Česká měna vůči euru na úvod nového roku posílila pod hranici 24 korun, což jsou její nejsilnější hodnoty od roku 2011. Ještě silnější byla koruna jen v roce 2008, před vypuknutím finanční krize, kdy se krátce podívala pod hladinu 23 CZK/EUR. Pokud tak nebudeme brát v potaz specifický rok 2008, koruna se aktuálně de facto pohybuje vůči euru v blízkosti historických maxim.
Co stojí za aktuálním posilováním? Jedná se o kombinaci faktorů. Prvním z nich je lepší sentiment na finančních trzích s pozvolným ústupem rizikové averze v závěru loňského roku, což se projevilo nejen na koruně, ale například i na kurzu polského zlotého. Se zlepšeným sentimentem souvisí i oslabení amerického dolaru ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku, a to vůči koruně řádově o 10 procent. Kauzalita je přitom taková, že s oslabujícím dolarem má většinou koruna tendenci posilovat vůči euru.
Koruna je vůči euru nejsilnější za posledních 12 let. Zdroj: Trading Economics
Finanční trhy zároveň v průběhu loňského léta akceptovaly skutečnost, že je Česká národní banka ochotna intervenovat na podporu koruny ve velkých objemech, a část tržních účastníků přestalo bavit se s ČNB o kurz koruny přetahovat. Nesmíme zapomínat ani na v posledních týdnech klesající ceny zemního plynu, díky čemuž dochází k uklidnění energetické krize. V neposlední řadě v úvodu letoška v evropských zemích překvapuje ,slabší‘ inflace a se začátkem roku se často pojí i otevírání nových pozic na finančních trzích.
Koruna posiluje, ačkoliv by neměla
Oproti výše zmíněným faktorům však celá řada domácích makroekonomických veličin ukazuje spíše na to, že by koruna měla oslabovat nebo minimálně posilovat neměla. Namátkou hluboké schodky na běžném účtu platební bilance a negativní obchodní bilance. V zahraničním obchodu se zbožím za období leden až listopad loňského roku činí schodek obchodní bilance již bezmála 200 miliard korun a díky vysokým cenám energií bude tento ukazatel velmi pravděpodobně záporný i letos.
Dalším argumentem proti koruně je vstup české ekonomiky do hospodářské recese ve třetím čtvrtletí loňského roku. Při poklesu tuzemské ekonomiky koruna totiž historicky většinou oslabuje. Navíc zde máme i zužující se úrokový diferenciál mezi úrokovými sazbami v ČR a v eurozóně – Evropská centrální banka není na rozdíl od domácí ČNB se zvyšováním sazeb ještě rozhodně na vrcholu. Záznam z prosincového zasedání ČNB sice ukázal, že část bankovní rady (viceguvernérka Eva Zamrazilová, člen bankovní rady Jan Frait) může zvažovat další zvýšení úrokových sazeb v případě, že zahraniční centrální banky nezvýší úrokové sazby dostatečně k utlumení stále poměrně silné poptávky, přiznejme si však, že zvýšení sazeb ze strany ČNB je již velmi málo pravděpodobné.
V příštích měsících se kurz nejspíš vrátí na hodnoty z loňského léta
Suma sumárum, domácí makroekonomické fundamenty podporují spíše oslabování koruny. Aktuální zisky české měny tak lze považovat za přechodné, přičemž v průběhu první poloviny letošního roku je pravděpodobnější návrat koruny na slabší hodnoty.
Výraznějšímu oslabení tuzemské měny bude každopádně ČNB v případě potřeby bránit intervencemi, takže se velmi dobře může stát, že po větší část první poloviny letošního roku se bude obchodovat v rozmezí cca 24,40 – 24,70 CZK/EUR jako v období mezi loňským červnem a říjnem. S devizovými intervencemi, respektive s předpokladem, že ČNB může při oslabení koruny kdykoliv intervenovat, je třeba počítat minimálně po celou první polovinu letošního roku a v omezené míře i v její druhé polovině.
