Při trestním řízení poskytne zmocněná osoba právní i psychickou podporu Mezi velice sledované a kriticky hodnocené statistické údaje patří bezesporu informace o spokojenosti občanů s úrovní obecné bezpečnosti, o důvěře v policii, soudy a ochranou práv.
Při trestním řízení poskytne zmocněná osoba právní i psychickou podporu
Mezi velice sledované a kriticky hodnocené statistické údaje patří bezesporu informace o spokojenosti občanů s úrovní obecné bezpečnosti, o důvěře v policii, soudy a ochranou práv.
Určitě není tajemství, že se přes pozitivní posuny veřejného mínění nezmenšuje skupina nepříliš spokojených občanů, kteří se dostali jako poškození trestnou činností do kontaktu s orgány činnými v trestním řízení, tedy policií, státním zastupitelstvím, soudy a vězeňstvím. Setkávají se totiž s dosud nepřekonanými problémy, které neovlivňují jen výsledky veřejného mínění, ale představují i soubor prvků, ze kterých se skládá celá společenská atmosféra a bezpečnost života v nejširším slova smyslu. K problémům patří bezesporu rychlost trestního řízení ve všech svých stádiích, tj. od přijetí oznámení o spáchaném trestném činu (tzv. trestní oznámení), přes fázi přípravného řízení (vyšetřování a obžaloba), po řízení před soudem a vykonávací řízení (výkon trestu odnětí svobody). Vzhledem ke skutečnosti, že v trestním řízení existuje pouze institut státního žalobce (v občanskoprávním řízení je žalobcem strana řízení) a dokazování přísluší orgánům činným v trestním řízení, je rysem celého trestního řízení určitá zdlouhavost a těžkopádnost. A to i přes nedávno přijaté rozsáhlé novely trestního řízení, které zavedly například tzv. zkrácené řízení, kdy je možné postavit pachatele určitých trestných činů před soud ve lhůtě čtrnácti dnů. Podle některých advokátů byla novela zbytečná, neboť v rychlém postupu orgánů činných v trestním řízení nikdo ze zákona nebránil a šlo jen o ochotu a schopnost domluvit se. S neochotou zabývat se oznamovanou skutečností se také setkává část poškozených trestnou činností. Stávají se tak vlastně obětí znovu - tentokrát obětí mašinerie úředních postupů a předpisů, které jim sice práva deklarují, ale nepříliš garantují. Každý poškozený, každá osoba, které bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková, morální nebo jiná škoda, musí dříve či později řešit ochranu svých práv deklarovaných trestním řádem. Většinou je ale, často i v tíživé osobní situaci, odkázán sám na sebe a nepochopitelně se také setkává s nezájmem a někdy byrokratickým chováním orgánů, které mají zákonnou povinnost odhalit trestný čin a potrestat jeho viníka. V takové situaci poškozenému stále častěji nezbývá než obrátit se na právníky. Na rozdíl od obviněného, který má zákonné právo na obhajobu, si poškozený může jen plnou mocí zmocnit svého zmocněnce k tomu, aby spolu s ním procházel celým trestním řízením. Může to být advokát, ale také jiná osoba, která dokáže účinně hájit práva poškozeného, dokáže být nejen právní, ale často spíše psychickou podporou. Z médií je známé vystupování zmocněnce při stíhání trestných činů s rasovým podtextem. Zmocněncem může být opravdu každá osoba bez rozdílu vzdělání a zkušeností, která je zletilá a není omezená v právní způsobilosti stanovené občanským zákoníkem. Zmocněnec tak vlastně napomáhá orgánům činným v trestním řízení naplňovat jeho účely. Jsou jimi zejména ochrana zájmů společnosti, práv a oprávněných zájmů fyzických a právnických osob a náležité zjišťování trestných činů a jejich pachatelů, kteří mají být potrestáni. Je zřejmé, že svoje poslání asi nejlépe splní zmocněnec-advokát. Ten je z titulu svého postavení povinen znát platné právo a umět ho aplikovat a vysvětlit v zájmu klienta i v případech nejasností. Jde o jistou garanci kvality a je na poškozeném, zda bude schopen a ochoten platit advokátovi za jeho práci odměnu a zda ji případně dostane zpět v rámci náhrady škody v tzv. adhézním řízení. Z praxe soudů je známo, že ve velké většině případů odkazuje poškozeného s jeho právy na náhradu škody do občanskoprávního řízení, tedy vlastně skoro do nenávratna. Pomoc zmocněnce, který není advokátem, může poškozený ocenit jinak, může také jít o pomoc bezplatnou. Zmocněnec je na základě ustanovení § 51 oprávněn v rámci trestného řízení provádět za poškozeného (i za tzv. zúčastněnou osobu) pouze vyjmenované úkony a zúčastnit se úkonů, kterým se musí podrobit poškozený, například v postavení svědka. Právě kvůli velké formalitě úkonů, obtížné orientaci v platném trestním právu a ve spleti různých názorů a závěrů vyšetřovatelů, státních zástupců i soudců, roste úloha zmocněnce při ochraně práv poškozeného, bohužel, nejen proti obviněnému.
Práva poškozených v trestním řízení
Mezi základní práva poškozených náleží právo činit návrhy na doplnění dokazování, právo nahlížet do spisů (s výjimkou tzv. protokolu o hlasování senátu a osobních údajů svědka) a činit si z nich výpisky popř. poznámky a pořizovat si na své náklady jejich kopie. Každý občan, pokud chce po jakémkoli soudu vyhotovení stejnopisu, opisu, kopie nebo fotokopie listin, protokolů, příloh, záznamů, rejstříků, evidencí, knih a jiných částí spisů vedených soudem včetně pořízených výpisů z nich v jazyce českém nebo slovenském bez ověření, musí za každou i započatou stránku uhradit 50 Kč, s ověřením za každou i započatou stránku zaplatí 70 Kč, vždy ve formě kolků. Mezi další, velmi důležitá práva poškozeného náleží právo zúčastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání konaného o odvolání a také právo před skončením celého řízení se k věci vyjádřit.
JUDr. Jan Mejzlík, poradce sdružení Bílý kruh bezpečí
Posun v ochraně práv
Zmocněnec má právo navrhovat jakékoliv důkazy, které jsou schopny objasnit skutkový stav. Např. znalecký posudek navržený nebo předložený zmocněncem a mající všechny zákonem požadované náležitosti spolu s doložkou znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, je z důkazního hlediska stejně hodnotným důkazem, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný orgánem činným v trestním řízení. Tím je stručně řečeno, že tento důkaz má před soudem stejnou váhu, jako kdyby si podobný znalecký posudek vyžádal soud anebo před ním policejní orgán. Právě v tomto případě se český trestní řád dnem 1. 1. 2002 posunul velkým krokem kupředu.
JUDr. Jan Mejzlík, poradce sdružení Bílý kruh bezpečí
KRESBA: ADRIENA BINKOVÁ
