Poptávka slábne, hurá na Balkán

Český trh je malý, musíme expandovat do zahraničí, tvrdí šéf firmy Zdeněk Chrdle

Nedáme, šetříme. Státní správa a samospráva škrtají výdaje a objem investic do dopravní infrastruktury citelně klesá. Aktuální situací netrpí jen stavební firmy ale i další dodavatelé. Jedním z nich je i společnost AŽD, která se specializuje krom jiného na dodávky zabezpečovacích systémů pro železnici a metro. „Se snižováním investic do infrastruktury firma počítala, ale přišlo mnohem rychleji, než jsme původně čekali, zhruba o dva roky,“ tvrdí generální ředitel společnosti AŽD Zdeněk Chrdle.

Půlka tržeb z ciziny

Je současně přesvědčen o tom, že jeho firma nemůže být dlouhodobě závislá na tak malém trhu, jako je ten český. Bylo totiž jen otázkou času, kdy k poklesu objemu kontraktů v tuzemsku dojde. A to nejen kvůli šetření, jako následku ekonomické krize, ale i z toho důvodu, že skončí masivní modernizace železničních koridorů.
I z tohoto důvodu firma již v roce 2000 nastartovala plán, na jehož základě chtěla proniknout na zahraniční trhy. „Tehdy jsme si řekli, že cizina musí nahradit úbytek zakázek v České republice,“ konstatoval ředitel firmy. Tomu bude odpovídat i rostoucí význam zahraničních zakázek na celkovém hospodaření AŽD. Zatímco v letošním roce dosáhnou tržby ze zahraničních zakázek zhruba třiceti procent, již v roce 2013, případně 2014 se má dle odhadů jejich podíl zvýšit zhruba na polovinu. „Jenže pokud chcete být v zahraničí úspěšní, musíte splnit několik důležitých podmínek,“ upozorňuje Chrdle. Jednou z nich je disponovat moderní technologií. „Pokud není srovnatelná se zahraniční konkurencí, nikde s ní neuspějete, a to ani v té nejzaostalejší ekonomice. Čím menšími prostředky zákazníci disponují, tím větší mají nároky na technologie. Nelze se rozhodnout, že půjdete třeba do Bosny a dodáte jim zařízení na úrovni sedmdesátých či osmdesátých let. Pokud si někdo něco takového myslí, vypovídá to o tom, že nemá žádné zkušenosti,“ říká šéf AŽD. I z toho důvodu jeho společnost investuje takřka veškerý zisk, tedy zhruba 200 milionů korun ročně, do vývoje nových technologií. „Každé tři roky musíte přijít s něčím novým, zmenšit zařízení, snížit spotřebu elektřiny a podobně,“ vysvětluje Chrdle.

Hlavně být první

V zahraničí je společnost AŽD aktivní především v zemích bývalé Jugoslávie, Sovětského svazu, vyjma samotného Ruska, a v arabských zemích. Na západ, třeba do Německa se příliš nehrnula. Jen stěží by totiž byla schopna se srovnávat s nadnárodními kolosy, které v boji o kontrakty podporují domácí politické špičky. Z obdobných důvodů se AŽD nesnažila ani o průnik na ruský trh. „Zde byl o kontrakty neuvěřitelný boj, znamenalo by to pro nás obrovské investice. Těžko jsme se mohli utkat se silnými světovými hráči, kteří mají za sebou velké německé banky,“ popsal situaci v Rusku Chrdle. Vedení firmy proto vytipovalo teritoria, kde ještě nedošlo k rozvoji dopravní infrastruktury, ale jsou z tohoto hlediska velmi perspektivní a zároveň jsou v nějakém vztahu s Evropskou unií. To znamená, že buď vedou přístupové rozhovory, stanou se jejími členy, nebo dokonce jimi již jsou a získají peníze z Bruselu na rozvoj infrastruktury. „Klíčové bylo, abychom na vybraný trh vstoupili jako vůbec první firma z oboru. To byl třeba příklad bývalé Jugoslávie. V okamžiku, kdy skončila krize, jsme tam již sháněli kontrakty. Věděli jsme, že je tamní infrastruktura poničená a bude zapotřebí ji obnovit. Říkali jsme si, musíme tam být první, zaplatit nějaký ověřovací provoz, pilotní projekt, investovat, založit obchodní firmu nebo se zúčastnit tamní privatizace a zaměstnat místní lidi,“ vypráví Chrdle.
Jako příklad, kde se AŽD takový plán podařilo naplnit, uvedl Srbsko. Současně však upozornil na to, že proniknout na zahraniční trhy je velmi nákladná záležitost, odpovídající investici v řádech desítek až stovek milionů korun. „Dobře spočítané máme Bulharsko, kde máme v hlavním městě Sofii výrobně obchodní společnost, do které jsme investovali zhruba sto milionů korun. Naopak v Srbsku to bylo levnější, několik desítek milionů korun,“ vypočítává šéf AŽD. Pochvaluje si, že se firma k zahraniční expanzi rozhodla v době ekonomické konjunktury. „V současné době bychom si nemohli dovolit to, co před zhruba pěti lety,“ říká Chrdle. Neznamená to však, že by se firma nesnažila proniknout i na další trhy. Za velmi atraktivní považuje její ředitel kromě jiných Turecko. Relativně bohatá země potřebuje zmodernizovat rozsáhlé železniční tratě. „Peníze tam jsou a investují se,“ tvrdí šéf AŽD. Společnost před časem rovněž dodala jeden železniční přejezdový systém do USA. „Američané musí do modernizace železnice investovat miliardy dolarů. Navíc pokud s něčím uspějete ve Státech, je to pro vás skvělá reference,“ upozornil Chrdle. Další kontrakty chce AŽD získat například i v Indii či Ázerbájdžánu.

Nejsou lidi

Firma se ale musí vyrovnat s nedostatkem kvalifikovaných odborníků. „To byl patrně největší problém, když jsme se rozhodovali, na které trhy vstoupíme, tedy sehnat nejen profesně, ale i jazykově vybavené zaměstnance, navíc s odvahou odjet do vybraných destinací,“ říká Chrdle. To se firmě částečně podařilo, i když shání potřebné odborníky jen s velkým vypětím sil. „Přes personální agenturu to není možné, o existenci oborů, do kterých je sháníme, nemají ani potuchy, a tak si to musíme zařizovat sami. I když teď po krizi se situace i kvůli vyšší nezaměstnanosti o něco zlepšila,“ připouští šéf AŽD. Ještě nedávno firma zaměstnávala v Česku zhruba dva tisíce lidí. Kvůli klesajícím tržbám v tuzemsku ale vedení rozhodlo o propuštění asi 350 lidí, aktuální počet zaměstnanců je 1500. A propouštění bude pokračovat. „Po poklesu obratu nám nevycházejí poměrové ukazatele,“ tvrdí Chrdle. Přesné číslo ale nesdělil. Pouze upozornil, že v personální oblasti se pozitivně projevila skutečnost, že firma je vlastněna výhradně českým kapitálem. „Nejsme nuceni postupovat tak tvrdě jako v zahraničních firmách, kde se vezmou tabulky a podle nich se seškrtá počet lidí. Navíc se pro část propuštěných zaměstnanců podařilo najít práci jinde,“ dodal šéf AŽD.