Dle ministra průmyslu a obchodu jednají poslanci značně neefektivně
Ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský představil upravenou energetickou koncepci. Ta realisticky počítá s posílením podílu jaderné energetiky a s prolomením územních limitů pro těžbu hnědého uhlí v severních Čechách. Energetičtí odborníci i průmysl tuto koncepci, jež je nyní v připomínkovém řízení, hodnotí pozitivně. Ostře ji kritizuje pouze Strana zelených a někteří ekologové. Podaří se tento základní rámec pro českou energetiku na příštích 40 let schválit ještě současnému Fischerovu kabinetu? „Říkali mi, že nejlepší podporou energetické koncepce je pořádný black-out, který lidem otevře oči,“ žertoval na konci rozhovoru ministr, poté co fotografovi došly baterie.
Smysl pro pragmatickou a realistickou politiku ukázal i v případě automobilového průmyslu. Byl proti zavedení šrotovného a poslal komisaři Günteru Verheugenovi dopis, aby dohlédl, že půjčka německé vlády automobilce Opel nebude narušovat pravidla společného trhu.
EURO: Nikdy jste nebyl politikem a po letech strávených v energetice jste nyní členem vlády. Jaký byl váš největší kulturní šok v politice? TOŠOVSKÝ: Nejvíce mne šokovalo jednání ve sněmovně. Poslanci se 1,5 hodiny dohadovali o programu jednání! Ve firmě bych je dávno vyhodil. Považuji jednání ve sněmovně za značně neefektivní.
EURO: Prolomení územních limitů na těžbu hnědého uhlí bylo mnoho let tabu. Žádný politik se tohoto tématu nechtěl dotknout. Čekal jste, že jeho zahrnutí do energetické koncepce vyvolá tolik emocí? TOŠOVSKÝ: Nedělal jsem to proto, abych vyvolal, nebo nevyvolal nějaké emoce. Není jiné cesty. Cílem koncepce je odpovědně zajistit bezpečnost naší energetické soustavy a dodávky elektřiny a tepla na příštích 40 let. Můžeme o tom diskutovat, jak chceme, ale bez využití uhlí za limity se neobejdeme. Pragmaticky a logicky nemůžete dospět k jinému závěru.
EURO: Co reálně znamená prolomení limitů? Pokud by vláda nezrušila usnesení o limitech, těžební společnost by stejně mohla dle horního zákona těžit i za nimi, splnila-li by jím dané náležitosti. A naopak, ani po zrušení usnesení není těžební společnost blíže těžbě. Nejdříve se přece musí dohodnout se všemi vlastníky dotyčných pozemků. TOŠOVSKÝ: Tak to přesně je. Usnesení vlády platí pro státní instituce, nelze jím jakkoli zatěžovat soukroměprávní vztah. Zrušení usnesení o limitech tedy do určité míry neznamená skoro nic. Považujeme limity za nadbytečný a nesystémový prvek. Ochranářské důvody, kvůli kterým nás mnoho oponentů napadá, jsou řešeny i jinak než tímto vládním nařízením.
EURO: Nemohla by nějaká státní instituce, třeba báňský úřad, na základě usnesení o limitech blokovat těžbu? TOŠOVSKÝ: Nemohla. I báňský úřad musí postupovat v souladu se zákonem.
EURO: Jak zapadá do vámi připravené energetické koncepce, v níž jsou prolomeny uhelné limity, plán společnosti ČEZ postavit plynovou elektrárnu u Počerad? V lokalitě, v níž jsou ložiska uhlí, tedy energetické zdroje pro uhelnou elektrárnu. TOŠOVSKÝ: Koncepce neřeší ani nezmiňuje jedinou firmu či konkrétní projekt. Pouze stanoví podmínky, za kterých by se mělo v energetice podnikat. Nikomu nebudeme říkat, jaký zdroj a kde má stavět. Koncepce nastavuje podmínky, které musí podnikatel splnit, aby mohly být vybudovány nové zdroje. Konkrétně u plynového zdroje hrozí velké nebezpečí přerušení dodávek plynu. Pokud by se opakovala letošní novoroční plynová krize, z našich zásobníků by takové velké plynové elektrárny vysály plyn velmi rychle. Navíc by se plynová krize přesunula i do elektroenergetiky. Způsobila by tedy problémy nejen domácnostem kvůli nedostatku plynu, ale i v dodávkách elektřiny. Koncepce proto ukládá každému, kdo by chtěl stavět plynovou elektrárnu, povinnost zajistit dostatečné dodávky plynu i pro případ plynové krize a přerušení dodávek. Například tím, že si postaví vlastní zásobník plynu, nebo si jej někde pronajme. Popřípadě to zařídí nějak jinak.
EURO: Každá nová plynová elektrárna tedy nebude muset mít vlastní zásobník? TOŠOVSKÝ: Zásobník nikoli, ale musí mít opatření pro případ přerušení dodávek plynu.
