Menu Zavřít

Porušení zákazu výpovědi je drahé

14. 1. 2017
Autor: Euro.cz

Ochranná doba a ochranná lhůta zaměstnance není totéž Zákoník práce stanoví zákaz výpovědi v ochranné době. Když ho zaměstnavatel nerespektuje, vznikají zaměstnanci nároky z neplatného rozvázání pracovního poměru. Zaměstnanec je v určitých situacích chráněn před skončením pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele.

Ochranná doba a ochranná lhůta zaměstnance není totéž.

Zákoník práce stanoví zákaz výpovědi v ochranné době. Když ho zaměstnavatel nerespektuje, vznikají zaměstnanci nároky z neplatného rozvázání pracovního poměru.

Zaměstnanec je v určitých situacích chráněn před skončením pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele. Zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď v ochranné době:

- v době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně neschopným práce pro nemoc nebo úraz, pokud si tuto neschopnost úmyslně nevyvolal nebo nezpůsobil v opilosti, a v době od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od povolení lázeňského léčení až do dne jejich ukončení (při onemocnění tuberkulózou se tato ochranná doba prodlužuje o šest měsíců po propuštění z ústavního ošetřování),

- při povolání ke službě v ozbrojených silách ode dne, kdy byl zaměstnanci doručen povolávací rozkaz nebo kdy byla uveřejněna vyhláška obsahující hromadný povolávací rozkaz, až do uplynutí dvou týdnů po jeho propuštění z takové služby (to platí obdobně v i případě civilní služby),

- v době, kdy je zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce,

- v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec trvale pečují alespoň o jedno dítě mladší než tři roky,

- v době, kdy je zaměstnanec pracující v noci uznán na základě lékařského posudku dočasně nezpůsobilým pro noční práci. Výpověď, kterou by zaměstnavatel dal v ochranné době, by byla neplatná.

Prodloužení výpovědní doby

Byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v této době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává; pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec prohlásí, že na prodloužení pracovního poměru netrvá. Výpovědní doba se tak prodlužuje, když ochranná doba přesahuje délku výpovědní doby.

Pro zákaz výpovědi je rozhodný stav v době, kdy byla výpověď dána, tj. doručena zaměstnanci. Výpověď, kterou by dal zaměstnavatel v ochranné době, by byla neplatná bez ohledu na to, zda zaměstnavatel, a dokonce i zaměstnanec, věděl nebo mohl vědět, že začala běžet. Rozhoduje existence objektivní skutečnosti, nikoli vědomost o ní. Jestliže skutečnost, pro kterou plyne ochranná doba, nastala až po doručení výpovědi, výpověď by neplatná nebyla.

Zákaz výpovědi trvá po celou ochrannou dobu, což může v praxi vést i k uplynutí lhůty k podání výpovědi ve smyslu § 46 odst. 3 zákoníku práce, např. při výpovědi z důvodu porušení pracovní kázně. Zákaz rozvázání pracovního poměru v ochranné době (a důsledky ochranné doby) se vztahují toliko na výpověď ze strany zaměstnavatele, nikoliv na jiné způsoby skončení pracovního poměru, který bez ohledu na ochrannou dobu může skončit např. ve zkušební době, výpovědí danou pracovníkem nebo uplynutím sjednané doby, pokud jde o pracovní poměr na dobu určitou. (A proto i ochranná doba a její dopady na zaměstnavatele jsou jedním z důvodů, proč zaměstnavatelé, a to i opakovaně s tímtéž zaměstnancem, sjednávají pracovní poměry na dobu určitou.) Ochranná doba se dále neuplatní ve vedlejším pracovním poměru.

O nárocích rozhoduje zaměstnanec

Nároky z neplatného rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele jsou závislé na tom, zda zaměstnanec trvá na dalším zaměstnávání, nebo nikoliv. Neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí může zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním. Po marném uplynutí lhůty veškeré jeho nároky propadají a již nemůže neplatné skončení pracovního poměru napadnout.

Kdy mám nárok na nemocenskou?

Pojem ochranné doby, kdy nesmí zaměstnanec dostat výpověď, je podle zákoníku práce třeba odlišit od pojmu ochranné lhůty podle předpisů o nemocenském pojištění. Pojištěnec má nárok na dávky nemocenského pojištění, jestliže se splnily podmínky rozhodné pro jejich přiznání:

- v době pojištění,

- po skončení pojištění, avšak ještě během doby, po kterou zaměstnanec pobírá nemocenské, podporu při ošetřování člena rodiny nebo peněžitou pomoc v mateřství,

- v ochranné lhůtě.

Ochranná lhůta činí 42 dnů od skončení zaměstnání. Byl-li však zaměstnanec naposledy zaměstnán po kratší dobu, činí tato ochranná lhůta pouze tolik dnů, kolik byl zaměstnanec naposledy zaměstnán. U žen, jejichž zaměstnání skončilo v době těhotenství, ochranná lhůta činí vždy šest měsíců. Vznikne-li v ochranné lhůtě znovu nemocenské pojištění, staví se běh ochranné lhůty po dobu trvání tohoto pojištění. Ochranná lhůta získaná novým pojištěním se připočítává k nevyčerpanému zbytku dřívější ochranné lhůty až do nejvyšší výměry 42 dnů. Nároky pojištěnec uplatňuje u svého předchozího zaměstnavatele.

Pozor na tiché těhotenství

Výpověď doručená v době, kdy je zaměstnankyně těhotná, je neplatná, i když v době doručení o těhotenství nikdo neví, ani sama zaměstnankyně!

bitcoin_skoleni

Přerušení a doběh výpovědní doby

Výpovědní doba se přerušuje a její zbývající část doběhne až po skončení ochranné doby, pokud zaměstnanec neprohlásí, že na takovém prodloužení pracovního poměru netrvá. Jestliže např. zaměstnanec v prvním měsíci dvouměsíční výpovědní doby na dva týdny onemocní, nemá jeho nemoc vliv na délku výpovědní doby. Naopak jestliže jeho pracovní neschopnost pře sáhne konec výpovědní doby, výpovědní doba se prodlouží o ochrannou dobu.

Pracovní poměr dohodou

Rozvázal-li zaměstnavatel pracovní poměr výpovědí neplatně, avšak zaměstnanec netrvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával, platí, pokud se se zaměstnavatelem nedohodne písemně jinak, že jeho pracovní poměr skončil dohodou, a to uplynutím výpovědní doby.

  • Našli jste v článku chybu?