Některé zprávy přicházejí opravdu špatně načasované. Až se zdá, že si jejich nepříjemný timing někdo objednává. Den poté, co německý Ústavní soud dal zelenou záchrannému mechanismu na pomoc předluženým zemím Evropské unie, přišla studená sprcha z Paříže. Analýza Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) předpovídá Německu pro poslední čtvrtletí propad o 1,4 procenta HDP a nabádá, aby země zaujala vyčkávací pozici. Jinými slovy nikdo by si neměl myslet, že riziko pádu do nové krize je zažehnáno. Přestože se varování týká celé skupiny G7 a s tím, že se z německých peněženek platí největší díl pomoci Řecku, Portugalsku a Irsku, příliš nesouvisí, zapůsobila prognóza OECD u našich západních sousedů jako olej vstříknutý do ohně.
I když kancléřka Angela Merkelová i její ministr financí Wolfgang Schäuble horují pro udržení eura stůj co stůj, jejich unylým argumentům o globální odpovědnosti za silnou unii rozumí stále méně Němců. A blbá nálada sílí také mezi politiky. Bavorský premiér Horst Seehofer už pohrozil Řecku vyhazovem z eurozóny a Merkelové zatápějí i koaliční poslanci – pětadvacet z nich odmítlo zařadit hlasování o rozšíření eurovalu na program Bundestagu. Kdyby se hlasovalo již na ostro, vláda by svou obhajobu eura projela. Ozývají se rovněž spolkové země s celkem pádným argumentem, že jich se nikdo na nic neptá, přitom odvádějí daně do společné kasy, z níž se bude financovat část ze 109 miliard eur, které Řecko letos potřebuje.
Do toho jako na potvoru přicházejí z helénské republiky další zprávy o tom, že se proti chlebodárcům z Evropské unie stále demonstruje a protestuje. Na tvrdo to ještě žádný politik neřekl, ale třeba bulvární Bild už udělal pěknou koláž z titulků, jimiž loni radil Řecku, jak má postupovat. Jeden z nich zněl „Ihr griecht nix von uns“, což by se dalo volně přeložit jako „Řekáme dost“. Po Klausových cypřiších a ouzu další hezké poŘEKadlo.