EURO: Je dostatečným zajištěním smlouva o dodávkách plynu? TOŠOVSKÝ: To, že má někdo kontrakt, ještě neznamená, že má plyn. Česká republika také měla na začátku roku kontrakt, dokonce s přesně popsaným místem dodávky. K čemu nám však byl? Smlouva nemusí v krizových situacích stačit. Jde o fyzické zajištění dodávky plynu.
EURO: Opačný problém než severní Čechy, kde v uplynulých letech kromě uhelných elektráren rostly jedna za druhou větrné a nyní chce ČEZ přidat plynovou elektrárnu, má severní Morava. Několikrát jste zmínil, že na severní Moravě je dlouhodobý deficit elektrické energie, což brzdí rozvoj regionu. Řeší to energetická koncepce? TOŠOVSKÝ: Řeší. Obsahuje podmínky právě s ohledem na budoucí rozvíjející se ekonomiku i zdroje. Chceme, aby provozovatelé přenosových a distribučních soustav měli dostatečně dobře připravenou strategii a mohli včas zajistit potřebnou kapacitu. Dnes se například dostáváme do potíží kvůli boomu fotovoltaických elektráren, protože jejich investoři narazili na problém kapacity distribučních soustav. Musí se například zjednodušit projednávání a schvalování liniových staveb pro energetiku, aby se tyto věci mohly řešit včas.
EURO: Koncepce také počítá s možností opět těžit v České republice uran. Máme ještě nějaká těžitelná ložiska? TOŠOVSKÝ: Ložiska uranu máme. Je však ještě třeba provést nějaké průzkumy. Pragmaticky chceme mít zajištěnou optimální soběstačnost. A ještě lepší by bylo, kdybychom nebyli závislí ani na dovozu suroviny pro jaderné palivo. Z bezpečnostních důvodů je dobré těžbu uranu obnovit a připravit závod na zpracování uranového koncentrátu. Kapacity na obohacování uranu a výrobu jaderného paliva jsou v několika zemích.
EURO: Před několika týdny se v médiích objevila zpráva, že Rusko uvažuje o výstavbě továrny na výrobu jaderného paliva v České republice. Jak to vnímáte? TOŠOVSKÝ: Tento projekt s energetickou koncepcí přímo nesouvisí. Během návštěvy ČR mi vicepremiér Alexandr Žukov sdělil, že Rusko podporuje účast svých firem v tendru na dostavbu Temelína. A předpokládá, že až 60 procent subdodávek může být od českých firem. A že mají zájem v ČR postavit i továrnu na výrobu jaderného paliva. Dál jsme se však nedostali. Vnímal jsem to tak, že Žukov chtěl podpořit ruské firmy v tendru na dostavbu Temelína. Obdobně jsem mluvil s americkou charge d’affair. Ta projevila zájem podpořit americké firmy v tomto tendru.
EURO: USA také nabídly továrnu na výrobu jaderného paliva? TOŠOVSKÝ: Nenabídly.
EURO: Energetická koncepce chce posílit podíl výroby z jádra. Bude dle vás k pokrytí budoucí spotřeby kromě rozšíření jaderných elektráren Temelín a Dukovany třeba postavit i novou? Hovoří se o Blahutovicích… TOŠOVSKÝ: Udělali jsme si scénář budoucí spotřeby elektrické energie a naplnili jej možnými zdroji. Vyšlo nám, že pokud započítáme obnovitelné zdroje i úspory, nezbývá nic jiného než navýšit podíl jádra. Počítáme s dostavbou Temelína i s dalšími bloky v Dukovanech. Pro ekology zmiňuji, že podíl obnovitelných zdrojů by dle naší koncepce měl v roce 2050 dosáhnout až patnácti procent. Sečtu-li obnovitelné zdroje a jaderné elektrárny, je zřejmé, že se přikláníme k bezemisním technologiím.
EURO: A ona třetí jaderná elektrárna v Blahutovicích? TOŠOVSKÝ: To neřešíme. Může být, i nemusí.
EURO: Již dříve jsme se v rámci EU zavázali, že do roku 2020 budeme mít třináct procent elektřiny z obnovitelných zdrojů. Je to realistické? TOŠOVSKÝ: V naší koncepci máme patnáct procent v roce 2050.
EURO: A oněch třináct procent v roce 2020? TOŠOVSKÝ: Obávám se, že toho nebudeme schopní.
EURO: Jak jsme na tom nyní? TOŠOVSKÝ: Za loňský rok se z obnovitelných zdrojů vyrobilo 5,2 procenta elektřiny. Z toho dvě třetiny z vodních elektráren.
EURO: Kdy by měla vláda schvalovat energetickou koncepci? TOŠOVSKÝ: To neumím říct. Nyní je v připomínkovém řízení.
EURO: Je reálné, aby byla schválena do května? Tedy ještě za této vlády? TOŠOVSKÝ: To předpokládám. Jinak bych ji asi nepřipravoval.
