Vstup do Evropské unie
První zádrhel českých rozhovorů o vstupu do Evropské unie se jmenuje „průmyslová politika . Při globálním pohledu na kopec, který bude třeba zlézt, však tato škarpa u jeho paty není žádnou nepřekonatelnou překážkou.
Průmyslová politika a revitalizace byly zařazeny na pořad jednání po vzájemné dohodě mezi unií a šesticí jednajících kandidátů loni v říjnu. České republice a Polsku již tehdy Evropská komise signalizovala, že se nespokojí s řečmi , ale bude požadovat podstatné mate- riály obsahující průmyslovou strategii obou zemí. Čeští vyjednávači zpočátku mluvili o několika týdnech. Posléze slíbili dodat do konce letošního února „podstatné teze takového dokumentu a o mě- síc později samotnou koncepci. Na třetí kolo jednání 19. dubna nebyla však „průmyslová politika vůbec zařazena.
Do cíle se zpožděním
„Od všech jednajících zemí jsme dostali všechny požadované informace, které nás uspokojily. Chybí pouze Česká republika, řekl v předvečer schůze Klaus van der Pas, vrchní vyjednávač Evropské komise. Spokojen byl i s polským elaborátem odevzdan ým začátkem března, i když nakonec členské státy nestačily návrh společné pozice EU probrat a Polsko se muselo smířit s odložením kapitoly na květen. Jeho vrchní vyjednávač Andrzej Kulakowski proto obvinil komisi i Radu EU z „byr okratičnosti .
Maďarsko, Slovinsko, Estonsko a Kypr průmyslovou politiku bez problémů „odložily stranou a Polsko tak nepochybně učiní za měsíc. Pouze ČR měla opravdu potíž vypracovat dokument svého vidění rozvoje průmyslu v tržním prostředí při dodržov ání principů unie.
Na druhé straně jde v podstatě pouze o politický dokument. „Je to snadná kapitola. Týká se ovšem velmi důležité oblasti privatizace a restrukturalizace - členské státy chtějí mít jistotu, že právě zde se v ČR postupuje v souladu s právem a filozofií EU, usoudil Michael
Leigh, vyjednávač komise pro Českou republiku. Leigh považuje za oprávněnou námitku Prahy, že dost dobře nešlo definitivně dokončit „průmyslovou strategii , dokud nebyl na světě revitalizační program vlády, který se zrodil za chodu právě v době, kdy měl být materiál pro Brusel zpracováván. Po j eho přijetí by tedy nemělo již nic bránit tomu, aby ČR zamířila do cílové rovinky, což hodlá učinit - náměstek ministra zahraničí, šéfvyjednávač Telička slíbil, že komise dostane jak koncepci, tak překlad revitalizačního programu do pátku 23. dubna. Pokud komise vznese připomínky nebo dotazy, mají být zodpovězeny do 24 hodin.
Překlad revitalizačního programu skutečně měla vláda dokončit a do Bruselu odeslat minulý pátek. Strategii průmys- lové politiky (ta zajímá EU nejvíce) a Akční plán na podporu průmyslu, tedy konkretizaci průmyslové politiky na zhruba dva až tři roky, již projednala Hospodářská rada vlády a kabinet se jí bude věnovat tento týden v úterý.
Co jsou vstupní rozhovory
Vstupní rozhovory se šesti kandidáty „první skupiny začaly formálně 30. března loňského roku, doopravdy pak 29. října. Tehdy bylo na úrovni hlavních vyjednávačů za kandidáty a velvyslanců za členy otevřeno prvních sedm kapitol. Z nich se pak u tří vzápětí v prosinci ministři zahraničí vyslovili pro „předběžné uzavření , jež je ve společné pozici Evropské unie i zápisu z jednání popsáno formulkou, že „momentálně tato kapitola nevyžaduje další jednání . Byly to ty nejsnazší, zahrnující nejméně legislativy, a to věda a výzkum, školství a vzdělání, malé a střední podniky. Zbývající čtyři se přelily do letoška. Z nich ČR nyní ukončila jednání o telekomunikacích, stejně jako Maďarsko, Slovinsko a&n bsp;Estonsko. Průmyslová politika měla výše popsaný osud a k oblasti audiovize, kde Praha požádala o přechodné období, se jednání vrátí až letos na podzim. V „limbu ponechává EU podle vyjádření van der Pase společnou zahraniční a bez pečnostní politiku (SZBP). Má pro to své důvody spočívající vesměs v trojúhelníku Kypr -Řecko-Turecko. Česká republika v tomto problému namočena není.
