Menu Zavřít

Popularita jihovýchodní Asie roste. Snaha o diverzifikaci dodavatelských řetězců do regionu láká zahraniční firmy

25. 6. 2024
Doba čtení: 4 minuty
Autor: Depositphotos
  • Mnoho společností z celého světa se snaží snížit rizika spojená se svou dosavadní závislostí na čínském trhu
  • Firmy z USA či Evropy postupně přesouvají výrobu zboží do okolních zemí jihovýchodní Asie, jako je třeba Vietnam či Malajsie
  • Takzvanou strategii Čína+1 ale v poslední době stále častěji uplatňují i původně čínské společnosti

Země jihovýchodní Asie jsou stále atraktivnější volbou pro mnohé firmy, které chtějí diverzifikovat výrobu svého zboží mimo Čínu. Dokazují to i nejnovější údaje o investicích do států skupiny ASEAN, kam spadá Indonésie, Malajsie, Filipíny, Thajsko, Singapur a Vietnam. Zatímco mezi lety 2020 a 2022 do těchto zemí ročně zamířily investice v průměrné výši 190 miliard dolarů, loni už toto číslo narostlo na 236 miliard.

„Jihovýchodní Asie má velmi dobrou pozici pro to, aby mohla významně těžit z fenoménu Čína+1, protože mnohé společnosti diverzifikují své dodavatelské řetězce a operace. Tyto aktivity, které začaly během pandemie covidu, navíc urychlilo i současné geopolitické napětí mezi Washingtonem a Pekingem,“ řekl pro CNBC Kchuo-I Lim, spoluzakladatel firmy Monk's Hill Ventures.

Stovky miliard jüanů na moderní čipy. Čína oznámila založení největšího státního investičního fondu pro polovodiče
Přečtěte si také:

Stovky miliard jüanů na moderní čipy. Čína oznámila založení největšího státního investičního fondu pro polovodiče

Zmíněná strategie Čína+1 spočívá především v omezení rizik spojených se závislostí na čínském trhu nebo tamním dodavatelském řetězci. Ačkoliv si tedy společnosti svoji přítomnost v největší asijské ekonomice nadále udržují, snaží se zároveň co nejrychleji expandovat i do okolních států. Velmi zajímavým trendem je navíc skutečnost, že do rozšíření zahraničních operací stále častěji investují i čínské společnosti.

To potvrzují rovněž odborníci z významné singapurské banky OCBC. Podle nich do zemí jihovýchodní Asie většinou investují společnosti z USA, Japonska a Evropské unie, ale právě i z pevninské Číny a Hongkongu. „Region ASEAN těží z diverzifikace globálního a regionálního dodavatelského řetězce a také z přijetí strategie Čína+1,“ uvedli ekonomové OCBC.

Outstream Placeholder

Apple zamířil do Vietnamu

Velmi důležité postavení v regionu jihovýchodní Asie má Vietnam. Do této země expandoval například americký technologický gigant Apple, kterého v uplynulých letech výrazně poškodila přísná proticovidová opatření ze strany Pekingu a také protesty zaměstnanců v čínské továrně Foxconn, kde vznikají iPhony. Podle odhadů odborníků se tedy v současnosti ve Vietnamu vyrábí MacBooky, iPady a Apple Watch.

„Blízkost Vietnamu k Číně z něj již dlouho dělá preferovanou destinaci pro mnoho firem snažících se o diverzifikaci dodavatelského řetězce. Přesun do této země jim navíc může drasticky snížit výrobní náklady,“ zmínil Yinglan Tan, vedoucí partner ve společnosti Insignia Ventures Partners.

Toto se kromě Applu týká také konkurenčního Samsungu, pro nějž je Vietnam hlavním výzkumným a vývojovým centrem a rovněž důležitou výrobní a exportní základnou. „Vietnam má i další výhody, mezi něž patří třeba lepší přístup na významné trhy. Země totiž uzavřela spoustu dohod o volném obchodu, takže je mnohem snazší vyvážet odsud zboží třeba do Evropské unie,“ vysvětlil Kai Wei Ang, ekonom z firmy BofA Securities.

Regionální sídlo v Singapuru

Další důležitou zemí, kam míří velká část investic, je Malajsie. V tomto státu aktuálně rozšiřují své působení především firmy vyrábějící polovodiče. „Malajsie zaznamenala oživení ve svém polovodičovém sektoru a přilákala další investice od společností, jako je Intel,“ potvrdil Lim z Monk's Hill Ventures.

Indie se chce stát ekonomickou supervelmocí 21. století. K tomu by však podle analytiků musela růst aspoň o osm procent ročně
Přečtěte si také:

Indie se chce stát ekonomickou supervelmocí 21. století. K tomu by však podle analytiků musela růst aspoň o osm procent ročně

Podle odborníků patří k výhodám Malajsie dostatek kvalifikované pracovní síly a nižší provozní náklady. I proto se v zemi kromě polovodičů rozvíjí také řada dalších odvětví. „Vidíme mnohem více investic do datových center, a to zejména v posledních několika měsících. Perspektivní jsou navíc i ​​další sektory, jako třeba výroba solárních systémů a komponentů do elektromobilů,“ řekl Ang z BofA Securities.

Specifické postavení má pak malý městský stát Singapur. Ten se podle odborníků stal významnou destinací pro firmy, které chtějí v jihovýchodní Asii zřídit své regionální sídlo, odkud se následně rozšíří po celém regionu.

„Kromě významných společností jako Apple do Singapuru míří také menší firmy a startupy, které chtějí vybudovat globální podniky v asijsko-tichomořském regionu. Zřídit si zde sídlo je pro tyto společnosti ideální, protože díky němu dokáží získat peníze z USA a zároveň můžou zaměstnávat inženýry v Číně,“ dodal Tan z Insignia Ventures Partners.

Čínské automobilky investují v Indonésii

Do Indonésie zatím tolik investic nesměřuje, podle expertů má ale země velký potenciál. Na mnoha tamních ostrovech se totiž nachází velké množství mědi, niklu, kobaltu a bauxitu, což jsou klíčové kovy pro výrobu baterií pro elektrická auta. Indonéská vláda chce tedy pomocí různých pobídek nalákat hlavně společnosti, které působí v odvětví elektromobility.

bitcoin_skoleni

Zmíněná snaha už přinesla první ovoce. Začátkem tohoto měsíce indonéské ministerstvo průmyslu zveřejnilo, že uzavřelo dohodu s čínskými společnostmi Neta, Wuling, Chery a Sokon, jež chtějí v zemi vyrábět elektromobily. Stejný záměr pak oznámil i čínský výrobce elektrických vozidel BYD, který v Indonésii plánuje zahájit komerční výrobu svých aut už v roce 2026.

V Číně zuří cenové války. Americké firmy už nemohou spoléhat na to, že jim největší asijský trh automaticky zajistí i velké zisky
Přečtěte si také:

V Číně zuří cenové války. Americké firmy už nemohou spoléhat na to, že jim největší asijský trh automaticky zajistí i velké zisky

„Čína+1 rozhodně není strategií jen pro evropské či americké společnosti. Geopolitika a vývoj mezinárodního obchodu nyní ke geografické diverzifikaci produkce tlačí rovněž mnohé čínské výrobce,“ uzavřel Anders C. Johansson, ředitel stockholmského Výzkumného ústavu čínské ekonomiky.

  • Našli jste v článku chybu?