Česko bývalo'Mekkou porna. Vydělat si sexem můžete^ i dnes, jen jinak V
Vypadá to jako náborový stánek. „Pracuj s nejlepšími a zapiš se do historie erotiky jako Tarra White.
Registrace modelek 18-25let“ láká upoutávka na bílém stánku agentury The White Models. Vše je tu ladně bílé včetně úsporně oblečených mladých sexy hostesek. Když se dám s jednou z nich do řeči, nějak si nerozumíme. Snad proto, že je z Lotyšska a nemluví česky. Porno totiž nezná hranice, a to ani tady v Letňanech, na erotickém veletrhu. A zvlášť v době internetu.
Agentura The White Models patří známé české pornoherečce Taře White, což je samozřejmě umělecký pseudonym. A do agentury ve skutečnosti nehledá ani tak modelky, jako pornoherečky. White opsala klasický životní oblouk mnoha pornohereček, takže je dnes i režisérkou a producentkou. A k životnímu oblouku mimochodem patří i to, že v pornu pracuje v tandemu se svým italským manželem producentem.
Ten se nejen na veletržním stánku stará o rodinný byznys spolu s ní.
Italy český pornobyznys vždy přitahoval jako magnet. Ostatně jedním z prvních velkých pornoproducentů v Praze býval ve zlatých 90. letech Claudio Mattei, jenž si řekl, že se Italové budou rádi dívat na souložící Češky. Pro změnu pracoval v tandemu se svou bývalou manželkou Ivanou, nedostudovanou učitelkou z Prostějova. Ta pro něj kdysi v Praze založila firmu Bohem production, svého času jednu z největších. Později sama pořádala erotické veletrhy.
Partnery ani filmy nepočítám
„Teď mám chvíli pauzu, ale snažím se i režírovat. A co se týče hraní, tak beru jen vybrané projekty,“ říká mi White, zatímco v jejím stánku usedáme ke stolu. White už dávno není drobnou holčičkou, jakou bývala ve svých prvních filmech. Kvůli úspěchu v branži se nejen vyzbrojila obřími prsními implantáty, ale navíc jako by ke každému roku věku přidala i kilo váhy. Přesto její obličej, jenž během konverzace ráda drží blízko u vás, neztratil něco z perverzně nevinné panenskosti.
White je tuzemská legenda, v pornu působí deset let. Neptejte se jí proto, v kolika filmech hrála. Neví to úplně stejně, jako to nevědí ani největší mistři herci, co chodí do televize vyprávět historky z natáčení.
Jen pro to má trochu jiné vysvětlení.
„Nikdy jsem to nepočítala, stejně jako své partnery,“ usmívá se.
Pražský erotický veletrh není jen porno, jak už napovídá jeho název. Můžete si tu na doma koupit erotický obleček nebo nějaké hračky a další věci.
O současném pornu vám přesto řekne víc než cokoli jiného. První erotické veletrhy bývaly plné videokazet s výpravnými filmy. Ty později vystřídaly DVD, a to včetně těch amatérských, domácích. Před deseti lety jsem proto na erotickém veletrhu, konaném tehdy ještě na Výstavišti, potkal třeba starší invalidní pár z venkova. Muž se ženou, jimž chybělo několik zubů a brali léky na fyzickou bolest, tu nabízeli rodinné DVD s romantickým názvem Sex na parkovišti.
Dnes už na erotickém veletrhu téměř žádné DVD neuvidíte. Celá akce, jíž dominuje hlučná elektronická hudba, nejvíc připomíná mejdan nebo videoklip. Ostatně ne náhodou dnes mnohé videoklipy nejspíše připomínají porno, jen si tak neříkají. A i DVD nyní vystřídal internet. Nebo velké brýle, které tu půjčují Reality Lovers; polonahá blondýna s vlasy až do pasu vám je nasadí na hlavu, a když se pečlivě zadíváte…
Uvidíte před sebou nejen ji v divoké pornoakci. Porno nám nikdy nebylo blíž.
„DVD je dnes už naprosté minimum, skoro už se nevydávají. Všechno se dává hlavně na web,“ vysvětluje pornobyznys White. Právě internet přepsal obchodní principy porna podobně brutálně jako tradiční obchodní model hudební či filmové branže. I sex byl najednou všude zadarmo, přestože ho ani na webu nikdo zadarmo nedělá. Internet porno coby relativně lukrativní byznys málem zničil.
Rebelie místo peněz
Málokdo o tom ví víc než jiná česká pornolegenda, herec Robert Rosenberg. Když jsem psal koncem 90. let o českém pornu svůj první článek, měl automechanik z Trutnova pracovní kalendář nabitější než premiér. Praha tehdy byla Mekkou evropského pornoprůmyslu a v Česku téměř nonstop natáčely třeba velké nizozemské a německé produkce. Byla to také doba plná originální kreativity. S Rosenbergem jsem se tehdy sešel na odpolední akci v Mánesu, kde k živému sexu za zpocenými okny hrálo divadelní houslové trio a starším pánům tu roznášely párky s pivem mladé hostesky nahoře bez. Pornoherci a zvlášť pornoherečky vydělávali desetitisíce korun měsíčně.
