Některé blokované pozemky církev předprodává příštím majitelům
Z dohody o majetkovém vypořádání státu s církvemi, kterou neúspěšně tlačila Topolánkova vláda, patrně neplatí vůbec nic. Jasno je jedině v tom, že komunisté zabrali církvi 72 tisíc hektarů zemědělské půdy, 180 tisíc hektarů lesů a blíže neupřesněné množství staveb. Zatímco státní úřady budou nejspíše znovu mapovat církevní majetek, ten už někdy zná své příští vlastníky. Přibývá totiž smluv o smlouvách budoucích, ve kterých se církev zavazuje, že vydanou půdu obratem prodá.
„Předprodej“ polí a luk potvrzuje šéf majetku z Arcibiskupství pražského Karel Štícha. „Plošně to takto pojmenovat nelze. V jednotlivých případech se ale samozřejmě uzavírají i takové smlouvy,“ uvádí. Je to prý možnost, jak řešit složitou právní situaci při uskutečňování investičních záměrů. Nejde přitom jen o blaho obcí. Církevní půdu si rezervují dle informací týdeníku EURO také soukromé osoby. Zbytečně o tom ale nemluví.
Stále hlasitěji si totiž na nevyřešené církevní restituce stěžují starostové obcí a měst, jejichž rozvoj zablokované pozemky brzdí. „Současná legislativa neumožňuje žádné směny původního církevního majetku,“ zdůrazňuje Štícha.
Zablokované směny
Starostové už nemohou v předběžných směnách nic očekávat ani od státního Pozemkového fondu (PF), který jim ještě do loňského roku vycházel vstříc, byť pouze v ojedinělých případech. „Obec se domluvila s církví a uzavřela s ní smlouvu o smlouvě budoucí. Fond pak s obcí, která mu nabídla jiné pozemky, podepsal budoucí směnnou smlouvu. Díky tomu může obec stavět na dotyčném církevním pozemku, který však stále zůstává na listu vlastnictví Pozemkového fondu,“ popisuje postup mluvčí fondu Lubomíra Černá.
V posledních třech letech fond takto vypomohl třinácti městům a obcím, dohromady jim umožnil stavět na 14,2 hektaru patřících církvi. Výměnou ošetřenou budoucími směnnými smlouvami získal za tyto pozemky 15,6 hektaru. „Ve všech případech obce nabídly větší parcely nebo minimálně stejně velké. Fondu ještě celkem doplatily téměř 6,6 milionu korun,“ doplňuje Černá. Kupříkladu Zlínský kraj za církevních 5,6 hektaru pro průmyslovou zónu dodal PF šest hektarů a více než milionový doplatek. Město Milevsko spravuje necelých sedm hektarů blokovaných pro církev, za něž fondu převedlo zhruba stejnou výměru a doplatilo bezmála tři miliony. Fond však údajně na pokyn shora s touto praxí skončil.
Ekonom Štícha z pražského Arcibiskupství stejně nepovažuje takový postup za řešení. „Je to berlička, kterou lze využít pouze v případě, kdy se má na pozemcích budovat infrastruktura, třeba čistička nebo silnice. Pozemky pak stejně zůstanou státu nebo obci,“ uvádí. Připomíná, že předjednaná směna není možná u pozemků, na nichž se mají stavět rodinné domy či komerční stavby.
Ministr zemědělství Ivan Fuksa si uvědomuje, jakou jsou nevyřízené restituce překážkou. „Současný stav vypořádání restitucí, tedy nejen církevních, blokuje nakládání s pozemky, na které byl vznesen restituční nárok. Tudíž znemožňuje oprávněným osobám nakládat s jejich majetkem. Brzdí ale také pozemkové úpravy nebo protipovodňová opatření a celkový rozvoj obcí,“ připomíná ministr s tím, že dotažení restitucí je jasnou prioritou.
Jenže čas běží a politici nejsou schopní se na způsobu majetkového vypořádání s církvemi dohodnout. Státu se navíc některé pozemky blokované pro církev ztrácejí. Týdeník EURO už dříve upozornil na zašmelení státních pozemků na Litoměřicku. Tehdejší konkurzní správce státního podniku Služby pro zemědělství Střížovice Michal Bednařík neoprávněně a hluboko pod cenou prodal parcely státu, včetně 24 církevních hektarů.
