Podle většiny manažerů rozhodnutí státního žalobce nezbavilo Jiřího Čunka viny
Domníváte se, že vicepremiéra Jiřího Čunka výrok jihlavského státního zástupce Arifa Salichova očistil?
- Ano 22,5 %
- Ne 63 %
- Nevím 14,5 %
V úterý 7. srpna státní zástupce Arif Salichov oznámil zastavení trestního stíhání vicepremiéra Jiřího Čunka. Aby to mohl učinit, musel si být jistý tím, že se skutek nestal. Proti Čunkovi však hovoří několik faktů. Za prvé nejasnost kolem jeho uložení půl milionu korun do opavské Universal banky. Dále nejasný původ dvou milionů korun v hospodaření jeho rodiny a prodej vsetínských bytů H&B Real, spojený s možnou korupcí. To jsou dost silné argumenty proti tomu, že Jiřího Čunka rozhodnutí Salichova očistilo. Domnívá se to i 63 procent manažerů.
Zcela v jiném duchu je však odpověď, která nám poskytuje velmi přesvědčivý právní rozklad případu: „Otázka je nerelevantní. Vůbec jsem nepochopil, proč ji kladete. Stejně jako samotné obvinění z trestného činu nic nevypovídá o vině či nevině obviněného (a platí presumpce neviny), nemůže ani opačné rozhodnutí státního zástupce o zastavení stíhání nijak vinu či nevinu implikovat! Tento krok státního zástupce (zastavení trestního stíhání) lze obecně interpretovat pouze tak, že neshledal předložené důkazy za dostatečně prokazující případnou vinu a opravňující k pokračování ve stíhání s následnou obžalobou. V žádném případě nemůže státní zástupce zastavit stíhání, protože na základě něčeho usoudí, že stíhaný je v dané kauze nevinný. Už jen z toho prostého důvodu, že mu takové posuzování vůbec nepřísluší a jedinou, k tomu oprávněnou instancí je soud.
V tomto konkrétním případě navíc státní zástupce opřel svoje rozhodnutí o pochybnosti ohledně postupu policejního vyšetřovatele a přerovského státního zástupce Radima Obsta.
Mrzí mne, že se redakce týdeníku EURO spíše neptá na názor týkající se Obsta nebo policejního vyšetřovatele a jejich role v celém případu. V tom byl výrok Arifa Salichova zcela adresný a jasný. Takže relevantní otázka mohla například znít: Domníváte se, že případ přerovského státního zástupce Obsta a způsob, jakým vedl dozor nad případem trestního obvinění Jiřího Čunka, jsou děsivé a přímo nebezpečné pro demokratické zřízení v České republice? Na takovou otázku bych odpověděl ano.
Na závěr podotýkám, že nejsem žádný fanda Jiřího Čunka. Je mi v podstatě lhostejný a spíše bych se divil, kdyby nějaký úplatek během své dlouhé politické kariéry nepřijal.“
Další respondent na kauzu nahlíží z právního i morálního hlediska: „Právně snad ano. Tedy alespoň do doby, než se objeví další důkazy a celý kolotoč se rozjede znovu. Morálně zcela určitě ne. Pomstychtivá (a tedy nemorální) sekretářka obviňuje bývalého šéfa, a to v náznacích, na objednávku určitých (a tedy nemorálních) skupin. Kdyby byla policie neschopná a vyšetřovatelé hloupí, dalo by se pochopit, že tuto hru neprohlédli, ale dle náznaků Arifa Salichova jednali účelově (a tedy nemorálně). Odpovídá-li tento obraz naší společnosti realitě, pak je úplně jedno, jestli Čunek peníze vzal či nikoli.“
Zcela jasně a záporně odpověděl manažer: „Výrok státního zástupce Jiřího Čunka spíše ještě více zpochybnil - a možná je to dobře. Jím zvolený postup je totiž zcela proti současné dobré praxi - stal se z něho obhájce! Rozumím však, že zachránil dosavadní koalici a bude po zásluze odměněn. Pro mne to však nadále zůstává velká špína a ve volbách se podle toho zachovám.“
Tento názor s ním sdílí respondent: „Samozřejmě že neočistil. Jiří Čunek vložil na svůj účet sumu v hotovosti, kterou předtím jeho obchodní partner vyzvedl. Již z tohoto prostého důvodu nemá v politice co pohledávat, neboť hotovostní manipulace je podezřelá a presumpce neviny pro politiky neplatí. Korupce se obvykle bez provokatérů těžko dokazuje, v jeho případě je však jasná. Navíc o jeho tehdejší milence víme, že byla svědkem účelu platby a zná přesnou výši vložené částky. Ani jeho příjmy a výdaje nejsou v souladu. Co tedy justice ještě chce? Arif Salichov i Renata Vesecká jsou jen nástroji vlády, která hrubě ovlivňuje justici a má nás za blázny. Mirek Topolánek chce vládnout, zajistit reformu a americkou základnu. Jeho poslední dva cíle jsou správné, ale ani v zájmu reformy a základny nesmí stavět přežití své vlády na lži.“
Pochyby se pak objevují v záporné odpovědi manažera: „Ještě více potvrdil, že veřejnost nemá šanci se dozvědět, o co v případu skutečně jde.“
Nejvystižnější je však tato lakonická odpověď: „Hroší kůže se očistit nedá.“
Odpovídalo 101 manažerů