Po sedmi kapitolách za rakouského předsednictví se Němci rozhodli nastolit hned osm. Tři snazší se dostaly na přetřes 19. dubna a ČR hned uzavřela dvě z nich, oblast statistik a rybolovu. Tím republika vyřešila šest z deseti otevřen ých kapitol a vypadá úspěšně. Nikdo není lepší, Polsko a Estonsko zaostávají.
Za měsíc ale může být všechno jinak, pokud ostatní dotáhnou ke zdárnému konci také kapitolu „ochrana spotřebitele . V ní komise i členské státy unie považují ČR za nejméně pokročilou. Vyjednávač Telička má urychleně dodat písemné odpovědi na řadu otázek. Leigh se tvářil skepticky: „Myslím, že bude zapotřebí jistého času, než bude legislativa skutečně navržena, a ještě více času, než ji Parlament schválí.
Až tedy vyjednávači přijedou za tři nebo čtyři týdny znovu, vrátí se nejen k rozdělaným balíčkům, ale především vypa- kují nové a na světlo denní vyletí tentokrát už pořádní čerti: „hospodářská soutěž , „volný pohyb zboží , „právo spo- lečností , „vnější vztahy a „celní unie . To jsou mnohem obtížněji stravitelné porce evropského práva než ty dosavadní. A Česká republika požaduje například zachování celní unie se Slovenskem, a to se Bruselu od začátku příčí, ačkoliv dne s nikdo neví, zda nebudou obě země nakonec vstupovat zároveň. „Nejde o skutečný stav věcí na konci procesu, ale o princip. ČR žádá o porušení principu vnějších hranic, soudí nejmenovaný diplomat členské země. Podle M. Leigha by povolení takové výjimky znamenalo narušení chodu jednotného vnitřního t rhu. A van der Pas nechápe, proč Praha tolik naléhá, když až na nepříliš významné rozdíly bude přidružené Slovensko požívat stejného režimu volného obchodu jako členská země. Komise nikdy nedoporučí, aby byl požadavek vyslyšen. Už proto, že Estonsko by chtělo totéž s Litvou a Lotyšskem a Ukrajinou. A Slovinsko zase s většinou sousedů z bývalé Jugoslávie, tedy Chorvatskem, Makedonií a Bosnou.
Papírové jednání
Evropská komise rozdělila základní „matérii , 80 000 stránek „acquis communautaire , pro potřeby východního roz- šíření do třiceti kapitol. Ty od loňského jara zařazovala na pořad „screeningu . Stovky expertů ze všech pražských ministerstev se vystřídaly v lavicích Borschettova střediska ve Froissartově ulici. Výsledkem byly buď žádosti o přechodná období - v životním prostředí, zemědělství či finančních službách, anebo častěji závazky v určitém termínu připravit, předat a schválit potřebné zákony zajišťující soulad legislativy s unií. A vybudovat, zřídit, předělat či upravit nez bytné instituce, úřady či kanceláře - jednou vládní, podruhé nezávislé.
Tyto závěry se promítly do pozičních dokumentů, jejichž příprava se na straně kandidátů postupně stává hlavní zatěžkávací zkouškou. Například odevzdání takového stanoviska ke kapitole „volný pohyb zboží Česká republika odkládala celé měsíce, než nakone c v nejzazším termínu doplodila obsáhlý dokument, na který jsou experti i diplomaté hrdi. V jiných případech se dávaly písemnosti šité horkou jehlou, na něž jednací tým komise reagoval pochopitelně spoustou dodatečných požadavků.
Komise totiž po obdržení českého (polského, maďarského) pozičního dokumentu vypracovává, také na základě poznatků ze screeningu, vlastní návrh společného postoje „patnáctky . Teprve když tento je schválen velvyslanci všech členských zemí, může být ta kt erá kapitola otevřena na „mezivládní konferenci , jak se formálně říká sešlosti zástupců členských zemí s představiteli uchazeče.
Aby ČR splnila harmonogram vymýšlený dnes Finskem pro druhé pololetí, bude muset dalších osm pozičních doku- mentů vypracovat a odevzdat do července. Jsou mezi nimi mnohé ošemetné věci, jako třeba volný pohyb kapitálu, kde si pražská vláda stále ještě není jista, zda chce, či nikoli povolit nákup nemovitostí cizincům. Poslední várka pak musí být hotova do listopadu, aby se s ní mohla komise popasovat před zahájením portugalského předsednictví.
Příprava těchto papírů se tedy v této etapě stala stěžejní součástí, ba základnou přístupových rozhovorů. První „lámání chleba se pak čeká ve druhém pololetí roku 2000 za francouzského předsednictví. Tehdy budou otevřeny už všechny kapitoly - a zraky se začnou obracet k politikům: nakolik si myslí, že přetrvávající potíže jsou zásadní.
