.
„Čínská poptávka zažívá výrazný růst, ale jak víme, Indie má problémy,“ sdělila Senová televizi CNCB s tím, že i „ve spoustě jiných asijských zemí dochází svým způsobem k opětovnému uzavírání“.
Odlišný přístup
Mnohosobně vyšší počty nově nakažených – ve srovnání se situací z dubna – hlásí čím dál oblíbenější dovolenkové destinace typu Thajsko či Vietnam. Oba státy jsou na tom sice o poznání lépe než řada zemí Evropské unie (Thajsko eviduje celkem zhruba 170 tisíc případů a něco přes 1100 mrtvých, zatímco Vietnam dokonce jen necelých osm tisíc nakažených a ani ne 50 obětí), přesto všechno zdejší aktuálně platná omezení se řadí spíše k těm tvrdším. To proto, že v obou zemích, respektive v celém tomto regionu se ke koronaviru staví jinak než na ve zbytku světa.
„Skutečností je, že Asie je celkem posedlá nulou, spíše než aby se s covidem naučila žít – tak jako to dělá Západ a stejně jako tak činí v případě nějaké chřipky,“ všímá si Senová.
Očkování postupuje v zemích jihovýchodní Asie jen velmi pozvolným tempem. Zdroj: Ourworldindata.orgJistým východiskem by mohla být vakcinace. Jenže i v té region jihovýchodní Asie zaostává. S výjimkou Indie se výše zmíněné země, a dokonce i pokrokové Japonsko, pohybují v řádu jednotek procent alespoň částečně naočkovaného obyvatelstva. To je v obrovském kontrastu s 58procentní Velkou Británií nebo Spojenými státy, kde první dávku dostala už zhruba polovina populace.
„Úroveň vakcinace tam je nízká, takže potřebujeme, aby se Asie proočkovala. Pak se poptávka po ropě vrátí na úroveň z roku 2019,“ soudí Senová, podle níž by se tak mohlo stát za zhruba 12 měsíců.
Že tyto odhady nemusí být zcela liché, potvrdil redakci Euro.cz i analytik Jiří Tyleček z poradenské společnosti X-Trade Brokers: „Podle dat EIA se aktuální poptávka po ropě v USA nachází přibližně 10 % pod úrovněmi před začátkem pandemie. Velké světové ekonomiky rekordně rostou v čele s největšími ropnými spotřebiteli. Ekonomika Číny přidala v prvním kvartálu 18,3 %! Poptávka se tak již skutečně v příštím roce může vrátit do blízkosti předkrizových úrovní.“
Ovšem i on si nechává pootevřená zadní vrátka a druhým dechem dodává, že nic nelze pokládat za samozřejmé. „Náš výhled počítá s eliminací ekonomického dopadu koronaviru a s akcelerujícím růstem globální ekonomiky, a to včetně postupného návratu letecké dopravy. Tempo vakcinace se však v některých vyspělých zemích snižuje a stále hrozí mutace koronaviru. Jakékoli nové restrikce ve velkých ekonomikách jsou pro poptávku po ropě hrozbou,“ upozorňuje Tyleček.
Proč je benzín v Česku dražší než loni v únoru?
Pozornému oku každého řidiče dozajista neunikne při pohledu na tabule tuzemských čerpacích stanic fakt, že benzín ani nafta v posledních týdnech rozhodně levné nejsou. Litr Naturalu 95 se aktuálně podle údajů CCS prodává v průměru za 32,16 koruny a je tak „nejdražší od začátku loňského února, tedy od doby ještě před propuknutím pandemie,“ uvádí hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda. Nafta je u nás k mání za 29,92 koruny za litr, což je nejméně od loňského března.
Příčinou je pochopitelně situace na světových trzích s černým zlatem, kde jeho cenu žene „uměle“ vzhůru napjatá politická situace mezi Spojenými státy americkými a Íránem.
„Cena Brentu během dnešního obchodování vystoupala nad ránem středoevropského času na své maximum za celé období od května předloňského roku. Podle údajů agentury Bloomberg dnes barel Brentu našel kupce až za 71,99 dolaru. Cenu 72 dolarů za barel přitom ropa Brent překonala naposledy před více než dvěma lety, 22. května 2019,“ říká Kovanda a dodává: „Zdražování ropy dokonce už i nad předpandemickou úroveň má na svědomí zejména průtah ve vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem ohledně obnovení jaderné dohody obou zemí.“
Vývoj ceny severomořské ropy Brent za posledních několik let. Zdroj: Tradingeconomics.comOd ní Bílý dům, tehdy ještě vedený prezidentem Donaldem Trumpem, odstoupil v květnu roku 2018 – údajně proto, že ji Teherán beztak porušoval a obohacoval svůj uran víc, než podle smlouvy mohl. Vzápětí USA uvalily na Írán sankce, které mu částečně zabránily prodávat strategickou surovinu na světových trzích.
„Bidenova administrativa nyní s Íránem jedná, avšak kvůli komplikovanosti negociací dochází k průtahům. Průtahy oddalují okamžik, kdy se po případném zrušení sankcí vrátí íránská ropa na světové trhy. Ve výsledku tak nelze předpokládat tento její návrat dříve než ve druhé polovině letoška a pak v roce 2022. To nechává ještě po nějaký čas silnější kartu v rukou kartelu OPEC a jeho spojenců v čele s Ruskem, kteří razantním přiškrcováním těžby dosahují už od poloviny loňského roku postupného navyšování ropných cen,“ vysvětluje Kovanda.
