České firmy jsou často závislé na svých majitelích. Mnohé z nich ale vyrostly natolik, že je již majitelé nejsou schopni kontrolovat. Anebo už to dělat nechtějí. Pak nastupují manažeři – profesionální vedení firem. Kde je hledat a jak jim firmu předat?
Špičkový management České firmy jsou často závislé na svých majitelích. Mnohé z nich ale vyrostly natolik, že je již majitelé nejsou schopni kontrolovat. Anebo už to dělat nechtějí. Pak nastupují manažeři – profesionální vedení firem. Kde je hledat a jak jim firmu předat?
Nedávno jsem se zeptala jedné úspěšné podnikatelky na její koníčky. Poněkud udiveně se na mě podívala a odpověděla: „Já nemám koníčky, mám přece firmu.“ Když to říkala, vypadala spokojeně. Ale jednou se může i ona probudit s nápadem, že by šla mnohem raději do lesa poslouchat slavíky než obchodního partnera při pracovní večeři. Jako zaměstnanec by si v takovém případě mohla při nejlepším objednat slavičí paštiku a na les zapomenout. Jako majitelka firmy je svou paní a může si vybrat.
Problém mnoha českých firem ale spočívá v tom, že jsou na majitelích závislé. Kdyby se do lesa skutečně vydali, jejich firmy zůstanou ochromeny. Zůstala by jen těla bez hlav, neschopná postarat se o základní „životní“ potřeby. Pak se může majitel rozhodnout, že si najde náhradní hlavu. Profesionální mozek. „Pokud majitel ztrácí kontrolu nad určitými činnostmi firmy či jejími výstupy a je schopen to vidět i ochoten to řešit, měl by zvážit možnost předání zodpovědnosti za firmu nebo její část jinému člověku – profesionálovi,“ konstatuje Radoslav Tesař, jednatel poradenské společnosti M. C. Triton.
Kde hledat manažera
Vhodného vůdce musíte nejdříve najít. Majitelé firem se shodují na tom, že to není lehká práce – dobrých manažerů je jako šafránu a hledají se hůř než jehla v kupce sena. „Zkuste proto nejdříve hledat tam, kde bývá největší tma – ve vlastní firmě,“ radí výkonný ředitel personální a headhuntingové společnosti People Place Tomáš Gil. „Menší firmy si často dosazují manažery z venku,“ dodává. Než začnete hledat mezi cizími lidmi, přesvědčte se, zda potenciálního manažera nenajdete mezi svými zaměstnanci. Možná je jeden z nich natolik ambiciózní a spolehlivý, že mu tuto roli můžete svěřit. Jeho výhodou pak bude znalost společnosti, prostředí, kolegů i výroby. Ani takového manažera ovšem majitel nemůže hodit do vody. Zejména v první fázi předání funkce se mu musí dostatečně věnovat a usměrňovat ho.
„Nenajdete-li vhodného kandidáta u sebe, musíte hledat jinde. A s tím vám může pomoci personální agentura, která zná možnosti na trhu a pokud si uvědomuje vaše potřeby a cíle, dokáže vám představit dobré uchazeče,“ upřesňuje Gil.
„Kvalitního člověka můžete najít ve vlastních prověřených zdrojích, anebo zadat vyhledávání žádaného profilu headhunterovi, který je znalý oboru podnikání firmy a trhu práce,“ říká konzultantka personálně-poradenské společnosti Recruit CZ Markéta Švedová. I profesionální personalisté tedy poněkud překvapivě nabádají k tomu, abyste se, ještě než půjdete za lovcem lidí, úplně obyčejně rozhlédli po svém okolí.
Rozhodnout se a uvěřit
Společnost top vision nedávno uspořádala diskuzní odpoledne s názvem Změny ve vedení rostoucí společnosti. Sešli se na něm majitelé i manažeři firem, kteří podobné problémy řeší nebo již vyřešili. Shodli se na tom, že majitelé nemusejí firmy řídit. Místo toho si mohou najmout profesionály – manažery, kteří to budou dělat za ně. A oni mohou bezstarostně vyrazit na druhý konec světa. Protože jejich firma už bude samostatná a obejde se bez nich.
Na akci top vision se její účastníci shodli, že náhrada, které lze říkat profesionalizace, je poměrně složitý postup a je nutné být na něj připraven. „Pro majitele je důležité uvědomit si důvody profesionalizace vedení. Co tím chce získat? Více svobody, času, nové nápady, nové přístupy? Ještě důležitější však je uvědomit si, co musí obětovat. Předá totiž odpovědnost i kontrolu. Musí opustit svou pozici. A v praxi se ukazuje, že to pro majitele není lehké,“ upozorňuje psycholog Jaroslav Simon.
Musíte proto najít vhodného člověka, říct mu, co od něj čekáte, přesvědčit se, že vaše očekávání chce a může zvládnout, naučit se s ním komunikovat a – hlavně – věřit mu. „Majitelé často nevědí, jak profesionalizaci provést. Někdy to vlastně ani nechtějí. Majitel sice formálně předá vedení manažerovi, ale ve skutečnosti zůstává stále ve své pozici, které se nechce vzdát. Nevěří, že nový manažer povede firmu stejně dobře jako on. Plná důvěra se samozřejmě získává až postupem času. Avšak bez základní důvěry majitele vůči manažerovi nemůže jejich spolupráce začít dobře. Svou nedůvěrou majitel nectí jeho pozici. A to má negativní dopady na celou firmu. To pak jen potvrdí negativní očekávání majitele. A kruh se uzavírá. Úspěšná profesionalizace vedení tedy předpokládá skutečnou důvěru a předání zodpovědnosti,“ varuje Simon.
Může ale majitel uvěřit tomu, že se někdo jiný naučí vést jeho firmu stejně dobře jako on? Manažer to bude dělat jinak, ale to ještě nemusí znamenat, že hůř. „Nový manažer může mít jasnější pohled na vztahy ve firmě, netrpí manýry všemocného vlastníka. A v některých napjatých situacích dokáže rozhodovat racionálněji,“ jmenuje pozitiva „profesionálního vůdce“ Gil.