EURO: V Parlamentu nyní leží novela horního zákona. Ta by měla státu usnadnit odepisování zásob hnědého uhlí. Budete na ni nějak reagovat? TOŠOVSKÝ: Nikoli. Je v Parlamentu, a záleží tedy na poslancích.
EURO: Novela však jde proti vaší koncepci zrušit územní limity těžby hnědého uhlí. TOŠOVSKÝ: Do určité míry ano. Nemyslím, že je čas na silná slova a na řešení, že toto uhlí už nikdy nebudeme potřebovat.
EURO: V našem rozhovoru před 1,5 roku jste jako ředitel společnosti ČEPS řekl, že se vedou jednání mezi EU a Ruskem a Ukrajinou o propojení elektrických přenosových soustav. Posunula se nějak za tu dobu možnost propojit evropskou přenosovou soustavu s rusko-ukrajinskou?
TOŠOVSKÝ: Bavíme-li se o tom, kde bude brát Evropa energii, často se to převádí jen na tuny zdrojů, hodiny sluneční energie či sílu větru. Většinou se však nebavíme o tom, že onu energii potřebuje odběratel v každém okamžiku. To už se pak netýká oněch tun, ale kapacit – výrobních výkonů, které musejí být provozovatelné. Druhou důležitou věcí je, že za energetickou bilanci a bezpečnost je odpovědný každý členský stát EU samostatně. Je dobré podívat se na možnosti a zdroje za našimi hranicemi, ale energetickou bezpečnost to nezlepší.
Teď přímo k vaší otázce. Připojit obrovský a robustní evropský systém na ještě mohutnější rusko-ukrajinský je technicky téměř neřešitelné. Teoreticky by to šlo, na papíře jde téměř cokoli. Ale prakticky udržet systémy propojené, aby se nerozpadly a nezničily navzájem a nebyly destruovány spojovací prvky, to skoro nejde řešit. Oba systémy jsou příliš velké. To je stejné, jako by v přírodě jely vedle sebe dva tanky spojené nataženou nití a nesměly ji přetrhnout.
EURO: Synchronní propojení obou soustav tedy není reálné? TOŠOVSKÝ: Ano, zatím není reálné. Pracuje se na tom a třeba se jednou vyvinou systémy řízení, které to dokážou. Zatím to však nejde.
EURO: Co kdyby se použila pouze stejnosměrná spojka? TOŠOVSKÝ: Stejnosměrná spojka dokáže okolo pěti set megawattů, naše kapacita je však více než desetinásobná. Je to částečné řešení, nemůžeme si však myslet, že by nás to mohlo spasit.
EURO: Máte před sebou na ministerstvu zhruba půl roku. Co kromě energetické koncepce chcete ještě prosadit nebo udělat? TOŠOVSKÝ: Důležitý je program podpory českého průmyslu v době krize, který teď přehodnocujeme. Některá opatření totiž nezabrala a většina jeho aktivit naráží na finanční zdroje.
EURO: Co nezabralo? TOŠOVSKÝ: Problematické se mi například jeví poskytování záruk a provozních úvěrů. Chceme v tomto směru zintenzivnit diskusi s bankami.
EURO: Jedním z nejčastěji zmiňovaných protikrizových opatření je šrotovné. V jakém stadiu jsou přípravy na jeho zavedení v ČR? TOŠOVSKÝ: S asociací automobilového průmyslu jsme tuto dotaci připravili, dosud však není rozhodnuto, v jakém časovém okamžiku by měla být spuštěna. Upřímně řečeno, dle mých informací ministr financí Eduard Janota peníze na šrotovné v rozpočtu nemá.
EURO: Brzy po nástupu do Fischerova kabinetu jste se vyjádřil o šrotovném negativně. Pak jste se však k němu opakovaně odmítl vyjádřit. Zavolali vám z Lidového domu a dostal jste od Jiřího Paroubka „za vyučenou“? Do vlády vás jmenovala ČSSD, která šrotovné Parlamentem protlačila. TOŠOVSKÝ: Vypadá to tak, ale není to tak. Žádné „za vyučenou“ jsem nedostal. Prostě byl přijat zákon o šrotovném. Jsem občanem tohoto státu, a pokud to stanoví zákon, pak program šrotovného připravujeme. Žádný tlak na mne za celou dobu nevyvíjela ani ČSSD, ani ODS.
Box (CV):
Vladimír Tošovský (48)
Vystudoval přenos a rozvod elektřiny na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Od roku 1986 pracoval ve Středočeské energetické. V roce 2001 se stal ředitelem ČEZ Trade. Od roku 2006 byl generálním ředitelem a předsedou představenstva společnosti ČEPS, která provozuje přenosové soustavy elektřiny v České republice. Na jaře 2009 se stal ministrem průmyslu a obchodu ve vládě Jana Fischera.
