Jeden úsporný balíček, který měl odvrátit od Portugalska bankrot, položil tamní vládu. Výměnou za finanční pomoc od Evropské unie teď budou muset Portugalci zřejmě ve škrtech ještě přitvrdit.
Foto: Profimedia.cz
Až 80 miliard eur si budou muset půjčit Portugalci od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu, aby dokázali splácet staré dluhy a financovat stávající deficity veřejných financí. Jenže za tuto laskavost bude Unie nejspíš požádat tvrdé úsporné reformy. Mnohem tvrdší, než ty, které vláda neprosadila v parlamentu a kvůli nimž půjdou Portugalci předčasně k volebním urnám, nechali se slyšet zástupci některých zemí EU před dnešním jednání ministrů financí Unie.
„Nový balíček musí být opravdu přísný, protože jinak by nedával smysl,“ řekl reportérům agentury Bloomberg finský ministr financí Jyrki Katainen.
Ministři financí EU dnes pověří Evropskou komisi, aby začala vyjednávat o podmínkách pomoci. Peníze by Portugalsku měla dodat Unie ze svých záchranných mechanismů a Mezinárodní měnový fond. Portugalci hodlají spolupracovat. „Je v našem zájmu, aby jednání byla rychlá. I když to bude vzhledem k předvolební situace velmi náročné,“ řekl portugalský ministr financí Fernando Teixeira dos Santos.
Unie doufá, že Portugalskem dluhová krize v eurozóně skončí a finanční trhy se uklidní. Investoři se však už teď těší, jak na záchraně Portugalska vydělají. Ze zkušeností z pomoci Řecku plyne, že výnosy státních dluhopisů Portugalska nijak dramaticky po přiklepnutí pomoci neklesnou. Roční výnos z desetiletých dluhopisů se pohybuje kolem osmi procent.
Po dobu trvání pomoci, což v případě Řecka a Irska jsou tři roky, se investoři nemusí bát, že by o investované peníze přišli. Jejich splacení bude garantovat právě EU spolu s MMF.
Poměrně snadný zisk pak bude na spadnutí. Jasně to řekl například šéf americké banky JPMorgan Chase Jamie Dimon: „Potenciální zisky z investic do pěti evropských států včetně Řecka a Irska převáží riziko, že ztratíme tři miliard dolarů, pokud tyto země zkrachují.“
Konec konců stejnou strategii si už v Řecku vyzkoušela řada bank, včetně těch menších, které podnikají i v Česku. Jejich klienti se na oplátku mohli těšit z nadprůměrného zhodnocení svých úspor.
