Posílení pozice akcionářů

Směrnice Evropské unie má ulehčit výkon práv v kótovaných společnostech

Evropská unie se již delší dobu snaží modernizovat korporační právo kvůli efektivnějšímu řízení podniků. Zejména úprava práv akcionářů nebyla dosud s ohledem na vysoký podíl přeshraničních investic v EU dostatečná. Nad její rámec se však v České republice změny týkají i nekótovaných akciových společností.

Valná hromada

Rozhodný den pro účast na valné hromadě se nově použije jak na zaknihované, tak na listinné akcie. Rozhodný den určený stanovami či poslední valnou hromadou nesmí předcházet jejímu konání o více než 30 dnů. Výjimku tvoří kótované společnosti, u nichž je rozhodným dnem sedmý den před valnou hromadou. Zrušeno bylo právo emitenta zastavit nakládání s akciemi mezi rozhodným dnem a dnem valné hromady. Novela však umožnila stanovami určit, že rozhodný den pro uplatnění práva na dividendu se bude shodovat se dnem účasti na valné hromadě. Změněn byl i povinný obsah pozvánky na valnou hromadu, respektive oznámení o jejím konání. Všechny akciové společností musejí zmínit rozhodný den k účasti na valné hromadě, byl-li určen, a jeho význam pro hlasování. Kótované společnosti musejí navíc uvést i další údaje – například o účasti a výkonu akcionářských práv na valné hromadě, navrhovaném rozdělení zisku či o zpřístupnění dokumentů, jež se jí týkají. V den zveřejnění pozvánky nebo oznámení musí kótovaná společnost uveřejnit i dokumenty o pořadu jednání valné hromady včetně návrhů a protinávrhů usnesení a formuláře plné moci. To znamená, že valná hromada kótované společnosti musí být v podstatě připravená v den uveřejnění pozvánky či oznámení. Praktickým zjednodušením je upuštění od povinného uveřejnění oznámení o valné hromadě v celostátním deníku. Nyní vedle Obchodního věstníku stačí jen uveřejnění jiným vhodným způsobem – například na internetu.

Podmínky

Akcionáři mohou uplatňovat návrhy k bodům pořadu jednání valné hromady před uveřejněním pozvánky nebo oznámení. Zveřejní se společně s nimi, pokud budou společnosti doručeny do sedmi dnů před jejich uveřejněním. S ostatními návrhy se naloží jako s protinávrhy. Vysvětlení lze dát akcionářům také písemně předem a na více obdobných otázek i souhrnně. To usnadní společnostem život, neboť budou moci na obdobné otázky odpovědět jen jednou. U kótovaných společností se prodlužuje lhůta pro svolání mimořádné valné hromady na 50 dnů od doručení příslušné žádosti. Nemůže se však konat dříve než 21 dní od jejího svolání. K žádosti o její svolání by měly být připojeny i odůvodnění nebo návrhy usnesení k bodům pořadu jednání. Avizovanou možnost distanční a korespondenční účasti na valné hromadě musejí umožnit stanovy za splnění zákonných podmínek – zejména musí být bezpečně ověřena totožnost osob a jejich práv k hlasování. Tento způsob účasti a hlasování bude vyžadovat pečlivé organizační a technické zabezpečení. Nově je též možné, aby akcionáři či zmocněnci vykonávali hlasovací práva odlišně s každou akcií.

Plná moc

Plná moc k zastupování na valné hromadě musí být udělena jen pro jednu valnou hromadu nebo pro několik v určitém období. Formulář plné moci musí být u kótovaných společností dostupný elektronicky a předem. Každý zmocněnec musí oznámit akcionáři v dostatečném předstihu skutečnosti, které mohou mít význam pro posuzování střetu jeho zájmů. To se týká zaměstnanců společnosti či v rámci koncernu. Ruší se zákaz zastupovat akcionáře na valné hromadě členem představenstva nebo dozorčí rady společnosti. Je však nutné, aby tyto osoby spolu s pozvánkou či oznámením o valné hromadě uveřejnili skutečnosti, které by mohly vypovídat o střetu jejich zájmů.