Poradna: Danění dlužné částky

Ne všechny mé faktury jsou hned proplaceny. Přesto z nich musím platit daně. Je možné dlužné částky v účetnictví a v daních nějak zohlednit?

Obchodní vztahy jsou charakteristické tím, že podnikatel je v nich současně dlužníkem (například dluží jinému podnikateli dodat objednané zboží) i věřitelem (například věří, že mu jiný podnikatel za dodané zboží zaplatí). Takových vztahů u podnikatele vzniká i zaniká velké množství a pouze některé se dostanou do stavu, kdy závazek jedné ze stran není řádně a/nebo včas splněn. V tomto textu se budu věnovat pouze dluhu ve smyslu finanční povinnosti, a to z pohledu věřitele. Typicky půjde o nezaplacenou fakturu za dodané zboží nebo služby. Věřiteli, který fakturu vystavil, může ihned vzniknout několik daňových povinností. O jaké povinnosti půjde, záleží na dvou věcech – (ne)plátcovství DPH a účetnictví. Plátci vzniká povinnost DPH přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, zjednodušeně ke dni dodání zboží nebo poskytnutí služby. Podat daňové přiznání a odvést tuto daň musí do 25. dne měsíce následujícího po zdaňovacím období. Noví plátci jsou finančními úřady registrováni s měsíčním zdaňovacím obdobím, což vytváří poměrně velký tlak na řízení jejich finančních toků.

Podnikatel, který vede účetnictví, zaznamená vystavenou fakturu jako výnos, tedy položku zvyšující jeho základ daně z příjmů, bez ohledu na to, zda faktura byla nebo nebyla zaplacena. Podnikatel, který vede daňovou evidenci nebo používá takzvaný výdajový paušál, je na tom lépe – jeho faktura se stává příjmem pro daňové účely až okamžikem zaplacení. Z pohledu finančního řízení tedy nastávají největší problémy v situacích, kdy podnikatel (plátce DPH vedoucí účetnictví) vystaví fakturu, která mu není ve lhůtě splatnosti uhrazena. Podnikatel musí odvést DPH a zaplatit daň z příjmů a musí tyto daně uhradit z jiných svých prostředků. U DPH ve výši 21 procent a daně z příjmů firem ve výši 19 procent jde o 400 korun z každé fakturované tisícikoruny. Otázkou je, jak tuto daňovou povinnost z dosud „virtuálního“ výnosu snížit. Možností bohužel mnoho není.

DPH lze opravit (tj. škrtnout) pouze za striktních podmínek podle § 44 zákona o DPH. Oprava je možná, pouze pokud je dlužník v insolvenci (tj. nikoli v likvidaci). Snížení DPH vystavením dobropisu je také možné, ale neřeší primární problém, kterým je to, že bylo dodáno zboží nebo služba a toto nebylo zaplaceno. Pokud jde o daně z příjmů, zde je situace pouze nepatrně lepší. Podobně jako u DPH lze podle § 24/2 y ZDP uplatnit nominální hodnotu pohledávky do nákladů pouze u podnikatelů, kteří vedou účetnictví, a pouze pokud dlužník spadá do vyjmenovaných kategorií (zrušení konkurzu pro nedostatek majetku, úpadek, úmrtí a nemožnost vymáhání na dědicích, zánik společnosti bez právního nástupce apod.). Navíc je zde ale pro podnikatele vedoucí účetnictví dána zákonem o rezervách možnost tvořit takzvané opravné položky. To jsou účetní položky, které snižují hodnotu pohledávky v účetnictví a základ daně z příjmů. Lze je tvořit jen k nepromlčené pohledávce, která byla zaúčtována ve výnosech. V případě, že od konce sjednané doby splatnosti pohledávky uplynulo více než 18 měsíců, lze je tvořit až do výše 50 procent. Po 36 měsících pak až do výše 100 procent.

Autor je daňový poradce a ekonomický expert České asociace věřitelů