Premiér Bohuslav Sobotka se již těší na nadcházející návštěvu Angely Merkelové a chce s ní probírat vedle odmítání uprchlických kvót především vytvoření fungl nové společné evropské armády, protože Evropa potřebuje chránit své hranice.
Pomiňme, že není moc jasné, jak si tu vojenskou ochranu Sobotka představuje. Zatím totiž probíhá tak, že vojenské lodě v mezinárodních vodách přebírají cestující z pašeráckých člunů a nevrací je tam, odkud vyjeli, ale vozí je tak na evropskou pevninu, čímž poskytují bezplatný servis pašeráckým gangům.
Podstatné je totiž to, že o společné armádě hovoří premiér země, která má nějakých sto padesát příslušníků speciálních sil skutečně vycvičených k boji a nasaditelných do ozbrojeného konfliktu. A k tomu možná nějakou polní nemocnici. Disponuje kromě toho ministrem obrany oplývajícím arogancí k podřízeným a vyznačující se tím, že není schopen nakoupit vojákům ani boty a ponožky. Natož moderní výzbroj a výstroj, která se pořizovala naposledy za dob sprostého podezřelého exministra Bartáka.
Výdaje na obranu, jejichž výše se má podle našeho závazku k NATO pohybovat kolem dvou procent HDP, činí procento jedno a ani to ještě není současné vedení resortu schopno utratit bez konfliktů se zákonem o veřejných zakázkách. Sobotka tak nejvíce momentálně připomíná Švejkova oblíbence poručíka Duba, který „byl v civilu profesorem češtiny a již v té době jevil neobyčejný sklon k tomu, aby všude, kde jen to bylo možno, mohl vyjádřit svou loajálnost a dbal vždy toho, aby všichni jeho žáci při císařských narozeninách a jiných podobných císařských slavnostech zpívali s nadšením rakouskou hymnu.“
Angela Bohouška jistě za jeho eurofederalistické pábení pochválí před nastoupenou jednotkou a možná se s ním nechá i vyfotit. Místo zakládání evropských bataliónů by se ale čeští politici měli konečně začít zabývat bojeschopností naší vlastní České armády v téhle dosti turbulentní době.