Aktéři minulých rozšíření ze zkušenosti vědí, že konečné rozhodnutí je vždy politické. Okamžik jeho přijetí záleží na mnoha okolnostech, vnitřních i vnějších. Leckdo v Bruselu se dnes domnívá, že krize kolem Kosova a z ní se odvíjející př ipravovaná iniciativa EU pro Balkán uspíší vstup středoevropských zemí, stejně jako v roce 1983 zrychlilo napětí v Egejském moři a kolem Kypru přistoupení Řecka, a to dokonce proti vůli komise, která ho v posudku nedoporučila. Ji ní znalci ovšem tvrdí, že druhé Řecko si EU nemůže dovolit.
„Jsem si zcela jist, že v určitém okamžiku nebudou podrobnosti rozhovorů vůbec relevantní. Premiéry, ministry to nebude zajímat, předpovídá odevzdaně van der Pas, hlavní strážce legislativní harmonie. „Sotva některý státník EU povstane ve vašem Pa rlamentu a řekne, jste velmi vítáni, ale špatně jste převzali veterinární předpisy. Nevyřkne to. Prostě to nebude možné. V určitém okamžiku budou tyto technikálie smeteny politickou nutností rozšíření.
Všechno se vším souvisí
Než se však tento scénář uskuteční (uskuteční-li se), bude třeba vykonat mnoho práce, mravenčí i velkorysé, na mnoha úrovních. Kapitola „průmyslová politika ukázala, jak rychle může podcenění té či oné jednotlivosti sklouznout na okraj maléru. Ty, které přijdou na přetřes od května dále, budou nesmírně náročné na legislativu, na utváření institucí, na kvalitu státní správy.
„Česká republika má ve srovnání s ostatními uchazeči řadu výhod, z nichž může těžit. Musí si však uvědomovat, že všechno její počínání bude velmi pečlivě sledováno a zachycováno v hodnotící zprávě, znepokojuje se Pavel Telička. A&nb sp;opakuje: „ČR patří mezi nejméně problematické kandidáty, neměla by se však už uchylovat ke krokům, které její postavení devalvují. Jako příklad uvádí zavedení ochranných opatření na dovoz cukru, jež hrozí vyvolat podobné hromobití jako loni jablka ne bo vepřové. Česká republika tyto spory podnítila - a vždycky prohrála.
Ve srovnání s tím, co bylo slíbeno při „screeningu , napsáno do pozičních dokumentů, co obsahoval minulý „národní program , je realita jiná, horší. „Dochází ke zpožděním oproti harmonogramu stanovenému v legislativním plánu práce vlády, přizn ává Pavel Telička. A uvažuje o řešeních - znovu v resortech zopakovat a prosadit prioritu, jíž je přijetí do unie, zlepšit podmínky pro ty, kdo se na přípravě podílejí, ba najmout do státní správy dočasně experty ze soukromého sektoru . Chce zavést „kompatibilizační pojistky v celém procesu vzniku zákonů, od návrhu až po schválení, aby se nestávalo, že do vlády a posléze do Parlamentu přicházejí normy, které se liší od evropských, ba se jim příčí.
Nový „národní program předloží Praha koncem května a měl by již odrazit závěry všech „screeningů . Do konce června pak odevzdá odpovědi na otázky, z nichž komise čerpá moudro pro svou hodnotící zprávu. Většina zasvěcených v Bruselu si my slí, že Prahu čeká druhý rok po sobě studená sprcha. „Optimisté ovšem předpovídají, že komise tentokrát znectí všechny kandidáty.
Nedostatek naléhavosti
Na každý pád jsme pořád ještě na začátku dlouhé štrapáce, která je pro českou vládu, něčím nevídaným, nevyzkoušeným, těžším než cokoli, s čím se kdy potýkala. Lidem, kteří tímto procesem už prošli, na straně bývalých vstupujících členů nebo eurokrat ů či politologů, chybí v Praze zatím důkazy dostatečného soustředění, povýšení tohoto procesu na absolutní prioritu. Profesor Luc Bernard z Katolické univerzity v Nové Lovani, externí spolupracovník Evropské komise, má zatím v ČR doje m „nedostatečné naléhavosti . Úkolům vyplývajícím ze vstupu do unie nelze podle něj čelit „bez skutečného programu, bez skutečné faktické většiny, bez skutečného konsenzu ve společnosti, skutečné strategie a semknutí se kolem skutečného projektu .
