Poslanci ve druhém čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok navrhli přesuny peněz v celkovém objemu kolem 134 miliard korun. Sešlo se devět desítek pozměňovacích návrhů. Loni při stejné příležitosti navrhli poslanci přesuny za téměř 100 miliard. Středeční rozprava trvala přes šest hodin.
Rozpočet počítá s výdaji 1505 miliard korun. Navržené přesuny představují zhruba devět procent celkových výdajů. Plánovaný schodek má proti letošnímu schválenému deficitu klesnout o deset miliard na 40 miliard korun.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla, že se k pozměňovacím návrhům vyjádří až ve třetím čtení. O všech pozměňovacích návrzích a rozpočtu jako celku budou poslanci hlasovat 19. prosince.
Poslanci budou při závěrečném schvalování hlasovat i o návrzích, které už dříve podpořil rozpočtový výbor a které představují téměř miliardu korun.
Nejvyšší částku k převodu navrhuje ODS, která chce odebrat ministerstvům celkově přes 40 miliard korun a převést je na obsluhu státního dluhu. Mělo by to znamenat úsporu výdajů mírně převyšující plánovaný rozpočtový schodek. TOP 09 chce dát téměř 13 miliard armádě na armádní investice. Další až miliardy korun chtějí poslanci přidávat na platy učitelům, na příspěvky na péči pro postižené lidi a na sociální služby nebo na opravy silnic. Pozměňovací návrhy podaly všechny kluby kromě ANO.
Vláda má plán investic do roku 2030: do sedmnácti tisíc projektů chce dát 3,45 bilionu korun
Poslanci chtějí přidávat peníze třeba na boj s kůrovcem, na podporu sportu a na budování mateřských i základních škol. Peníze chtějí brát například z vládní rozpočtové rezervy, z peněz ministerstva dopravy určených na slevy na jízdném, z peněz na agropotravinářský komplex nebo ze státního dluhu.
Debatu a rozepře vyvolal Jakub Janda (ODS) svým návrhem odebrat sedm milionů korun z dotací pro neziskové organizace v oblasti rovnosti mužů a žen. Chce je dát na příspěvky lidem se zdravotním postižením. „Tyto dotace jsou poskytovány neziskovým organizacím s velmi úzkými vazbami na krajní nebo extrémní levici, zastávají ideologii kulturního marxismu a velmi často spolupracují s organizacemi sledovanými Bezpečnostní informační službou, a výrazným způsobem tak přispívají ke ztrátě důvěry společnosti v práci neziskových organizací,“ prohlásil mimo jiné.
Ačkoliv stát příští rok vybere od občanů o neuvěřitelných 150 mld. více, vláda nepočítá s dostatečnými investicemi. Ve Sněmovně předkládáme pozměňovací návrhy, které chyby státního rozpočtu napravují. Jen zodpovědnější správa státní kasy nás může posunout mezi top 10 zemí světa.
— Petr Fiala (@P_Fiala) 5. prosince 2018
Jeho návrh však vyvolal kritiku. „Aby tady z úst jakéhokoli relevantního politika zaznívalo: extrémní levice, neomarxismus, a já nevím, co všechno, u lidí, kteří jsou běžnými normálními představiteli neziskového sektoru, mi přijde trošku zděšující,“ prohlásil sociální demokrat Petr Dolínek.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš prohlásil, že na řešení domácího násilí na ženách směřuje peněz ještě málo. Jaroslav Holík (SPD) si nakonec posteskl, že poslanci by měli schvalovat nejdůležitější zákon roku, ale místo toho vedou žabomyší války.
Přečtěte si komentář: Rozpočtový mejdan jede dál
Někteří poslanci chtějí v rozpočtu zrušit nebo aspoň snížit dotaci Českému svazu bojovníků za svobodu a chtějí ji přesunout jiným organizacím, například legionářské obci na opravu Larischovy vily v Pardubicích. Naopak SPD chce svazu bojovníků za svobodu dva miliony korun přidat. Jak ale už dříve řekla předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM), zachování této dotace v plné výši je jednou z podmínek komunistů pro podporu rozpočtu při jeho závěrečném schvalování.
Komunisté navrhli k rozpočtu doprovodné usnesení, v němž by vyzvali vládu, aby o miliardu korun navýšila rozpočet ministerstva zemědělství. Tyto peníze mají přednostně sloužit k výkupu majetkových podílů ve vodovodních a kanalizačních společnostech do majetku obcí.
Předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura kritizoval nízký zájem poslanců i členů vlády o projednávání rozpočtu. Poznamenal, že rozpočet bývá nazýván zákonem roku, ale podle přítomnosti v sále je to spíš nezájem roku. „Je to opravdu škoda a je to nedůstojné,“ řekl. Ve večerních hodinách navrhl přerušit druhé čtení rozpočtu do čtvrtka, jeho návrh ale neprošel. V okamžiku hlasování bylo přihlášeno 91 ze 200 poslanců.
Dále čtěte:
