Dílčí dodávky * Jsem živnostník bez zaměstnanců, obor pokrývačství. Zákazník po mně chce střechu jako celek. Krov zhotoví tesař-živnostník (včetně řeziva), oplechování střechy provede klempíř-živnostník svým materiálem podle požadavku zákazníka. Já dodám a položím krytinu.
Dílčí dodávky
* Jsem živnostník bez zaměstnanců, obor pokrývačství. Zákazník po mně chce střechu jako celek. Krov zhotoví tesař-živnostník (včetně řeziva), oplechování střechy provede klempíř-živnostník svým materiálem podle požadavku zákazníka. Já dodám a položím krytinu. Mohou tesař a klempíř dílčí část stavby vyfakturovat mně a já pak následně celé dílo zákazníkovi? Milan Moša Uvedený způsob můžete použít. V tomto případě se podle mého názoru jedná o klasický příklad dílčí dodávky. Dílčí dodávky při podnikání mezi osobami podle obchodního zákoníku, když jeden podnikatel zajišťuje dodávku druhému, právní úprava nevylučuje. Dílčí dodávka je přitom právně definována jako určité dílo (celek), jehož součástí vedle účtované ceny živé práce je také hodnota dodaného majetku, spojeného s touto prací, která byla realizována vlastním jménem a na vlastní odpovědnost dodávajícího podnikatele. Dílčí dodávkou může být také dílo (celek duševní povahy), například projekt, jakož i to, co je předmětem činnosti majetkových vztahů vznikajících z výsledků duševní tvořivé činnosti, například podle autorského zákona. Konkrétně se za dílčí dodávky považují například činnosti, kdy firma (podnikatel) dodává druhé firmě materiál, suroviny a s tím i pracovní sílu, tedy výkon práce. Odměny advokáta * Mám problém s DPH u advokátních služeb. Advokát se dohodne s klientem na odměně 10 000 korun za spor. Z této částky by měl advokát asi zaplatit i DPH. U soudu spor vyhrají a soud přizná klientovi toho advokáta náhradu nákladů řízení v mimosmluvní výši třeba 15 000 korun + DPH z této částky. (Částka je odlišná s ohledem na použití jiné vyhlášky 177/96 a 484/2000). Advokát je ale v tomto případě pouze platební místo a peníze vždy náležejí přímo účastníkovi. Měl by i z této částky platit advokát DPH, když peníze nikdy nebyly jeho a jednou již daň platil? Měl by z této částky vůbec někdo platit DPH? Měl by třeba advokát platit daň i z náhrady za ztrátu času, náhrady poštovného či jízdného? čtenář Nevečeřal Vzhledem k tomu, že výkon činnosti advokáta je podnikáním, má advokát za poskytované služby nárok na odměnu. Výše a způsob stanovení této odměny jsou upraveny vyhláškou č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších změn a novel. Odměna advokáta za poskytování právních služeb se řídí jeho smlouvou s klientem (tedy jedná se o smluvní odměnu), není-li smluvní odměna advokáta určena, řídí se ustanoveními této vyhlášky o mimosmluvní odměně. Při stanovení nákladů řízení, jejichž náhrada se klientovi přiznává rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, se výše odměny advokáta určí podle ustanovení o mimosmluvní odměně, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Stejně tak se určuje i výše odměny advokáta ustanoveného soudem. Pokud si klient s advokátem sjedná určení jeho odměny ve smluvní podobě a soud přizná tomuto advokátovi v případě úspěchu v soudním řízení v rámci nákladů řízení jako odměnu jen částku odpovídající odměně vyčíslené podle vyhlášky, nese rozdíl mezi smluvní odměnou a soudem přiznanou náhradou nákladů právního zastoupení plně klient. Vedle odměny má advokát nárok i na náhradu hotových výdajů a na náhradu za promeškaný čas za podmínek a ve výši stanovené touto vyhláškou. Jiné náklady advokáta, zejména na běžné administrativní práce, jsou zahrnuty v odměně advokáta. V případě, kdy advokát bude plátcem DPH, je jeho činnost (poskytování právních služeb) zdanitelným plněním. Podle novely č. 237/2004 Sb., kterou byl mimo jiné změněn i zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, konkrétně § 23, včetně poznámky pod čarou, náleží advokátu k odměně (včetně mimosmluvní odměny) a k náhradám rovněž částka odpovídající dani, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu (podle zákona 235/2004 Sb). Tedy advokátplátce DPH musí klientovi účtovat odměnu a náhrady zvýšené o příslušnou daň z přidané hodnoty. V případě, kdy je smluvní odměna nižší než mimosmluvní odměna přiznaná soudem, je základem daně tato odměna. Takových případů ovšem dle mého názoru v praxi příliš nebude. DPH u vystaveného dobropisu * Jsem plátce daně z přidané hodnoty. Vystavuji odběrateli-neplátci DPH dobropis. Musím mít od něj přijetí dobropisu potvrzeno? Radomil Paták Pokud dojde k opravě základu daně a výše daně (podle § 42 zákona o DPH), je plátce, který uskutečnil původní zdanitelné plnění, povinen vyhotovit pro plátce, pro kterého uskutečnil zdanitelné plnění, daňový dobropis nebo daňový vrubopis, a to ke dni, kdy byla provedena oprava základu daně. Oprava základu daně a výše daně je samostatným zdanitelným plněním, které se považuje za uskutečněné ve zdaňovacím období, ve kterém byl daňový dobropis doručen plátci, pro kterého se uskutečnilo zdanitelné plnění. Dokud není daňový dobropis doručen plátci, pro kterého bylo původní zdanitelné plnění uskutečněno, a ten na jeho základě neprovede „zvýšení“ své daňové povinnosti, nemůže plátce vystavující daňový dobropis uplatnit „snížení“ své daňové povinnosti. Tato ustanovení platí tedy jen v případě, kdy se jedná o opravu plnění provedeného ve prospěch jiného plátce. Opravu základu daně a výše daně v případě zdanitelných plnění uskutečněných pro osobu, která není plátcem DPH (což je váš případ), upravuje § 42 odst. 6 zmíněného zákona. Tuto opravu provede plátce vystavením dokladu o opravě základu a výše daně. Doklad musí vedle dalších náležitostí (identifikační údaje apod.) uvádět také rozdíl mezi opraveným a původním základem daně za zdanitelné plnění a související náležitosti. V tomto případě se nevyžaduje prokazatelné doručení dokladu o opravě základu daně a výše daně odběrateli-neplátci DPH, neboť tento neuplatňuje odpočet ani nemá daňovou povinnost.