Za deset let už vše bylo jinak. Pornoprůmysl zažíval krizi a lidé jako Rosenberg zkoušeli vydělat peníze na laciných internetových reality show typu První casting nebo Výměna manželek. Nebyla to hezká podívaná. Natáčení se účastnili hlavně lidé v různých životních krizích a sotva zletilé studentky střední školy tehdy porno točily za sedm tisíc korun. Rosenberg pak zkoušel štěstí i s pornotelevizí, kde jeho prvním hostem byla právě Tarra White, ani tento projekt ale neměl dlouhého trvání. Rosenberg proto raději odešel trénovat box. V branži skončil i Mattei a stejně tak i další firmy, které tuzemskému pornu dominovaly před dvaceti lety.
Přesto se z toho porno dostalo, a to i v Česku.
„ Možná to na webu vypadá zadarmo, ale spousta lidí na tom vydělává velké peníze“ říká White. Současný obchodní model přirovnává k byznysu sociálních sítí, které také vypadají jako zadarmo, ale nejsou. A jejich zakladatelé nebývají úplní nuzáci. Peníze v současnosti vydělávají rovněž placené pornostránky, pro které hodně točí právě i White. „Film dnes natočíte za deset i pět tisíc eur, záleží na světlech, lokacích a hercích. Honoráře se znovu podobají těm před 15 lety, dívky si vydělají 300 až 20 tisíc eur za scénu. To v Japonsku, tam takhle dobře platí“ vysvětluje White.
Ve své agentuře má asi 20 dívek, které vybírá až po první scéně. „Nejedeme na kvantitu, ale na kvalitu.
Pornem se u mě uživí tak 75 procent holek. A myslím, že to, co vydělají denně v pornu, to si nikde jinde nevydělají,“ dodává White. Přesto byznys stále ničí, že je dnes finančně i mediálně přístupný téměř každému. Vezmete mobil a své dílo pověsíte na web. „Já jsem to vždycky chtěla dělat. Pornem se mi splnil sen,“ přiznává White. V minulosti to ale ještě byla práce profesionálů, zatímco dnes porno točí i amatéři včetně dívek z privátů, čímž podtrhávají ceny profesionálům. „Dřív porno holky dělaly hlavně pro peníze. Dneska ho spousta z nich dělá jako rebelii a peníze mnohdy ani nepotřebují,“ vysvětluje White.
Super lidi „Pornostar, Playmate, Director,“ to vše má na své pohlednici, na níž si nahá rukama drží prsa a kterou pode pisuje fanouškům, skromně napsané Angel Wicky. Vysoká blondýna s pronikavě modrýma očima, jíž je dnes plný web, patří k nové generaci českých pornohereček. V rudých šatech se na veletrhu propaguje před vlastní podobiznou a s každým se kamarádí.
I ona porno dělá, protože ji baví.
Na konzervatoři a později i na brněnské Masarykově univerzitě prý studovala zpěv a herectví, ze studií ale zběhla. „ Vždycky jsem měla problém s autoritami, nebavilo mě poslouchat profesory. A taky jsem exhibicionistka,“ usmívá se.
Nejen to. Málokdo kolem sebe dokáže soustředit tolik narcismu jako Wicky, což je samozřejmě rovněž umělecký pseudonym. V podstatě se považuje za umělkyni, a ve stejném duchu proto mluví i o pornu. Svým způsobem nakonec ve svém oboru vlastně zůstala, její filmy jsou zpěvu i herectví víc než plné. „Vydělávám statisíce korun měsíčně. Nebo minimálně sto tisíc,“ chlubí se. Těžko to ověřit. Pornoherečky mívají hodně bujné fantazie a pornobyznys není známý spolehlivými statistikami. Pravda ovšem je, že i slavná Wicky, playmate časopisu Playboy v několika zemích, se nedávno prodávala na českém webu Escort.cz.
„Točím, fotím a upřímně nestíhám. Zrovna jsem přijela z Berlína. Točím už sedm let, v Česku si mě ale lidi všimli až v posledních třech letech,“ řekne mi Wicky trochu vyčítavě, když jí chci polichotit jako vycházející hvězdě českého porna. Na rozdíl od Rosenberga nebo White si už nepamatuje klasické pornofilmy na VHS ani DVD, do branže skočila až v éře internetu. „Internet je pro mě výhoda. Dává mi větší povědomí o mně a taky víc fanoušků. Je to ale i problém, protože skoro každý má
dnes kameru a s fousta lidí točí za
darmo i doma. České holky jsou navíc levné a udělají cokoli, čímž podtrhují cenu. Já mám ale poslední dobou vyšší honoráře. Pomáhá mi i to, že jsem playmate,“ vysvětluje Wicky.
Samozřejmě má spoustu historek z natáčení, doslova překypuje nadšením z porna. Přesto mezi řečí zmíní, že oproti zlatým letům pobývají v současnosti v Česku maximálně dvě velké produkce. Sama Wicky to trochu paradoxně přičítá tomu, že laciné porno u nás stále častěji točí i dívky z privátů (například z Escort.cz). „Takže si myslím, že velké produkce zůstanou spíš v zahraničí. Mě ale baví cestovat po světě, dělat castingy a potkávat super lidi. Doufám, že to hodně dlouho vydrží,“ nadchne se znovu Wicky sama ze sebe a podává mi soukromou vizitku. To abych jí určitě nezapomněl poslat odkaz na článek. •
Koncem 90. let byla Praha Mekkou evropského pornoprůmyslu a v Česku téměř nonstop natáčely třeba velké nizozemské a německé produkce. Film dnes natočíte za deset i pět tisíc eur, záleží na světlech, lokacích a hercích. Honoráře se znovu podobají těm před 15 lety. DVD je dnes už naprosté minimum, skoro už se nevydavajl. Všechno se dává hlavně na web.
O autorovi| Petr Holec, holecp@mf.cz
