Pokud jsou Češi za něco ochotni platit vysoké částky, je to beze sporu oblast bydlení. I přes výrazně rostoucí ceny stavebního materiálu totiž poptávka po výstavbě a rekonstrukci bytových budov stále stoupá. „Ceny se významně zvedají již od roku 2019. Například cement, vápno a sádra byly v dubnu roku 2022 téměř o polovinu dražší než v roce 2015, což platí i pro dřevo využívané při stavbě. Surové železo a ocel pak za stejné období podražily dokonce o 80 procent,“ komentuje datový analytik portálu Evropa v datech Milan Mařík.
Rozdíl je patrný i oproti předchozímu roku. Od minulého května stavební výrobky a materiály stouply v ceně o 27 procent. Kromě rostoucí poptávky se na cenovkách podepsala také vysoká inflace, zdražování energií a válka na Ukrajině. Roli v loňském roce hrála také pandemie, která narušila dodavatelské řetězce, jež stále nedokážou poptávku po materiálech pokrýt.
Prognózu však nevylepšují ani světové zásoby materiálu, zejména pak písku. Toho je na Zemi sice mnoho, velká část však zůstává nevyužitá. Při stavbě totiž nelze používat všechny jeho typy. Nehodí se třeba pouštní písek, který je kvůli vlivu větrné eroze až příliš jemný. I tak se podle studie OSN na světě ročně vytěží 50 miliard tun písku a štěrku, což je z dlouhodobého hlediska neudržitelné. Jejich zásoby nejsou neomezené a těžba má také negativní dopady na biodiverzitu, jelikož ničí přirozené životní prostředí mnoha druhů živočichů.
Levnější díky přírodním surovinám
Snížit ceny výstaveb a rekonstrukcí by mohlo využití takzvaných vedlejších energetických produktů (VEP). „VEP se v Evropské unii běžně využívají jako stavební materiál a mají velký potenciál v cirkulární ekonomice. Nyní se přidávají například do cementu a betonu, uplatňují se při výrobě prefabrikovaných betonových výrobků, silnic a jiných inženýrských staveb,“ přibližuje Michal Bystroň, jednatel společnosti Sev.en Smart EP ze skupiny Seven Energy.
Za největší přínos VEP materiálů Bystroň považuje fakt, že mohou ve větší míře zastoupit přírodní suroviny. Dalším pozitivem je nižší cena VEP materiálů ve srovnání s běžnými stavebnickými produkty. „Popílek do cementu a betonu se pohybuje v ceně kolem 100 až 200 korun za tunu. Popel a škvára pak okolo 50 korun za tunu, což je přibližně třetina ceny méně kvalitního písku,“ srovnává Vít Černý, odborný asistent v Ústavu technologie stavebních hmot a dílců VUT.
Z dat České geologické služby vyplývá, že cena písku se ve většině regionů v roce 2020 pohybovala nad hranicí 200 korun za tunu – například ve Zlínském kraji stála 293 korun. Kromě výstavby silnic nachází VEP materiál uplatnění také při budování domů. „Vysokoteplotní popílky se nejčastěji využívají jako náhrada cementu, ale také pro spékané kamenivo. Dále jimi lze nahradit zeminu do hrází, násypů, rekultivace skládek či vyplňování vytěženého prostoru. Fluidní popeloviny jsou vhodné pro stabilizaci zemin a opět hráze, zásypy a podobně,“ dodává Černý.
Šetrnější Blanka i D1
Využití fluidních popelovin v současné době testuje například společnost Skanska, a to konkrétně v rámci výzkumného projektu ve spolupráci s SG Geotechnikou a VŠB Ostrava. Jmenované materiály v minulosti posloužily například při výstavbě tunelu Blanka či dálnic D1 a D6, ale také na obchvatu Karviné. „Jako stavební materiál jsme mimo jiné použili hlušinovou sypaninu z nedalekého uzavřeného uhelného dolu, již jsme dali do násypového tělesa nově budované silnice,“ komentuje vedoucí externí komunikace Skanska Ondřej Šuch.
Ve stavebnictví VEP zcela běžně využívá také společnost Strabag. Dokonce téměř na každé stavbě. „V potaz bereme i ekologický přínos, tedy zejména omezení produkce CO2 a snižování uhlíkové stopy staveb. Vhodnost VEP řešíme také po technické stránce, přičemž nás zajímá jejich přínos pro finální dílo, například zamezení vzniku trhlinek při smršťovaní betonu,“ říká manažer výzkumu a vývoje ve Strabag Stanislav Bedřich.
Z VEP lze získávat také kovy, které rovněž výrazně zdražují. Letos stojí zhruba o 66 procent více než v roce 2015. Důležitou roli hraje v tomto případě škvára, jež vzniká jako vedlejší produkt spalování směsného komunálního odpadu. Přemění se na ni zhruba pětina váhy původní hmoty. „Ze škváry pak můžeme odseparovat železné i neželezné kovy a zbytek ideálně materiálově zpracovat ve stavebnictví,“ přibližuje vedoucí oddělení konzultací z Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) Petr Novotný.
Kromě toho, že snižují cenu výstavby, mají VEP i další výhody. Jsou ekologicky šetrné a mohou přispět ke zvýšení české soběstačnosti, alespoň pokud jde o stavební materiály. Jak ukazují data České geologické služby, v roce 2020 se ze zahraničí do tuzemska dovezlo na 160 tisíc tun písku. K exportu ho naopak zamířilo jen devět tisíc tun. Nejvíce importujeme z Evropy, odkud bereme asi 77 procent tohoto materiálu, následuje zhruba třetina z Polska, dalších 12 procent pak pochází z Asie a posledních šest procent z Afriky.