Pozemkový fond před dvěma lety odprodej zažaloval. Jak soudní spor pokračuje? „Dosud se řešily pouze procedurální otázky. První jednání je zatím nařízeno na 9. března letošního roku,“ odpovídá mluvčí fondu Lubomíra Černá. A co by se dělo v případě, kdyby se stát rozhoupal k církevním restitucím dřív, než padne soudní rozhodnutí? „To je hypotetická otázka. Pokud by se restituce uskutečnily a neskončilo soudní řízení, vstoupili by do něj noví vlastníci namísto PF,“ vysvětluje.
Litoměřická kauza nebude ojedinělá. „Jednotlivé případy tohoto typu se staly. Od toho jsou soudy, aby zjednaly spravedlnost a dodržování práva, což ale nemusí být to samé,“ poznamenává Štícha. Mluvčí PF ovšem uvádí, že fond neeviduje žádný jiný případ, kdy byl prodán pozemek podléhající blokačnímu paragrafu.
Jednodušší konec fondu
Rychlost, s níž budou vyřízeny církevní restituce, je mimo jiné důležitá i pro Pozemkový fond. Ke konci příštího roku má totiž jako samostatná instituce zaniknout. Ve správě má přitom církevních 48 308 hektarů zemědělské půdy a 917 položek hmotného investičního majetku, z čehož je 298 bytů. „V případě, že do roku 2012 nedojde k legislativní úpravě, bude PF, respektive stát, když se fond transformuje v jeho organizační složku, nadále vynakládat nemalé finanční prostředky na správu a údržbu tohoto majetku,“ upozorňuje ředitel PF Radim Zika (ODS). Navíc by bylo nepochybně jednodušší ukončit existenci fondu, když bude majetek vrácený církvi.
Fyzické vydání veškerého majetku, který je možné vydat. Takový postup při restitucích upřednostňuje ministr Fuksa. „Prvním krokem bude určitě fyzické vydání majetku hned, jakmile to bude možné,“ slibuje. Na otázku, jaká je představa o finančních kompenzacích, přichází ze všech stran univerzální odpověď: „To bude předmětem dalších jednání.“
Lesy skoro stačí
Finanční odškodnění bude nutné u zemědělské půdy. Stát jí zabral o třetinu víc, než dnes blokuje u Pozemkového fondu. Církevní lesy by však mohl vracet téměř celé v naturální podobě. Státní podnik Lesy České republiky totiž spravuje 175 tisíc lesních pozemků církví, církevních řádů a kongregací. „Nejvíce jsou tyto pozemky soustředěny v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, v Beskydech a Jeseníkách,“ upřesňuje mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík. Doplňuje, že se to týká římskokatolické církve. Ostatní církve mají nároky na lesní pozemky minimální nebo žádné.
Rozsah státních lesů mírně převyšuje 1,3 milionu hektarů. Odevzdáním 175 tisíc hektarů církvím se držba spravovaná Lesy ČR sníží o 13,5 procenta. „Byli bychom velmi rádi, kdyby církevní restituce byly vyřešeny co nejdříve,“ tvrdí mluvčí. Lesy ČR mají ve správě také kolem 700 stavebních objektů, na které se vztahuje takzvaný blokační paragraf.
O tom, jak církev naloží s vráceným majetkem, se veřejnost zatím mnoho nedozví. „Budeme se o něj starat jako každý jiný. Majetek budeme spravovat s péčí řádného hospodáře,“ odpovídá Štícha. Jak dodává, neexistuje žádný direktivně určený model, bude záležet na konkrétních poměrech. „Pozemky, které jsou nyní dobře pronajaté, mohou takto zůstat dál. Tam, kde nájemce krachuje nebo má jiné problémy, by se hledal jiný nájemce, nebo tyto nemovitosti můžeme spravovat sami,“ říká ekonom pražského Arcibiskupství.
Jasnější je představa o tom, co s vrácenými lesy. Štícha předpokládá, že časem si je církev převezme do vlastní správy. Jak vysvětluje, oddělení správní činnosti od výkonné, které existuje ve státních lesích, není bezproblémové a stále se hledá spravedlivý postup. „Určitě budeme mít ambici si budovat vlastní aparát a věnovat se pěstební a těžební činnosti. Vývoj ale bude postupný, zpočátku bychom uzavírali smlouvy s dodavatelskými subjekty, jak je to dnes u státního podniku Lesy ČR,“ uvádí Štícha. Připomíná, že vhodně ekonomicky lze spravovat lesy od určité výměry. „Pokud jsou roztříštěné, nezbývá než je spojit do větších celků pod většího správce,“ uvažuje.
