„Transatlantické vztahy jsou mimořádně důležité, i nadále důležitými zůstávají a my budeme pracovat na tom, aby tomu tak bylo i do budoucna. Ale pokud zůstanou na současné úrovni, nebudou naplňovat požadavky ani jedné ze stran,“ uvedl Heiko Maas pro německou tiskovou agenturu DPA. Aktuální debatu o vzájemných vztazích mezi Němci a Američany vyvolalo nedávné rozhodnutí prezidenta Trumpa na stažení několik tisíc amerických vojáků ze základen v Německu tak, aby se jejich počet snížil na 25 tisíc mužů.
„Každý, kdo si myslí, že se transatlantické vztahy navrátí do dřívější podoby, jako tomu bylo za dob prezidenta z demokratické strany, podceňuje strukturální změny,“ vyjádřil svojí skepsi Maas. Za dob trumpova předchůdce Baracka Obamy byly vztahy mezi Německem a Spojenými státy na vysoké úrovni. Jak Obama, tak německá kancléřka Angela Merkelová, si důležitost spolupráce lépe uvědomovali.
Právě k těmto dobám se oprávněné upírá mnoho pohledů – viceprezidentem Baracka Obamy byl po celou dobu jeho vlády Joe Biden, nynější vyzyvatel Donalda Trumpa v letošních prezidentských volbách. Logicky se tak očekává, že případná změna v Bílém domě by automaticky mohla znamenat opětovnou bližší spolupráci Německa a USA.
Stažení amerických vojáků z Německa je důsledkem dlouhodobé nespokojenosti Washingtonu s armádními výdaji německé vlády. Spojené státy jsou po dlouhé roky lídrem ve zbrojení a investic do armády. Každý rok vojáky podpoří částkou odpovídající podílu 3,42 procent amerického HDP. Německo do armády investuje zhruba 1,38 procenta svého HDP – na dvouprocentní výdaje na obranu, ke kterým se země NATO zavázaly již v roce 2014, by se Němci mohli dostat až kolem roku 2031.
Bezpečností otázky ovšem nejsou jediným zdrojem neshod na obou stranách. Američané se v poslední době značně angažují v novém německo-ruském plynovodu Nord Stream 2. Zástupci Spojených států tvrdí, že výstavba plynovodu zvýší závislost Německa (a celé Evropy) na dodávkách z Ruska, což by mohlo ohrozit evropskou bezpečnost. Proto se Američané snaží zablokovat dokončení přenosové infrastruktury všemi možnými prostředky, což se zatím daří – Nord Stream 2 měl být původně dokončen v červnu letošního roku, avšak kvůli americkým sankcím stavba stále pokračuje.
Kritici namítají, že americké snahy o zabránění výstavby plynovodu nejsou nikterak spojené s obavami o bezpečnost evropských států, nýbrž s tím, že by Američané rádi dováželi do Evropy větší objem zkapalněného plynu, v čemž jim vzrůstající dodávky z ruských zdrojů brání.
Významným zdrojem tenzí jsou i obchodní spory. Vzájemné neshody vyústily v zavedení vyšších cel pro některé evropské výrobky a varování, že příště by se vyšší cla mohla týkat automobilového průmyslu. Země Evropské unie by zase rády zavedly digitální daň, která by se týkala zejména amerických technologických gigantů jako jsou Facebook nebo Google.
