INVESTICE DO ZLATAInvestovat do akcií, dluhopisů, hypotečních zástavních listů, nebo nemovitostí? Tak uvažují všichni, kdo mají k dispozici volné peníze. Zapomíná se ovšem na snad nejstarší z možností: zlato.Hlavně pro výjimečné fyzikálně-chemické vlastnosti, relativní vzácnost a v neposlední řadě i atraktivní vzhled zlato významnou ekonomickou roli už od starověku.
INVESTICE DO ZLATA Investovat do akcií, dluhopisů, hypotečních zástavních listů, nebo nemovitostí? Tak uvažují všichni, kdo mají k dispozici volné peníze. Zapomíná se ovšem na snad nejstarší z možností: zlato.
Hlavně pro výjimečné fyzikálně-chemické vlastnosti, relativní vzácnost a v neposlední řadě i atraktivní vzhled zlato významnou ekonomickou roli už od starověku. Postupem doby se stalo nejpopulárnějším oběživem a objevilo se v platebním styku snad všude na světě. V zásadě to bylo ve dvou formách: mincích a slitcích (prutech). Vzhledem k tomu, že zlato je poměrně měkké a málo odolné i vůči otěru, razily se především mince ze slitin zlata a jiných kovů.
V první polovině minulého staletí ale zlaté mince z peněžního oběhu zcela vymizely, dodnes ovšem mají ve finančním životě význam, a to právě jako investiční nástroj. V duchu tradic se takzvané investiční zlato prodává opět ve formě mincí či slitků. Oproti minulosti jde ovšem o takřka čistý, ryzí kov. Finanční učebnice a příručky přitom obvykle doporučují, aby se podíl zlata na celkovém portfoliu pohyboval v rozmezí jednoho až tří procent úhrnné hodnoty. „Zlato je vhodné především jako nástroj zachování hodnot. Zajímavé je, že si neustále drží kupní sílu. Pokud třeba před sto lety stál pánský oblek půl unce zlata, je tomu tak víceméně i dnes, ačkoli jeho nominální cena je naprosto odlišná,“ říká Marek Pečenka z pražské firmy Abros, která s investičním zlatem obchoduje. Jde o firmu mladou, na trhu působí něco málo přes rok a mnoho konkurentů zatím nemá. Do roku 2004 byly totiž veškeré obchodní operace se zlatem v Česku zatíženy daní z přidané hodnoty a jako investiční nástroj tedy zlato nemohlo sloužit. Cestu zlata do investičních portfolií otevřel vstup Česka do Unie.
NUGGET, PANDA, KRUGERRAND
Nabídka zlatých mincí je pestrá. Pravděpodobně nejrozšířenější je jihoafrický krugerrand. Tamější vláda, jeden z největších světových producentů zlata, je razí od sedmdesátých let. Velmi populární jsou také zlaté dolary: kanadské Maple Leaf a americké Eagl. Hodně se nakupují čínské zlaté mince (panda) i australské (nugget). Z evropských zemí se na trhu obchodních mincí dobře etablovalo Rakousko s mincí Wiener Philharmoniker. Všechny mají základní hmotnost jednu troyskou unci (31,1035 gramu), vedle toho se razí i mince menší (o váze půl, respektive čtvrt unce).
Zlaté mince se razí i v Česku, ale nejedná se o mince obchodní, respektive investiční. Česká národní banka pravidelně emituje mince obvykle nižší hmotnosti. Naposledy to letos v říjnu v rámci cyklu Kulturní památky technického dědictví bylo čtvrtuncové Klementinum s nominálem 2500 korun (mince musí mít vždy nominál, odlišují se tím od medailí). To je ovšem záležitost spíše numismatická. Emise je početně limitovaná, přitom už samotná banka je distributorům prodává s vyšší, neinvestiční marží.
Pro sběratele jsou tyto ražby atraktivní, což platí i pro jejich vzhled: každá emise je zčásti ražena v provedení „proof“, což znamená, že mincovní pole je leštěné a reliéf naopak matný. Přestože tyto mince jako investiční nástroj nemohou sloužit, nevylučuje to výhodný nákup. „Mám za to, že cena těchto mincí se v průběhu několika málo let i zdvojnásobuje,“ říká Marek Pečenka.
KOUPIT, NEBO NEKOUPIT?
Každou investici je třeba hodnotit z několika hledisek. K těm hlavním patří výnosy a likvidita, investor přitom musí zvážit i vstupní investici a jistotu zachování vložených peněz.
Výnos z vlastnictví investičního zlata se neodvíjí od úrokových sazeb, ale od světových cen zlata. Ty jsou určovány dvakrát denně na londýnské komoditní burze a jsou respektovány na celém světě. Platí to i pro prodejce, kteří cenu mincí či slitků musí každý den upravovat. „Rozhodující je den objednávky. Dodávka je vždy trochu zpožděná, dovážíme zlato ze zahraničí, což obvykle pár dní zabere, klient ovšem platí původně sjednanou cenu, i kdyby se mezitím jakkoli změnila,“ vysvětluje Pečenka.
V posledních letech ceny často podléhají krátkodobým výrazným výkyvům (jejich hybatelem jsou především posuny cen ropy a kurzu dolaru), z dlouhodobého hlediska ale spíše stoupají. Například v roce 1999 se za jednu unci platilo v průměru 250 dolarů, o tři roky později už 300, a dnes se ceny pohybují kolem úrovně 600 dolarů. V střednědobém investičním horizontu (3-5 let) tedy nejsou vyloučeny poměrně výrazné výnosy. Investor ovšem za zlato platí více než světovou cenu: ražba mincí, transport a obchodní marže cenu mincí i slitků zvedají o pět až deset procent. A se stejnou ztrátou musí majitel počítat i při prodeji.
NAKUPUJTE VE VELKÉM
Investor, který se rozhodne pro nákup zlatých mincí či slitků, musí počítat s relativně vyšším vstupním vkladem. Vyplácí se nákup hodnotnějších mincí i slitků, tedy o hmotnosti jedné unce, což v současnosti znamená výdaj 14 až 15 tisíc korun. Přitom vzhledem k uvedeným dodatečným výdajům je výhodné - jako ostatně vždy - nakupovat ve větším množství. „Takové objednávky nejsou výjimečné. Nedávno jsme vyřizovali objednávku dvaceti krugerrandů, měli jsme dokonce i kupce dvou kilogramů zlata ve slitcích,“ popisuje Pečenka aktuální poptávku. A jaká je jistota „zlaté“ investice? Takřka stoprocentní: zlato je inertní vůči všem finančním krizím či burzovním krachům.
