Skupina ING posiluje svoje pozice mezinárodně.
Představitelé skupiny ING a německého bankovního domu BHF oznámili v pátek 13. srpna, že se dohodli na akvizici. Přišla o něco dříve, než ji trh očekával. Výkonný ředitel skupiny ING Godfried van der Lugt vyrazil podle svých slov na nákupy tak brzo pod vlivem příznivých podmínek pro získání akcií BHF a dostupných finačních prostředků. Ty se uvolnily díky nedávnému prodeji 25procentního podílu ING v nizozemském mobilním operátoru Libertel NV v hodnotě 1,4 miliardy eur. V Německu drží skupina již 49procentní podíl ve frankfurtské Allgemeine Deutsche Directbank, zaměřené na phone-banking.
Pionýrem v Německu.
Nizozemská finanční skupina, která je ve své zemi dvojkou, se rozhodla, že prostřednictvím veřejné nabídky akcionářům BHF vyplatí za 58,2 procenta akcií celkem 2,2 miliardy eur, respektive 45 eur za akcii. Je to přibližně o 32 procent více, než jakou cenu měly zmíněné akcie 12. srpna na burze ve Frankfurtu. V případě, že transakce proběhne bez potíží a bude požehnána regulátorem trhu, znamená to, že skupina ING obsadí šesté místo na evropském trhu s tržní kapitalizací 47,8 miliardy eur.
Zájem ING o německou banku byl podle zástupců nizozemské skupiny motivován snahou o doslova pionýrský průnik na německý trh. BHF totiž může novému majiteli nabídnout kromě aktiv v celkové hodnotě 50 miliard eur také silnou pozici a know-how hlavně na poli firemního bankovnictví, finančních a kapitálových trhů, stejně jako asset managementu pro soukromé i institucionální klienty. Cílem akvizice je podle představitelů ING rozšíření působnosti skupiny v těchto oborech, a to na vysoce likvidním a z hlediska Evropy významném německém bankovním trhu.
Do šesté největší investiční německé banky, specializované na střední a drobnou klientelu, vstoupila ING již loni v září. Získala tehdy 41,8 procenta hlasovacích práv, čímž si až doposud zajistila pozici nejsilnějšího akcionáře. Od té doby oba ústavy udržovaly strategické partnerství. To se projevilo mimo jiné i přátelskou nabídkou na odkup ze strany ING, kterou management BHF podpořil a akcionářům ihned po oznámení nabídky doporučil. Německá banka bude i v případě stoprocentního převzetí ze strany ING operovat nadále pod svým jménem a s vlastní firemní identitou. Tento postup byl německým trhem vysoce oceněn, a to především v zrcadle celosvětově rostoucího počtu úspěšných i neúspěšných pokusů o nepřátelská převzetí.
Doma neválčí.
Vedení skupiny ING, která nákup hodlá uskutečnit z vlastních zdrojů, si od nového přírůstku do koncernové sbírky slibuje mimo jiné i růst čistého zisku na akcii. Analytici očekávají přínos v podobě synergického efektu díky výhodné kombinaci aktivit obou firem. Poukazují ale na skutečnost, že ING jako jedna z evropských finančních skupin má již od roku 1997 ve své strategii zakotvenou silnou zahraniční pozici. Ostatní finanční domy, jako například francouzské BNP, Paribas a SocGen, se zatím spíše střetávají v bitvách o domácí trhy a na razantní expanzi přes hranice nepomýšlejí (více str. 49). Nizozemský gigant naopak v červnu 1996 získal majoritní podíl v polské Bank Slaski SA a poté koncem roku 1997 belgickou Bank Brusseles Lambert. Tím si zajistil vedoucí postavení na trhu finančních služeb co do tržní kapitalizace v rámci zemí Beneluxu.
Nashledanou ve Francii.
Touto taktikou ING získává v rámci konsolidace evropského bankovního sektoru značný náskok, který je odhadován na několik let. Jejím dalším cílem by měla být podle analytiků pátá největší francouzská banka Crédit Commercial de France, kde si již Nizozemci zajistili 16,4procentní podíl a počítá se i se souhlasem místního regulátora, pro kterého je skupina ING dostatečně důvěryhodná. To zapadá do mozaiky firemní strategie ING, která si hodlá zajistit silnou pozici především v nejdůležitějších zemích eurolandu. Z dlouhodobějšího hlediska se pak očekává, že skupina se bude snažit získat významné místo i na trhu ve Spojených státech, především v oblasti životního pojišťění.
