Stát neví, jak dál s Čeprem. Pomoci by měla poradenská firma a speciální komise. Jednou z variant je i prodej některých aktiv Čepra, třeba sítě benzínek EuroOil
Společnost Čepro čekají v příštích měsících velké změny. O dalším osudu této státní společnosti má totiž rozhodnout ekonomickými ministry vytvořená komise. Tu bude rozhodovat mimo jiné o tom, kterých aktiv se firma zbaví a ve kterých oblastech podnikání svoji pozici naopak posílí. Jednou a velmi reálnou možností je, že firma prodá svoji síť čerpacích stanic EuroOil a místo toho se pokusí získat podíl v některé z rafinerií. Případně si vymění akciové podíly s některou z rafinérských firem.
„Ano, je to jeden z pravděpodobných směrů, kterým se budoucnost Čepra může ubírat,“ sdělil týdeníku Euro člen komise a náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner. Zároveň upozornil na to, že hledání dalšího směřování Čepra bude trvat několik měsíců. Naopak za takřka nereálnou označil již dlouho zvažovanou variantu, a to sloučit do jednoho holdingu státní společnosti Čepro a Mero se Státními hmotnými rezervami. Nově vzniklý holding pak chtěl stát buď celý, nebo alespoň jeho část nabídnout ke koupi investorům. „Myslím, že taková varianta teď není ve hře, bude se výhradně rozhodovat o budoucnosti Čepra,“ tvrdí Hüner. Současně ale naznačil, že součástí nově chystané strategie by měl být i plán, jak spolupráci Čepra s Merem a Státními hmotnými rezervami posílit.
Tyto informace ostatně potvrdilo i několik dalších dobře informovaných zdrojů. Poukázaly i na zhruba tři roky stará rokování šéfů Čepra Jiřího Borovce a Mera Jaroslava Pantůčka o možném propojení těchto firem. „Poté, co zjistili, že by vzájemná synergie mohla dosáhnout zhruba dvaceti procent, od možného propojení odstoupili,“ tvrdí jeden ze zdrojů.
Zisk roste, zatím
Společnost Čepro je jednou z mála vysoce výdělečných firem, kterou ovládá stát. Zatímco v roce 2007 vydělala před zdaněním 339,7 milionu korun, v loňském roce se tento ukazatel vyšplhal již na 776,4 milionu korun. Jenže, jak tvrdí někteří vládní experti, Čepro se může v brzké době dostat do situace, kdy již nebude zcela schopno plnohodnotně rozvíjet všechny své aktivity, což se může projevit i v možném poklesu zisku. Firma by se podle nich měla soustředit především na svoji hlavní činnost, a to je distribuce a skladování pohonných hmot. K utlumení by mělo naopak dojít v oblasti retailu, tedy provozu sítě čerpacích stanic EuroOil, i proto, že v tomto sektoru je v Česku velká konkurence a udržet významný podíl na trhu něco stojí.
Z toho důvodu vznikla meziresortní komise, která má vypracovat vlastní návrh dalšího možného vývoje a rozvoje společnosti Čepro. Firma se zabývá především skladováním ropných produktů, provozuje produktovody a mezi její další hlavní činnosti patří velkoobchod a již zmíněný maloobchod prostřednictvím sítě čerpacích stanic EuroOil.
Za ministerstvo průmyslu a obchodu v komisi sedí kromě již zmíněného náměstka Hünera i ředitel odboru plynárenství a kapalných paliv Jan Zaplatílek. Za ministerstvo financí náměstek Zdeněk Zajíček a Jiřina Vorlová, ředitelka odboru podpory podnikání a současně i členka dozorčí rady. Za Čepro pak v komisi sedí generální ředitel firmy Jiří Borovec a její obchodní ředitel Jan Duspěva. Ve zmíněném uskupení měli dle rozhodnutí ekonomických ministrů usednout i dva zástupci z Úřadu vlády. Na jejich nominaci se čekalo několik týdnů, ale marně. Z úřadu totiž po několika urgencích vzkázali, že nedisponují takovými odborníky, kteří by mohli plánovat další budoucnost Čepra.
Komise by dle Hünera měla poprvé zasednout v nejbližších dnech. Hned na prvním jednání má rozhodnout o vypsání tendru na firmu, která zpracuje renomovanou studii aktuální situace v Čepru a současně s tím předloží i vlastní rozvojový plán.
Jasno do půl roku
Do pěti měsíců až půl roku by komise měla zpracovat závěrečnou zprávu pro vládu. Kabinet bude mít v rozhodování o osudu Čepra konečné slovo. „Již teď je ale jasné, že stát bude chtít, aby Čepro získalo podíl v některé z rafinérií v regionu střední a východní Evropy, což firmě zajistí přístup k pohonným hmotám za přijatelné a relativně stabilní ceny,“ konstatoval zdroj z ministerstva financí. I proto již stát oslovil několik v regionu působících petrochemických firem. Kromě jiného jednal s polskou společností PKN Orlen, která před lety uspěla v privatizaci Unipetrolu a o propojení s Čeprem má eminentní zájem. Další rokování se konalo i se slovenským Slovnaftem či jeho majitelem, maďarským MOL a ruským Lukoilem. „Všechny firmy předběžně potvrdily, že mají zájem s Čeprem spolupracovat, a to buď ve formě odkoupení části podílu, některých jejich aktiv, nebo spojením některých aktivit ve společném podniku,“ dodal dobře informovaný zdroj.
Pokud by se například Čepro spojilo se Slovnaftem, vznikla by nová jednička na tuzemském trhu. Navíc pro to, aby Čepro získalo podíl v některé z rafinerií působících ve střední a východní Evropě, je relativně vhodná doba. Rafinérské marže jsou nízké, v regionu je jich přetlak a již několik měsíců se hovoří o odchodu některých investorů působících v oboru. Ceny těchto podílů by proto měly jít dolů.
Současně s tím lze ale předpokládat, že až další osud Čepra nabude konkrétnější podoby, řady zájemců o spolupráci se ještě rozšíří. V této souvislosti se nabízí rakouský koncern OMV či Gazprom. Právě ruská firma se již několik let, zatím marně, snaží získat větší vliv v české energetice. Otázkou ale zůstává, jak by se k případnému majetkovému propojení Čepra s některým z ruských konglomerátů postavila vláda.
